Alfa-helix

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:Hélice Alpha.png|thumb|upright=1.5|Schéma alfa-helixu (francouzsky)]] '''Alfa-helix''' („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání [[bílkoviny|bílkovin]] (konkrétně jejich tzv. [[sekundární struktura|sekundární struktury]]).<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> Druhým je [[beta-skládaný list]]. Alfa-helix má tvar pravotočivé [[šroubovice]], při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco [[aminokyseliny|aminokyselinové]] zbytky směřují ven. Mezi jednotlivými patry šroubovice vznikají vodíkové můstky (a to konkrétně mezi C=O skupinou a N–H skupinou o čtyři aminokyseliny dál).<ref name=dictionary /> Typickými aminokyselinami vyskytujícími se v alfa-helixu je zejména [[alanin]], [[kyselina glutamová]], [[leucin]] a [[methionin]]. Pokud se někde vyskytne [[prolin]], zpravidla způsobí ohyb celé šroubovice.<ref name=harper /> Všechny donory vodíkových můstků jsou orientovány jedním směrem a akceptory směrem opačným, helix je tedy vlastně slabým [[elektrický dipól|elektrickým dipólem]].{{doplnit zdroj}} Těchto interakcí využívá ke skládání struktur vyššího řádu (terciární struktury proteinů). == Parametry == Pro alfa-helix platí tyto parametry:<ref name=harper>Murray RK. et al., Harperova biochemie (2002); dvacáté třetí vydání (čtvrté české vydání)</ref> * počet aminokyselin na jeden závit (otáčku) alfa-helixu: 3,6 * výška jednoho závitu (měřeno podél osy šroubovice): 0,54 [[nanometr]]u. * vzdálenost ekvivalentních (odpovídajících si) atomů v kostře šroubovice: 0,15 nanometru. == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bílkoviny]]

Návrat na stránku „Alfa-helix“.