Rozdělov

Z Multimediaexpo.cz

Rozdělov je část statutárního města Kladna v okrese Kladno. Rozkládá se na západním okraji Kladna, přibližně 3 km od centra. Rozdělovem probíhá silnice II/238 z Kladna přes Rozdělovský most do Kamenných Žehrovic, další silnice III. třídy vycházejí z Rozdělova též do Smečna, Libušína a Velké Dobré. Při jižním okraji sídla je situována železniční zastávka Kladno-Rozdělov na trati 120 Praha – Kladno – Rakovník.

Je zde evidováno 946 adres.^[1] V roce 2011 zde trvale žilo 2 783 obyvatel.^[2]

Rozdělov je také název katastrálního území o rozloze 4,46 km².

Historie

Sídliště v čtvrti Rozdělov

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1780.^[3]

Původně se v těchto místech (poblíž dnešní křižovatky u kostela) nacházel pouze hospodářský dvůr, patřící kladenské vrchnosti, jíž představoval v 18. století břevnovsko-broumovský klášter benediktinů. Aby zajistil pro dvůr více pracovních sil, nechal v roce 1783 opat Štěpán Rautenstrauch, ve své době jeden z předních propagátorů tzv. raabizace, rozdělit část zdejších pozemků (odtud název) pro nově povolané osadníky z Broumovska a založit pro ně osadu (obdobně vznikl v téže době na opačné straně Kladna Štěpánov, dnes součást Kročehlav). V roce 1814 čítal Rozdělov již 15 domů a 114 obyvatel. Prudký příliv obyvatel přišel s industrializací Kladenska ve druhé polovině 19. století, zejména pak po roce 1888 v souvislosti se zahájením těžby na blízkém dole Max u Libušína. Za nacistické okupace došlo roku 1940 k připojení okolních obcí včetně Rozdělova ke Kladnu, čímž bylo vytvořeno tzv. Velké Kladno. Všechna okupační nařízení byla sice po osvobození roku 1945 plošně zrušena, v roce 1947 však byl Rozdělov definitivně s Kladnem sloučen.

Doposud volný prostor mezi oběma sídly od 50. let 20. století zaplnila nová výstavba^[4] (mj. tzv. Rozdělovské věžáky); dnes tak Rozdělov s Kladnem stavebně zcela splývá.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Václava − římskokatolický farní kostel v novobyzantském slohu z let 1925–1927 na křižovatce ulic Vítězná a Vašíčkova
Kaplička sv. Mikuláše − kaplička se zvoničkou na staré rozdělovské návsi (nám. Jana Opletala); v nadpraží uveden letopočet 1802
Rozdělovské duby
Rozdělovské lípy − trojice památných stromů u kapličky
Rozdělovské věžáky – šest věžáků z let 1953–1957

Reference

↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 96.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 96.
↑ Vznikem rozdělovského sídliště se zabývá kniha Alexandra Němce a Romana Hájka: Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. Halda, Kladno 2018. ISBN 978-80-907236-0-3.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rozdělov

Město Kladno
Dubí • Kladno • Kročehlavy • Rozdělov • Švermov • Vrapice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[Domy-0] Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009

[sldb2011-1] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 96.

[sldb2001-2] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 96.

[3] Vznikem rozdělovského sídliště se zabývá kniha Alexandra Němce a Romana Hájka: Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. Halda, Kladno 2018. ISBN 978-80-907236-0-3.

[1]

[2]

[3]

[4]