Program Constellation

Z Multimediaexpo.cz

Logo programu Constellation

Program Constellation je americký kosmický program, který má pod organizací NASA vyvinout novou generaci kosmických dopravních prostředků sloužících k zabezpečení různorodých kosmických misí. Od zásobování mezinárodní vesmírné stanice ISS až po obnovení pilotovaných letů na Měsíc, výhledově i pilotovaných letů k planetě Mars.

V rámci programu jsou nově vyvíjeny čtyři klíčové komponenty:

  • nosné rakety Ares I a Ares V,
  • kosmická loď Orion,
  • lunární výsadkový modul Altair (dříve nazývaný LSAM - Lunar Surface Access Module),[1]
  • kosmický tahač EDS (Earth Departure Stage).

Většina zařízení Programu Constellation bude maximálně zužitkovávat technologie, které byly vyvinuty a nyní se používají v rámci amerického programu kosmických raketoplánů. Vlastní kosmická loď Orion pak do značné míry využívá řešení lodi Apollo, využívané v rámci amerického letu na Měsíc na přelomu 60. a 70. let 20. století.

Obsah

Kosmická loď Orion

Kosmická loď Orion na oběžné dráze Měsíce

Kosmická loď Orion se skládá ze dvou částí:

  • Velitelský návratový modul (Crew Module – CM) podobný návratovému modulu lodi Apollo, ovšem zvětšený tak, aby poskytl dostatek prostoru pro šestičlennou posádku. Návratový modul lodi Orion bude vícenásobně použitelný s předpokládanou životností 10 misí.
  • Válcový servisní modul (Service Module – SM) obsahující pohonné systémy, solární panely a zásoby.

Dle současných plánů se předpokládá, že bude vyvinuto několik různých variant velitelského modulu pro specifické mise. Varianta Blok I určená pro pilotované a zásobovací lety ke stanici ISS a lety na oběžné dráze Země. Varianty Blok II a Blok III určené pro lety k Měsíci a do vzdálenějších oblastí sluneční soustavy.

Rakety řady Ares

Náčrt nosné rakety Ares I startující ze Země.

Jak se v současné době (říjen 2008) předpokládá, měla by být kosmická loď Orion vynášena na nízkou oběžnou dráhu Země pomocí nosné rakety Ares I. Ares I, dříve označovaný jako „Crew Launch Vehicle (CLV)“, využívá ve svém prvním stupni raketový motor na tuhé pohonné hmoty odvozený od urychlovacího bloku SRB kosmického raketoplánu. Druhý stupeň nosiče pak spaluje kapalné pohonné látky v motoru J-2, vyvinutém během 60. let 20. století v rámci programu Apollo.

Pro vynášení těžších nákladů, zejména lunárního výsadkového modulu Altair, se počítá s mohutnější raketou Ares V rovněž založenou na technologiích vyvinutých a ověřených v rámci programu kosmického raketoplánu.

Názvy raket Ares I a Ares V jsou reminiscencí na nosiče Saturn I a Saturn V, které byly vyvinuty během programu Apollo.

Lunární výsadkový modul Altair

Lunární výsadkový modul Altair

Lunární výsadkový modul Altair bude hlavním prostředkem zabezpečujícím transport mezi oběžnou drahou Měsíce a měsíčním povrchem. Nebude se tedy vracet na Zemi a žádná jeho část není plánována jako znovupoužitelná. [2] Podobně jako lunární modul programu Apollo bude Altair složen ze dvou částí:

  • Startovacího modulu s prostorem pro 4 astronauty.
  • Přistávacího modulu vybaveného 4 teleskopickými přistávacími podpěrami a nesoucího většinu zásob (voda, kyslík) a vědeckého vybavení.

Lunární výsadkový modul Altair bude na rozdíl od svého předchůdce z programu Apollo schopen výsadků i v polárních oblastech Měsíce, ve kterých se do budoucna počítá s vybudováním stálé lunární základny.

Kosmický tahač

Kosmický tahač - Earth Departure Stage

Kosmický tahač Earth Departure Stage - EDS bude hlavním pohonným systémem, který bude zabezpečovat dopravu kompletní sestavy Orion-Altair z nízké oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce. Společně s výsadkovým modulem Altair bude vypouštěn pomocí výkonné nosné rakety Ares V. Kosmická loď Orion bude vypuštěna samostatně pomocí rakety Ares I. Na oběžné dráze Země dojde k setkání a spojení všech 3 prvků a výsledná sestava bude tahačem urychlena na takovou rychlost, aby doletěla do oblasti Měsíce. Poté dojde k oddělení tahače od zbytku sestavy a k mírné změně jeho dráhy tak, aby nedopadl na měsíční povrch a nedošlo ke kolizi se sestavou kosmické lodě.

Seznam misí programu Constellation

Organizace NASA zveřejnila v říjnu 2006 předběžný plán misí programu Constellation do konce roku 2019[3].

Pořadí Měsíc Rok Označení Délka letu Posádka Vypouštěcí
rampa
Poznámky
Plánované mise
1 duben 2009 Ares I-1 ~2 min. 0 39B Test prvního stupně rakety Ares I v konfiguraci se 4 segmenty tuhé pohonné látky a imitovaným 5. segmentem.
2 září 2012 Ares I-2 ~8 min. 0 39B První test operační konfigurace rakety Ares I.
3 říjen 2013 Orion 3 ~14d 0 39B První let kosmické lodi Orion.
4 říjen 2013 Orion 4 ~14d 0 39B Generální zkouška lodi Orion před prvním pilotovaným letem. Včetně setkání se stanicí ISS.
5 březen 2014 Orion 5 ~14d 2 39B První pilotovaný let lodi Orion ke stanici ISS.
6 září 2014 Orion 6 ~90d 0 39B První zásobovací let na stanici ISS.
7 březen 2015 Orion 7 ~180d 3 39B První pilotovaný let na stanici ISS - výměna základní posádky stanice.
8 září 2015 Orion 8 ~30d 0 39B Zásobovací let na stanici ISS.
9 březen 2016 Orion 9 ~30d 0 39B Zásobovací let na stanici ISS.
10 září 2016 Orion 10 ~180d 3 39B Poslední pilotovaný let na stanici ISS - výměna základní posádky stanice.
? ? 2017? Orion 11 ~30d 0 39B Poslední zásobovací let na stanici ISS - výměna základní posádky stanice.
12 červen 2018 Ares V-1 0 39A Testovací let rakety Ares V
13 únor 2019 LSAM 2 0 39A Testovací let lunárního výsadkového modulu Altair.
14 červen 2019 Orion 12 21d. 4 39B Generální pilotovaná zkouška lodi Orion a lunárního výsadkového modulu Altair na oběžné dráze Měsíce. První pilotovaná lunární mise od roku 1972.
15 prosinec 2019 LSAM 3 0 39A Vypuštění lunárního výsadkového modulu Altair pro misi Orion 13.
16 prosinec 2019 Orion 13 21d. 4 39B Historicky sedmý pilotovaný let s výstupem na Měsíc. První v rámci programu Constellation.
17 červen 2020 LSAM 4 0 39A Vypuštění lunárního výsadkového modulu Altair pro misi Orion 14.
18 srpen 2020 Orion 14 21d. 4 39B Historicky osmý pilotovaný let s výstupem na Měsíc. Druhý v rámci programu Constellation.

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.