Pryšcovité

Z Multimediaexpo.cz


Croton pullei
Dalechampia aristolochiifolia
Soubor:Phyllanthus juglandifolius0.jpg
smuteň Phyllanthus juglandifolius
dávivec Jatropha integerrima
pryšec Euphorbia virosa

Pryšcovité (Euphorbiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpighiotvaré (Malpighiales).

Obsah

Charakteristika

Byliny, keře, stromy i liány se vstřícnými nebo střídavými, jednoduchými nebo dlanitě složenými listy, většinou s patrnými palisty. Čepel je celistvá nebo dlanitě laločnatá. Na bázi čepele nebo řapících jsou často žlázky. U zástupců rostoucích v suchých oblastech mohou být listy redukované a jejich asimilační funkci přebírá stonek. Mnozí zástupci mají ve stoncích mléčnou nebo čirou, povětšině jedovatou šťávu. Odění je složeno z jednoduchých, větvených nebo hvězdovitých či šupinovitých chlupů. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, někdy redukovaná až na útvar připomínající jediný květ, tzv. cyathium. U některých zástupců (např. Dalechampia) jsou květenství podepřena nápadně zbarvenými listeny. Květy jsou obvykle pravidelné, jednopohlavné, ve většině případů nenápadné. Kalich je nejčastěji z 5 nebo 6 lístků. Korunních lístků je 5 až 6 nebo často koruna zcela chybí. Počet tyčinek v samčích květech je velmi různý od 1 až po velmi mnoho, nejčastěji 5 až 15. Semeník v samičích květech je svrchní, z 1 až 20 (nejčastěji ze 3) srostlých plodolistů. Čnělky jsou obvykle 3. Plodem je nejčastěji schizokarp rozpadající se na samostatná merikarpia, řidčeji bobule nebo peckovice. Endosperm je většinou bohatý, olejnatý, nezřídka obsahuje jedovaté proteiny. Čeleď zahrnuje téměř 6000 druhů v asi 218 rodech. Rozšíření je celosvětové, největší druhová diversita je v tropech, kde jsou pryšcovité bohatě zastoupeny v sezónních lesích a suchých oblastech stejně jako v deštných pralesích. Opylování probíhá převážně hmyzem nebo větrem, méně ptáky nebo netopýry. Šíření semen je u mnohých druhů zajištěno explozí zralých plodů. Bobule, peckovice a semena s míškem jsou šířena především ptáky. Rostliny jsou chráněny před býložravci obsahem jedovatých alkaloidů nebo terpenoidů.

Taxonomie

V dřívějších systémech byla čeleď pryšcovité nejčastěji řazena do řádu pryšcotvaré (Euphorbiales) a byla pojata široce. S nástupem molekulárních metod a v průběhu aktualizací systému APG byla tato čeleď shledána parafyletickou a bylo z ní vyčleněno několik nových čeledí: Phyllanthaceae (59 rodů), Picrodendraceae (24 rodů), Putranjivaceae (3 rody), Peraceae (5 rodů), Pandaceae (3 rody) a Centroplacaceae (2 rody). V současném pojetí je členěna na 4 podčeledi: Cheilosioideae, Acalyphoideae, Crotonoideae a Euphorbioideae.

Využití

Nejdůležitější plodinou z čeledi pryšcovité je maniok jedlý (Manihot esculenta), poskytující škrobnaté hlízy. Mnohé druhy jsou pěstovány pro olej ze semen, zvláště rody Cariodendron a skočec (Ricinus). V severním Mexiku je sbírán pryšec Euphorbia antisiphylitica a je z něj získáván vosk. Velmi důležitou rostlinou byl v minulosti kaučukovník (Hevea, zvláště Hevea brasiliensis). Dnes se pěstuje především v Asii. Extrakty z bylinných zástupců rodu Phyllanthus jsou zkoumány z hlediska léčení hepatitidy. Jedovatá šťáva v kmeni Hura crepitans zabraňuje hnití dřeva, které je v Amazonii hojně využíváno ke stavbě plovoucích domů. Mnoho druhů čeledi pryšcovité je využíváno jako okrasné rostliny, především v teplých krajích. Mezi známé pokojové rostliny patří např. vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima), trnová koruna (Euphorbia milii), různé druhy krotonů (Codiaeum) a palnice (Acalypha). Z plodů čínského stromu Aleurites fordii se získává tzv. tunkový olej, velmi ceněný pro povrchovou úpravu dřeva.

Česká květena

Na území ČR jsou zastoupeny 2 rody: pryšec (Euphorbia) a bažanka (Mercurialis). V zahradách je pěstován skočec obecný (Ricinus communis).

