V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Velká Čantoryje

Z Multimediaexpo.cz


Velká Čantoryje (polsky Czantoria Wielka) je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice. Tato dominanta již zmiňovaného pohoří vystupuje z Jablunkovské brázdy a tvoří tak jakousi protihradbu blízkým Moravskoslezským Beskydám. Celý hřeben tohoto mohutného horského masivu tvoří státní hranici mezi Českem a Polskem. Hřebenem Čantoryje rovněž probíhá rozvodí řek Odry a Visly. Masiv Čantoryje má při pohledu z české strany dva výrazné vrcholy, Malou Čantoryji 865 m n. m a Velkou Čantoryji 995 m n. m, přičemž Malá Čantoryje se již nachází na území Polska.

Vegetace

Velká Čantoryje je z velké části zalesněná bukovými lesy s příměsi jedle a modřínu a smrkovou monokulturou. Původní Beskydská vegetace se nachází v NPR Čantoria cca 2,5 km od vrcholu směrem na východ. V hřebenových partiích jsou občasně zastoupeny horské louky.

Rozhledna na vrcholu velké Čantoryje

Turistika

Velká Čantoryje je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Důvodem je nejen přítomnost turistické chaty, ale především zde stojí 29 metrů vysoká rozhledna a to přímo na samotném vrchole hory. Tato dominanta byla vybudována v roce 2002 a dokáže pojmout až 170 osob. Za dobré viditelnosti je zde krásně vidět Moravskoslezské a Slezské Beskydy, Malou Fatru a Tatry. Hlavním východiskem turistických tras na tento vrchol je horská obec Nýdek. Cesta odtud na vrchol měří 5 km. Z polské Ustroně vede pod vrchol Čantoryje sedačková lanovka, která je doplněna o bobovou dráhu. Díky lepšímu přístupu je zde převaha polských turistů.

Rytířská stezka

Je to 10,5 km dlouhá Naučná stezka po Čantoryji, která začíná a zároveň končí v Nýdku, a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje 7 zastavení, které jsou doplněny o informační tabule na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory. Odtud také pochází název této stezky.