Pavel Frýbort

Z Multimediaexpo.cz

Pavel Frýbort, vlastním jménem Pavel Hříšný, (* 20. května 1946 Liberec, † 27. března 2007) byl český publicista, prozaik, překladatel a dramatik.

Obsah

Studia a zaměstnání

Po maturitě na SVVŠ v Turnově (1965) studoval v letech 1966-1968 psychologii v Krakově (Polsko), poté na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zde však studium nedokončil. Roku 1970 začíná pracovat pro deník Mladá Fronta, souběžně s tímto zaměstnáním absolvoval scénáristiku na FAMU. Ve druhé polovině 70. let spolupracoval s Československým rozhlasem, v letech 1978-1982 působil na lektorském oddělení Filmových studií Barrandov, v letech 1984-1989 redaktor časopisu Kmen, od roku 1990 spoluvydavatel detektivní revue Knokaut. V roce 1995 se stal dramaturgem situačního seriálu Nováci, vysílaného televizí TV Nova. V posledních letech pracoval jako redaktor týdeníku Květy.

Pavel Frýbort byl ženatý a má dvě dcery.

Tvorba

Próza

Témata a hlavní postavy jsou ve většině děl podobná. Hlavními hrdiny jsou obyčejní lidé, mající sny a ideály, ale při cestě za nimi se stávají obětmi manipulací vyšších mocí a často pak musejí bojovat i o holý život. Díla obsahují rychlé zvraty, kriminální i erotické zápletky a překvapivé pointy.

  • Jen jednou dostat šanci (1984, Práce)
  • Vekslák (1988) – zfilmováno (Vekslák aneb Staré zlaté časy, 1994, režie Jan Prokop)
  • Pouť (1989)
  • Přesilová hra (1990) – zfilmováno (Divoká svině, 1990, režie Jan Kubišta); reedice nese původní jméno Power play
  • Vekslák 2 aneb Malý český bordel (1993)
  • Vekslák 3. A po nás potopa (1995)
  • Válka policajtů
  • Karneval trpaslíků
  • Poslední soud
  • Berunky (2001)
  • Reportér
  • Městečko jako malované
  • Muž na prodej
  • Bodyguard
  • Dohazovač (2005)
  • Agentura (2006)
  • Vyjednávač (2007)

Překlady

Dramata

  • Neapolské lásky (1978, podle Carla Goldoniho)
  • Blues ztracené kytary (1986)

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pavel_Fr%C3%BDbort“