Seznam rodů

Acalypha, Acidocroton, Acidoton, Actinostemon, Adelia, Adenochlaena, Adenocline, Adenopeltis, Adenophaedra, Adriana, Afrotrewia, Agrostistachys, Alchornea, Alchorneopsis, Aleurites, Algernonia, Alphandia, Amperea, Amyrea, Angostylis, Annesijoa, Anomalocalyx, Anthostema, Aparisthmium, Apodandra, Apodiscus, Argomuellera, Argythamnia, Astrococcus, Avellanita, Baliospermum, Baloghia, Benoistia, Bernardia, Bertya, Beyeria, Blachia, Blumeodendron, Bocquillonia, Bonania, Borneodendron, Botryophora, Calycopeplus, Caperonia, Caryodendron, Cavacoa, Cephalocroton, Cephalocrotonopsis, Cephalomappa, Chaetocarpus, Cheilosa, Chiropetalum, Chlamydojatropha, Chondrostylis, Chorisandrachne, Chrozophora, Cladogelonium, Cladogynos, Claoxylon, Claoxylopsis, Cleidiocarpon, Cleidion, Clutia, Cnesmone, Cnidoscolus, Cocconerion, Codiaeum, Colliguaja, Cometia, Conceveiba, Cordemoya, Croton, Crotonogyne, Crotonogynopsis, Crotonopsis, Ctenomeria, Cubacroton, Cubanthus, Cyrtogonone, Cyttaranthus, Dalechampia, Dalembertia, Danguyodrypetes, Dendrocousinsia, Deuteromallotus, Deutzianthus, Dichostemma, Dicoelia, Dimorphocalyx, Discoclaoxylon, Discocleidion, Discoglypremna, Ditaxis, Ditta, Dodecastigma, Domohinea, Doryxylon, Droceloncia, Duvigneaudia, Dysopsis, Elaeophora, Elaeophorbia, Elateriospermum, Eleutherostigma, Endadenium, Endospermum, Enriquebeltrania, Epiprinus, Eremocarpus, Erismanthus, Erythrococca, Euphorbia, Excoecaria, Fahrenheitia, Fontainea, Fragariopsis, Garcia, Gavarretia, Gitara, Givotia, Glycydendron, Glyphostylus, Grimmeodendron, Grossera, Gymnanthes, Haematostemon, Hamilcoa, Hevea, Hexaspermum, Hieronima, Hippomane, Homalanthus, Homonoia, Hura, Hylandia, Jatropha, Joannesia, Julocroton, Klaineanthus, Kleinodendron, Koilodepas, Lasiococca, Lasiocroton, Lautembergia, Leeuwenbergia, Leidesia, Leucocroton, Lobanilia, Loerzingia, Mabea, Macaranga, Mallotus, Manihot, Manihotoides, Manniophyton, Maprounea, Mareya, Mareyopsis, Martretia, Megalostylis, Megistostigma, Melanolepis, Mercurialis, Mettenia, Micrandra, Micrandropsis, Micrococca, Mildbraedia, Moacroton, Monadenium, Monotaxis, Moultonianthus, Myladenia, Myricanthe, Nealchornea, Necepsia, Neoboutonia, Neoguillauminia, Neoholstia, Neoscortechinia, Neotrewia, Octospermum, Oligoceras, Omphalea, Ophellantha, Ophthalmoblapton, Ostodes, Pachystroma, Pachystylidium, Pantadenia, Paranecepsia, Pausandra, Pedilanthus, Pera, Philyra, Pimelodendron, Plagiostyles, Platygyna, Plukenetia, Podadenia, Pogonophora, Poilaniella, Polyandra, Pseudagrostistachys, Pseudocroton, Pseudosagotia, Pterococcus, Ptychopyxis, Pycnocoma, Reutealis, Ricinocarpos, Ricinodendron, Ricinus, Rockinghamia, Romanoa, Sagotia, Sampantaea, Sandwithia, Sapium, Schinziophyton, Sebastiania, Seidelia, Senefeldera, Senefelderopsis, Spathiostemon, Speranskia, Sphaerostylis, Sphyranthera, Spirostachys, Stillingia, Strophioblachia, Sumbaviopsis, Suregada, Synadenium, Syndyophyllum, Tacarcuna, Tannodia, Tapoides, Tetracarpidium, Tetraplandra, Tetrorchidium, Thyrsanthera, Tragia, Tragiella, Trewia, Trigonopleura, Trigonostemon, Vaupesia, Veconcibea, Vernicia, Wetria

Literatura

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4
  • Mártonfi P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.
  • Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pry%C5%A1covit%C3%A9“