Zatmění Slunce

Z Multimediaexpo.cz

Animace zatmění Slunce 29. března 2006
Úplné zatmění Slunce, které proběhlo 11. srpna 1999 a bylo viditelné z Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.
Schéma zatmění Slunce

Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně, nebo zcela zakryje. Taková situace se objevuje, jen pokud je měsíc v novu a Slunce i Měsíc jsou při pohledu ze Země v jedné přímce. Na části Země, kde je zatmění pozorováno, dochází k výraznému setmění, ochlazení, kolem černého středu slunce je vidět výrazná záře sluneční koróny, objeví se hvězdy i některé planety a známé jsou také neobvyklé reakce zvířat. Tyto průvodní jevy v některých kulturách v minulosti vedly ke spojování události s náboženstvím a přisuzování mystických významů. V moderní době jsou však duchovní významy zatmění Slunce většinou odmítány v důsledku snadnosti pochopení jeho příčin.

Obsah

Charakteristika, význam

Úplné zatmění Slunce je vzácný jev, který je možný díky tomu, že Slunce, které je čtyřistakrát větší než Měsíc je také čtyřistakrát dále od Země a navíc Měsíc i Země obíhají po eliptických drahách. Tyto dráhy všechna tři tělesa občas přivádějí do takového postavení, kdy je zakryt právě celý sluneční kotouč, takže je možno pozorovat korónu. Každý rok dojde ke dvěma až pěti případům, které jsou pozorovatelné z povrchu Země, pro jedno určité místo k tomu však dochází průměrně jen jednou za 360 let. Zatmění trvá jen několik minut, oblast, podél které je úplné zatmění možno pozorovat, nebývá širší než 270 km; zasažena je přibližně jen jedna setina zemského povrchu. Pokud je vypočítáno úplné zatmění slunce, které bude vidět z některé přístupné části světa, dochází k hromadnému cestování zájemců o pozorování tohoto přírodního úkazu, kteří doufají, že bude příznivé počasí. Zatmění Slunce hrálo významnou roli při dokazování obecné teorie relativity. Umožnilo pozorovat efekt gravitační čočky, který teorie předvídala a tak ji umožnilo pozorováním potvrdit.

Neméně významná mohou být také různá meteorologická měření prováděná během slunečních zatmění. Získaná data umožňují později zjistit, jaký vliv mají tyto astronomické úkazy na děje v zemské atmosféře. Obvykle se při těchto experimentech provádí měření intenzity sluneční radiace, teploty či vlhkosti vzduchu. Jen zřídka jsou meteorologické měření přístroje vybaveny senzory pro snímání hodnoty barvy slunečního záření, rychlosti a směru větru či teploty půdy.[1]

Druhy zatmění Slunce

Soubor:RingfoermigeSonnenfinsternis.jpg
Prstencové zatmění Slunce
  • Úplné zatmění nastává, když Měsíc zcela zakryje Slunce. Velmi jasný sluneční disk je nahrazen černou plochou Měsíce a koróna, která má mnohem menší jas a za normálních okolností není vidět, je pozorovatelná. Úplné zatmění je pozorovatelné jen z oblasti Země, které se říká pás totality.
  • Prstencové zatmění je možné pozorovat, když Slunce a Měsíc jsou v jedné přímce, ale zdánlivá velikost Měsíce je menší než velikost Slunce. Z tohoto důvodu je ze Slunce vidět velmi jasný prstenec, nebo mezikruží okolo Měsíce.
  • Částečné zatmění se objevuje, když Slunce a Měsíc nejsou přesně v přímce, takže je Slunce zakryto jen z části. Toto zatmění je pozorovatelné z mnohem většího území a některá zatmění jsou pozorovatelná pouze jako částečná, protože oblast plného stínu leží mimo povrch Země.
  • Kombinované (hybridní) zatmění je vzácný stav, kdy z jednoho místa se zatmění jeví jako úplné a z jiného jako prstencové.

Související články

Literatura

  • Kleczek, Josip: Naše Slunce, Albatros – Praha 1984
  • Dvořák, Josef – Křivský, Ladislav: Slunce náš život, Panorama - Praha 1989
  • Espenak, Fred – Anderson, Jay: Total Solar Eclipse of 1997 March 9, NASA 1995

Reference

  1. Hvězdárna a planetárium Plzeň – Solar Eclipse Meteorological Measurement

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zatmění Slunce