Rigel

Z Multimediaexpo.cz

Rigel (β Ori / β Orionis / Beta Orionis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orion. Ačkoli má podle Bayerova značení písmeno β, je převážnou dobu jasnější než α Ori (Betelgeuse), která je proměnnou hvězdou. Název hvězdy vychází z arabského slova rijl (noha) – u postavy Oriona, syna Poseidóna, na obloze je umístěna do jeho levé nohy. Z území Česka je nejlépe (spolu s Orionem) vidět od listopadu do března.

Obsah

Vlastnosti

Orion na mapě v atlasu Uranometria.

Rigel patří mezi vůbec nejjasnější hvězdy oblohy, hvězdná velikost tohoto veleobra činí 0,12 M. Absolutní velikost je –6,7.

Spektrální třída je B8 Ia, jedná se tedy o modrobílý typ s vysokou povrchovou teplotou asi 20 000 °C. Kvůli její velké vzdálenosti (700–900 světelných let) je velmi obtížné změřit vlastnosti; její hmotnost je přibližně 17 hmotnosti Slunce a velikost (sluneční rádius) asi 70 poloměrů Slunce, patří mezi modré nadobry. Rigel dosahuje svítivosti 66 000 L. Je zajímavé, že mezi nadobry v asociaci Orion má nejpozdnější spektrum. Podobná situace je i ve vzdálené asociaci OB-hvězd v souhvězdí Labutě, kde nejsvítivější člen (mag. -8,5) má také nejpozdnější spektrum.

Dvojhvězda

Rigel má ve vzdálenosti 9,5" průvodce, sp. B9V mv: 6,7 (mag. -0,9). Tento průvodce je těsnou vizuální dvojhvězdou (obě složky jsou stejné jasnosti mv: 7,4, mag. -0,9). Rovněž byl zjištěn jako dvojhvězda spektroskopická o periodě 9,9 dne. Není však známo, která z obou těsných vizuálních složek je touto spektoskopickou dvojhvězdou.

Životní cyklus Rigelu

Vysoká teplota vyžadující velkou spotřebu vodíkového paliva předurčuje tuto žhavou hvězdu k realtivně brzkému konci v podobě výbuchu supernovy a následné proměně v neutronovou hvězdu, nebo černou díru. Životnost těchto žhavých veleobrů je totiž nižší než u hvězd hlavní posloupnosti.

Související články

Reference


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rigel