Nankingský masakr

Z Multimediaexpo.cz

Generál Macui Iwane triumfálně vjíždí do města
Novinový článek informující o soutěži ve stínání hlav mezi dvěma japonskými důstojníky. Po válce byli oba aktéři soutěže — podporučíci Takeši Nodo a Tošiaki Mukai, předáni Číně a odsouzeni k trestu smrti.
Čínští civilisté jsou pohřbíváni zaživa
Japonský voják na obrázku s mrtvolami čínských civilistů u řeky

Nankingský masakr nebo znásilnění Nankingu byl válečný zločin spáchaný Japonskou císařskou armádou během druhé čínsko-japonské války.

Během nankingského masakru se Japonci dopouštěli zvěrstev na nevinných civilistech, včetně masových poprav, znásilňování, rabování a vypalování.

Obsah

Předehra

Nanking byl od roku 1928 hlavním městem Číny. Počet obyvatel města vzrostl kvůli uprchlíkům z 250 tisíc na 1 milion. 11. listopadu 1937 zahájila japonská armáda postup na Nanking. Při postupu ničila města a vesnice. Například město Su-čou přezdívané čínské Benátky. 7. prosince byl Nanking definitivně obklíčen. 12. prosince se bránící čínské jednotky rozhodly ustoupit přes řeku Jang-c'-ťiang. 13. prosince Japonci prolomili hradby Nankingu. Mnoho lidí se ten den snažilo utéct z obleženého přes řeku Jang-c'-ťiang. Japonci do nich začali střílet. Jeden japonský voják vypověděl, že druhý den ráno byla řeka pokrytá asi 50 tisíci mrtvými lidskými těly včetně dětí. Vyčerpaní Číňané se však pod příslibem slušného zacházení vzdali.

Průběh masakru

Váleční zajatci

Velké množství čínských vojáků na předměstí bylo zajato již dříve, než japonské vojsko vkročilo do města. Čínští vojáci ve středu města se oblékli do civilního oblečení. 17. prosince Japonci zajali všechny, o kterých se domnívali, že byli čínští vojáci. Velké množství mladých mužů, kteří byli uvězněni, společně s těmi, kteří byli zajati už dříve, bylo posláno ven z města, aby mohli být zmasakrováni střelbou z kulometu. Jejich těla byla částečně spálena a naházena do Jang-c'-ťiang.

Vraždění civilistů

Po likvidaci zajatců vnikli Japonci do města a začali zabíjet civilisty. Když došly náboje, začali používat bodáky a meče. Dokonce docházelo v soutěžích ve stínání hlav. Vojáci vymýšleli extrémní způsoby mučení a mnozí se nechávali fotografovat.

Znásilňování

Během 6 týdnů bylo znásilněno a posléze brutálně zabito kolem 20 tisíc žen. Japonci dokonce znásilňovali dívky mladší deseti let, ženy starší 70 let i těhotné ženy. To vše se odehrávalo v ulicích nebo na posvátných místech během dne. Důstojníci své vojáky k těmto činům povzbuzovali.

Vraždění v bezpečné zóně

Když se Japonci v polovině listopadu blížili k Nankingu, skupina znepokojených cizinců vytvořila mezinárodní záchranný výbor, aby stanovil bezpečnou zónu, která by chránila uprchlíky. Tato zóna byla uvnitř města a čítala asi 20 utečeneckých táborů, ze kterých každý ubytoval od 200 do 12 tisíc lidí. Během těch šesti týdnů Japonci vnikli i do bezpečné zóny, aby zajali mladé muže. Pokaždé bylo zajato a na místě popraveno asi 100 mužů.

Počet obětí

Většina expertů souhlasí, že nejméně 300 tisíc Číňanů zemřelo a 20 tisíc žen bylo znásilněno. Někteří odhadují mnohem větší počty – 340 tisíc mrtvých a 80 tisíc znásilněných žen. Japonská vláda k dnešnímu dni tvrdí, že tyto počty jsou přehnané. Někteří politikové dokonce prohlašovali, že celý masakr je výmysl.

Reakce ze zahraničí

Cizinci zůstali zvěrstev ušetřeni. Proto se o těchto zločinech v západní Evropě tolik neví. Po čase Tokio začalo stahovat svá vojska a mírnit jejich divokost. Ke konci ledna 1938 vraždění občanů Nankingu ustalo. V této době se japonská armáda obrátila na podpůrné zahraniční jednotky v Nankingu se žádostí o pomoc s odklízením tisíců mrtvol hyzdících ulice města. Tímto způsobem se nankingský masakr dostal do povědomí mezinárodní veřejnosti.

Japonské popírání masakru

28 mužů včetně někdejších zahraničních ministrů a vysokých vojenských úředníků bylo vyslýcháno v Tokiu mezinárodním soudem pro jejich účast ve vedení masakru v Nankingu. Přišlo se na to, že Tokio o těchto zvěrstvech vědělo a ignorovalo je. Z 28 mužů dva zemřeli během vyšetřování, jeden se zhroutil a byl předán mentálnímu ústavu. Zbývajících 25 mužů bylo shledáno vinnými. V roce 1948 byli všichni odsouzeni buď k trestu smrti pověšením nebo doživotnímu žaláři. Ale během roku 1956 byl každý propuštěn s podmínkou.

Desetiletí po masakru Japonsko začalo popírat většinu z historie Nankingu. Byly psány knihy, které nabízely velmi odlišné pohledy na tento incident. Některé popíraly různé události, jako kdyby se vůbec nestaly. Dokonce ještě v roce 1990 byli v japonské vládě úředníci, kteří tvrdili, že masakr byl smyšlený. Japonsko se nikdy neomluvilo ani se nesnažilo odškodnit pozůstalé.

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nankingsk%C3%BD_masakr“