Pradědská hornatina

Z Multimediaexpo.cz


Pradědská hornatina je geomorfologický podcelek, tvořící hlavní (jižní) část celku Hrubý Jeseník[1]. Nejvyšším bodem je Praděd (1491 m).

Obsah

Poloha

Pradědská hornatina tvoří jižní část Hrubého Jeseníku. Od sousední Keprnické hornatiny je na severozápadě oddělena Červenohorským sedlem (1013 m), od Medvědské hornatiny na severovýchodě Videlským sedlem (930 m). Na jihu je sedlem Skřítek (877 m) oddělená od Hraběšické vrchoviny, podcelku Hanušovické vrchoviny.

Horopis

Od Červenohorského sedla po sedlo Skřítek se táhne úzký hlavní hřeben, na němž leží většina vrcholů hornatiny. Od severu jsou to Velký Klínovec (1164 m), Výrovka (1167 m), Velký Jezerník (1307 m), Malý Děd (1355 m), Praděd (1491 m, nejvyšší vrchol pohoří), Petrovy kameny (1438 m), Vysoká hole (1464 m), Velký Máj (1384 m), Jelení hřbet (1367 m), Břidličná (1358 m), Pecný (1334 m) a Pec (1311 m). K západu vybíhá mohutná rozsocha Mravenečníku (1343 m) s horní nádrží přečerpávací elektrárny na temeni Dlouhých strání. Několik rozsoch vybíhá z hlavního hřebene k východu.[2]

Turistika

Hlavní hřeben hornatiny od Petrových kamenů po Pec je nejkrásnější částí Hrubého Jeseníku.[2]. Po tomto hřebeni prochází hlavní hřebenová trasa - červená Stripe-marked trail red.png turistická trasa ze sedla Skřítek na Červenohorské sedlo; na tuto trasu je napojeno několik turistických tras stoupajících z různých míst v okolí hřebene. Na hřebeni Pradědské hornatiny leží několik turistických chat, umožňujících občerstvení a ubytování (Švýcárna, restaurace na vrcholu Pradědu, Kurzovní chata, Barborka, Ovčárna a bufet na místě vyhořelé chaty Alfrédka).

Ochrana přírody

Mimo umístění uvnitř CHKO Jeseníky je velká část hlavního hřebene Pradědské hornatiny speciálně chráněna v rámci přírodních rezervací, další rezervace se nacházejí mimo hlavní hřeben:[2][3]

Mimo rezervací se v Pradědské hornatině nachází ještě několik chráněných přírodních památek, mimo jiné bývalé lomy na krupník (Smrčina, Zadní Hutisko).

Reference

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. 2,0 2,1 2,2 MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk : OÚ Šumperk a OVVM Šumperk, 1993.  
  3. http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1619