Železniční trať Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš
Z Multimediaexpo.cz
Železniční trať Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany / Dobříš (trať 210) je jednokolejná regionální dráha. Čerčanská větev je spolu s navazujícím úsekem trati 212 známa jako Posázavský Pacifik. Dobříšská větev je v trampském prostředí také nazývá Trať Dobříš - Paříž.[1]
Obsah |
Historie
Roku 1882 České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle - Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru.
Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1905 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan. Tato trať byla lidově nazývána Posázavský pacifik.
Na základě povolení z 16. listopadu 1897 testoval František Křižík na trati do Dobříše elektrický železniční provoz. V letech 1899–1901 v úseku Modřany – Zbraslav, resp. mezi Vršovicemi a Měchenicemi jezdil rychlostí 30 km/h dvounápravový tramvajový akumulátorový vůz s nákolky železničního profilu a baterií 280 článků 50 Ah, dobíjelo se ve stanicích Vršovice a Zbraslav.[2]
Roku 1898 byla zprovozněna vlečka podolské cementárny a několik let sloužila i osobní dopravě. Zrušena byla roku 1945. V roce 1926 byla trať v Modřanech přeložena a v roce 1930 byl v rámci přeložky zrušen tunel pod Bohdalcem. Za druhé světové války byla tato trať kompletně pro provoz uzavřena, neboť nacisté využívali železniční tunely jako letecké kryty pro podzemní továrny, které vyráběly součástky do vojenských letounů Luftwaffe. Po válce zde byly do provozu nouzově nasazeny dobytčí nákladní vagóny, které sloužily jako provizorní osobní vagóny.
V roce 1960 byla přeložena část trati v úseku Vršovice - Krč, 15. srpna 1960 byla zrušena zastávka Praha-Spořilov, která byla zřízena 19. května 1934.
V roce 1991 byl přeložen úsek v Modřanech v souvislosti s výstavbou tramvajové trati a pro osobní dopravu byla místo dosavadního nádraží Praha-Modřany zřízena zastávka Praha-Modřany zastávka.
Roku 2002 byla mezi stanicemi Praha-Vršovice a Praha-Krč postavena služební zastávka Praha-Vršovice depo.
Popis trati
Železniční trať prochází většinou členitou krajinou. První – společný – úsek vede převážně údolím Vltavy, které čerčanská větev opouští za Davlí, dobříšská v Měchenicích. Čerčanská větev pak zpočátku pokračuje údolím Sázavy, které pak z větší či menší vzdálenosti sleduje až do Čerčan. Zejména mezi zastávkami Petrov u Prahy a Jílové u Prahy vede trať velmi členitým terénem a jízda po ní je jedinečným zážitkem. Dobříšská větev trati z Měchenic sleduje tok Bojovského potoka, za nejvyšším bodem stoupání mezi Mníškem pod Brdy a Novou Vsí pod Pleší přechází do povodí Kocáby. Její přítok Voznický potok pak překonává mezi Malou Hrašticí a Mokrovraty.
Seznam stanic
Trať vychází z nádraží Praha-Vršovice přes Krč, Praha-Braník, Modřany, Zbraslav a Jarov do Vraného nad Vltavou, odkud pokračují dvě větve. Jedna vede přes Měchenice, Klínec, Bojov, Bojanovice, Čisovice, Rymáně, Mníšek pod Brdy, Novou Ves pod Pleší, Malou Hraštici, Mokrovraty a Starou Huť na Dobříš. Druhá větev pokračuje z Vraného přes Davli, Petrov-Chlomek, Petrov u Prahy, Luka pod Medníkem, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Prosečnice, Krhanice, Chrást nad Sázvou, Týnec nad Sázavou,, Pecerady a Poříčí nad Sázavou do Čerčan.
Význam a využití
Trať je pro své zasazení do krajiny oblíbena zejména rekreanty a trampy, velký je její význam pro pravidelnou osobní dopravu je největší v úseku Praha - Vrané nad Vltavou, v dalších úsecích je o něco nižší (na čemž se podílí i nařízená pomalá jízda přes některé nepřehledné železniční přejezdy v chatových osadách). Na významu pro nákladní dopravu se nejvíce podílí vlečka z Čisovic do areálu Kovohutí v Mníšku pod Brdy.
Pod názvem Posázavský pacifik se stala legendární zejména z hlediska dějin českého trampingu a skautingu, odkud také patrně pochází tento její lidový název. Trať je velmi populární zejména pro pražské trampy. Nádraží v pražském Braníku jako i celá trať (spolu se svými vláčky) se vyskytuje v celé řadě trampských písní, některé z nich jsou i dnes poměrně populární. V současnosti působí trampská a countryová hudební skupina s názvem Vlak na Dobříš, která má v repertoáru i píseň s tímto názvem.
Související články
Reference
- ↑ BERKA, Miroslav. Posázavský Pacifik. Praha : Nakladatelství dopravy a spojů, 1991. ISBN 80-7030-135-X. Kapitola Modřany - Vrané nad Vltavou - Dobříš, s. 28.
- ↑ Křižík o povolení požádal 27. září 1897, povolení dostal výnosem c. k. ministerstva železnic ve Vídni čís. I5.565/IV ze dne 7. listopadu 1897 pro obvod c. k. řiditelství drah státních v Praze. To listem ze dne 16. listopadu 1897 čís. 2791 vykázalo k tomu trať Nusle - Modřany místní dráhy Praha - Dobříš.
Externí zdroje
- Jakub Džurný a spolupracovníci: Posázavský pacifik
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |