Vodní kolový mlýn

Z Multimediaexpo.cz

Vodní mlýn – horní náhon
Vodní mlýn – dolní náhon

Vodní (kolový) mlýn je mlýn, poháněný proudem vody. Energie proudící vody je přenášena na hřídel prostřednictvím vodního kola. starověký vynález, známý antickému světu již od 2. st. před n.l., se do středověké Evropy dostal až za křížových výprav z Orientu. Mlýn (latinsky "mola", německy "mühle") do Čech pravděpodobně přinesli mniši – benediktýni. Nejstarší zmínky o vodních mlýnech u nás pochází z 12. století.

Základem vodního mlýnu obecně je vodní kolo, které roztáčí energie vodního toku.

Obsah

Základní druhy

Během staletí vývoje vzniklo mnoho konstrukcí vodních mlýnů. K jejich základnímu dělení však slouží místo přívodu vody na mlýnské kolo:

  • Horní náhon - voda dopadá na mlýnské kolo shora tak,aby "namočila" jen 1/2 kola.Jednotlivé lopatky kola mají ve skutečnosti tvar jakési "vaničky",jejichž funkcí je držet vodu během rotace co nejdéle.Jakmile se však kolo začne otáčet,jednotlivé vaničky poklesnou a voda se z nich začne vylévat.V praxi tedy si lze představit horní náhon jako kolo,jehož jedna polovina je zatížena tíhou vody,zatímco druhá polovina je prázdná,což způsobuje jeho rotaci.
  • Dolní a střední náhon - proud vody teče pod kolem, kde ho pohání lopatky,které pracují(velmi zjednodušeně řečeno) na principu "obráceného vesla".

Fyzikální podstata funkce vodních strojů

Teoreticky maximální výkon P kterékoliv stroje poháněného tekoucí vodou je dán součinem dvou veličin:

  • Průtok Q[m3/s]-množství vody za jednotku času.Čím vyšší průtok,tím vyšší výkon.(Např.více semletého obilí)
  • Převýšení[m]-Čím vyšší je rozdíl výšek hladin mezi dodávkou vody a odtokem,tím vyšší výkon stroje.V případě vodního mlýna bývá tento rozdíl zpravidla využit k vybudování většího kola s horním náhonem.

Lze tedy přibližně říci,že výkon mlýna,kterým protéká 0,5m3 vody za jednu sekundu a převýšení hladin je 4m(P=0.5*4=2),bude podobný jako výkon mlýna,kterým protéká 5m3 a převýšení hladin je 40cm.(P=5*0.4=2)

Horní náhon je efektivnější ve využití energie vody,vyžaduje však mnohem větší převýšení.Lze říci,že kde to bylo možné,využíval se horní náhon.

Lodní mlýn

Babič Mill – lodní mlýn
Babič Mill – lodní mlýn
Kolárovo – lodní mlýn

V některých případech se lze setkat s tzv."lodními mlýny,"které ke své činnosti zdánlivě nepotřebují žádné převýšení. Tyto mlýny však není možno provozovat na libovolném říčním toku-vyžadují rychlý dravý proud. Avšak dravý proud nemůže vzniknout na klidném úseku řeky. Dravý proud se vyskytuje v místech, kde řeka sama stéká na relativně krátkém úseku značně převýšení, nebo na úsecích, které takové místa následují. Ani takový mlýn se tedy bez převýšení neobejde.

Lodní mlýn je ve využívání energie vody nejméně efektivní, je však také nejméně investičně náročný. V Čechách se prakticky nevyskytoval.

Vnější příslušenství

Mezi obvykle součástí mlýnů patří zejména:

  • Přívodní kanál (tzv.náhon)
  • Odvodní kanál (tím voda odtéka od kola)
  • Retenční rybník
  • Stavidla

Protože vodní mlýn vyžaduje k efektivnímu fungování převýšení hladin,nelze jej postavit kdekoliv.Zpravidla jej lze nalézt na místech,kde je tok vody v řece strmější.Naší předkové byli velmi vynalézaví v nalézání vhodných míst,protože i v místech,kde je dostupné relativně velké převýšení, jeho využití na mlýnském kole vyžaduje zbudování nákladných dlouhých přívodních a odpadních kanálu,případně jezu.Obecně se dá říci, že čím strmější je na daném místě tok, tím kratší a mohou tyto kanály být.

V případě mlýnů na malých vodních tocích (potoky a malé říčky) mletí často vyžadovalo větší průtok vody,než byl dostupný v daném vodním toku.V takovém případě bylo nutné zbudovat retenční rybník,který v čase,kdy se nemlelo,zadržel vodu,která mohla být použita v čase mletí.

Mlýn tedy nelze chápat jako samostatné stojící "dům s kolem", nýbrž jako celistvou a často velmi rozlehlou technickou soustavu zadržující,přivádějící a odvádějící vodu k mlýnskému kolu.

Další využití vodního kola

Kromě mletí obilí byla vodní kola používaná k pohodu mnoha jiných zařízení, nejčastěji:

  • Hamr – Hamr je v podstatě středověká strojní kovárna, kde se vodní kolo využívalo ke zdvihání obrovského kladiva,kterým se kovaly rozměrné výkovky
  • Pila – Vodní kolo se často používalo k pohonu pil, zejména k podélnému řezání klád na prkna.
  • Čerpání vody z dolů – Vodní kolo se často používalo ve středověkém hornictví k čerpání vody z dolů či k zdvihání rudy. Tyto stroje jsou poměrně detailně znázorněny v díle Georgia Agricoly,který dlouhou dobu působil v Čechách.V Čechách je dodnes zachována Dlouhá stoka, která sloužila k pohonu podobných zařízení v dolech v Krásnu a Horním Slavkově.

Zánik vodních mlýnů

Prakticky až do 19.stol bylo na našem území vodní kolo jediným zdrojem mechanické energie,pokud nepočítáme sílu zvířat nebo lidí.Pokud jste chtěli mechanizovat nějakou práci,prakticky jste neměli jinou šanci než se usadit v blízkosti řeky a pořídit si vodní kolo.

V průběhu 18. a zejména 19. století se na našem území začal rozšiřovat parní stroj, který byl schopen nahradit vodní kolo jako zdroj práce, navíc nebyl vázán na řeku,takže bylo možno stavět různé továrničky daleko od řeky.

Tento proces byl dokonán v první polovině 20. století rozšířením elektřiny, která v této době s konečnou platnosti vykázala vodní mlýny do historie.Proces postupného zanikání vodních mlýnů byl v Čechách rapidně urychlen odsunem sudetských Němců a znárodněním.

V průběhu 19. a 20. století byly vynalezeny různé druhý vodních turbín,které dokáží energii vody využít mnohem efektivněji než vodní kolo.Některé zařízení,používající vodní kolo,byly přestavěný na malé vodní elektrárny,jako například Čeňkova pila.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vodní kolový mlýn