Výhon

Z Multimediaexpo.cz

Výhon Buxusu
Výhony u brambory
Výhony Cedru (Cedrus libani)
Výhony u rozmarýnu

Výhon je zdřevnatělý letorost, z něhož už opadaly listy.

Obsah

Dělení

Vedoucím výhonem nazýváme každé jednoroční prodloužení hlavní i vedlejší větve.
Soutěžící výhon vzniká z nejblíže postaveného pupenu, a to v těsné blízkosti pupenu vrcholového na hlavních i postranních větvích.[L 1]


Podle funkce rozeznáváme výhony dřevní a plodné.

Výhony dřevní

Jsou ukončeny dřevním pupenem. Tvoří se při přehnojení dusíkem nebo po silném řezu. Čistě dřevní výhony tvoří květní pupeny jen obtížně, často po mnoha letech. Abychom je přiměli k plodnosti, je třeba upravit jejich výživu řez i polohu.[L 1] K výhonům dřevním patří:

Vlky

Jsou dřevní výhony vyrůstající na víceletém dřevě (na větvích i kmenech), jsou vždy jalové. Mohutně se vyvíjejí zejména při poruše výživy (při přednojování dusíkem), při porušení koruny (polomy), po krátkém řezu (zmlazení, přeroubování), holožíru atd.[L 1]

Výhony vrcholové

Vyrůstají z terminálních pupenů a prodlužují matečné větve ve směru jejich osy. Zkrátíme-li je, přejímá jejich funkci pupen nejvýše postavený.[L 1]

Trnové výhony

Jou to vlastně předčasné výhony bez vrcholového pupenu a bývají zpravidla zakončeny ostrou trnovou špičkou. Většinou se jejich dřevní pupeny přeměňují v listové.[L 1]

Výhony plodné

Liší se od výhonů dřevních tím, že jsou slabší a kratší. Tvoří se všude tam, kde je menší transpirační proud, tedy v poloze větví rostoucích do vodorovné polohy.[L 1]

Literatura

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 PEIKER, J.; KYNCL, František. Ovocnictví. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1962. 0704662.