Samoskaná příze
Z Multimediaexpo.cz
Samoskaná příze (anglicky: self-twist yarn, německy: Selbstzwirngarn), je výrobek ze dvou přástů s nepravým zákrutem, které samovolným stáčením spolu vytvoří skanou přízi.[1]
Obsah |
Pricip výroby na stroji REPCO
Vznik samoskané příze je naznačen na nákresu vpravo: Stužky vláken vycházejících z průtahového ústrojí (1) se zaoblují nepravým zákrutem (2) s pomocí zaoblovacího ústrojí. K zaoblování dochází mezi dvěma válečky tak, že horní váleček vykonává mimo otáčení také příčný vratný pohyb (3). Při zpětném pohybu horního válečku se přástům uděluje zákrut opačného směru. Po opuštění zaoblovacího ústrojí se nepravý zákrut na obou přástech samovolně zruší, vlákna se stáčí opačným směrem (4), vzájemně se obepínají (5) a takto vzniklá skaná příze se navíjí na cívku.
Zaoblovací ústrojí odvádí přásty rychlostí 220 metrů při 1000 vratých pohybech horního válečku za minutu. Za těchto podmínek se mění každých 110 mm délky příze směr zákrutu a na místě obrátky vzniká nezakroucený úsek o délce asi 20 mm. Aby se nezakroucená místa z obou přástů nesetkaly v hotové přízi, druží se obě části s posunem o určitou délku (bod SZ 5 na nákresu) a tím se redukuje zeslabení na polovinu. Tato „samoskaná“ příze se musí před upotřebením ke tkaní zpevnit zákrutem na (zpravidla dvouzákrutovém) skacím stroji, k výrobě pletenin se může údajně použít bez doskávání.
Použití samoskané příze
Samoskací stroj byl vyvinut u australské firmy REPCO v roce 1962 na základě vynálezu D.E.Henshawa a jedna anglická strojírenská firma ho vyrábí dnes (2008) ve skoro stejném provedení jako před 40 lety. [2]. Samoskaná příze se dá vyrábět z vlněných vláken delších než 60 mm, podíl vláken kratších než 20 mm nesmí překročit 10 %. U umělých vláken se doporučuje délka stříže přes 75 mm. Z vhodného materíálu se nechá vyrobit příze až do jemnosti 14 tex. Přes jednoznačné výhody oproti konvenční technologii, (např. odváděcí rychlost je 10-20 násobně vyšší než dodávka prstencového dopřádacího stroje), se výroba samoskaných přízí dosud neuplatnila v širším měřítku. Pro určité druhy tkanin (např. gabardény) se nedají tyto příze použít, protože nezakroucená místa v přízi (která zůstávají i přes posun při družení a doskávání) působí rušivě na vzhled hotového zboží. Podle některých pramenů se příze používají hlavně v pletařském sektoru.
Literatura
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
- Kampen: Vorlesung von Prof. Lünenschloß „Verfahren und Maschinen der Garnherstellung“, TH Aachen
Reference
- ↑ Nekonvenční způsoby výroby příze: http://www.ft.tul.cz/depart/ktt/vyuka/skripta/sbv/SBV15.pdf
- ↑ Aktuální provedení samoskacího stroje (anglicky): http://www.macart.com/sts1.html
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |