Apeniny Z Multimediaexpo.cz stránky Apeniny Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox reliéf | název = Apeniny<br />Appennini | obrázek = Gran Sasso 02.jpg | popis1 = Gran Sasso - 2 912 m (''Corno Grande'') | popisek2 = Corno Grande (Gran Sasso) | maxnázev = [[Corno Grande]] (Gran Sasso) | maxvýška = 2 912 | nadřaz = [[Alpsko-himálajský systém]] | podřaz = | soused = [[Alpy]], [[Ligurské Alpy]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Itálie]]<br /> [[Soubor:Flag of San Marino.png|24px]] [[San Marino]] | hornina = [[vápenec]], [[mramor]], [[břidlice]], [[pískovec]] | poznámka = evropský horský systém | povodí = [[Tibera]], [[Pád (řeka)|Pád]]}}[[Soubor:Corno Grande with paths.jpg|thumb|240px|Corno Grande – nejvyšší hora Apeninského poloostrova a celého systému Apenin]] [[Soubor:Monte Cimone versante nord.jpg|thumb|240px|Monte Cimone – nejvyšší hora severních Apenin]] [[Soubor:Italia fisica appennini.png|thumb|240px|Základní mapa Apenin]] '''Apeniny''' jsou horským pásmem táhnoucím se zhruba 1 200 [[kilometr|km]] napříč [[Itálie|Itálií]] (ve směru severozápad – jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země. Nejvyšším vrcholem je [[Corno Grande]] s výškou 2 912 m n. m. [[Pohoří|Hory]] jsou většinou zelené a zalesněné, ačkoli jednu stranu nejvyššího vrcholu Gran Sasso, částečně pokrývá nejjižnější [[ledovec]] v Evropě (Ghiacciaio del Calderone). Východní strana hor směřující k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]] je strmá, zatímco západní svahy tvoří rovinu. Podle pohoří je také pojmenován celý [[Apeninský poloostrov]]. == Poloha == Apeninský řetězec začíná severozápadním sedlem Colli di Cadibona (435 m) nedaleko přímořského městečka [[Savona]]. Právě u [[Janovský záliv|Janovského zálivu]] navazuje na poslední západoalpské výběžky. Na opačném konci, vzdáleném přes 1 200 km, vymezuje Apeniny [[Messinská šíje]]. Za volné pokračování Apenin bývají považována veškerá [[Sicílie|sicilská]] pohoří včetně nejvyšší činné evropské [[sopka|sopky]] [[Etna|Etny]]. Na západě se dotýkají apeninské výběžky [[Ligurské moře|Ligurského]], jižněji [[Tyrhénské moře|Tyrhénského]] moře, na východě [[Jaderské moře|Jadran]] a moře [[Jónské moře|Jónské]]. Šířka vlastního horského hřebene činí 40 - 60 km, v okolí [[Neapol]]e dokonce 100 km. == Členění == Apeniny mají tvar k severovýchodu namířeného [[luk]]u. Jejich masiv není zdaleka tak sourodý a souvislý jak se zdá. Rozděluje se na několik samostatných jednotek, tzv. ''Apeninů''. Ty dělíme na desítky skupin, stovky horských hřbetů a samostatných hor. Od severozápadu jsou hlavními jednotkami :<br /> * '''Ligurský Apenin''' ([[Monte Maggiorasca]], 1 799 m) * '''Toskánsko - Emiliánský Apenin neboli Etruský''' ([[Monte Cimone]], 2 165 m) * '''Apuánské Alpy''' ([[Monte Pisanino]], 1 945 m) * '''Umbrický Apenin''' ([[Monte Vetore]], 2 476 m) * '''Centrální Apenin''' ([[Corno Grande]], 2912 m) - oblast Gran Sasso (''Abruzzy'') * '''Neapolský Apenin''' ([[Serra Dolcedorme]], 2 267 m) * '''Kalabrijský Apenin''' ([[Monte Cocuzza-Montalto]], 1 955 m) Zatímco v severních oblastech mívají apeninské hřebeny víceméně paralelní orientaci, na jihu se tento rys vytrácí. Někteří autoři vydělují zhruba uprostřed pohoří dvě vnější protilehlá pásma, nazývaná ''subapeniny'' (východní a západní). == Geologie == Apeniny se formovaly zejména v třetihorách. Není bez zajímavosti, že značná část Apeninského poloostrova bývala kdysi součástí [[Afrika|Afriky]]. Centrum Středozemí je po tektonické stránce dodnes velmi aktivní, patrně nejvíc v Evropě. Je zde bohatá vulkanická činost a vydatná [[zemětřesení]]. Jejími nejznámějšími projevy jsou [[Flegrejská pole]] a [[Solfatara (sopka)|Solfatara]] u Neapole nebo jediný dosud činný [[Sopka|vulkán]] [[kontinent]]u [[Vesuv]] (1 281 m). [[Apuánské Alpy]] jsou vápencové a nalézá se zde [[Antro del Corchia]], jedna z nejhlubších [[propast|propasťovitých]] [[jeskyně|jeskyní]] světa. == Podnebí == [[Podnebí|Klima]] Apenin je velice rozmanité. Ovlivňuje ho poloha v centru Středozemí a účinné odclonění od evropského severu masivem [[Alpy|Alp]]. Důležitá je také [[poledník]]ová orientace a značná délka pohoří. Obecně zde platí, že od severu na jih srážek ubývá a teploty vzrůstají. Roční úhrny [[srážky|srážek]] na západě významně převyšují úhrny z jaderské strany. Letní noci bývají u vrcholů studené, běžné jsou zde prudké a vydatné odpolední [[bouřka|bouřky]]. Na návětrných svazích středních Apenin dosahují roční úhrny srážek 2 000 mm, východ vykazuje několikanásobně menší hodnoty. V severních částech hor padá nejvích srážek na jaře a na podzim, na jihu prší nebo sněží převážně v zimě. Ve vrcholových polohách [[sníh]] leží až devět měsíců, některá [[firn|firnová pole]] a sněžníky neroztávají několik let. Sněhové nadílky využívají a provozovazelé lyžařských center a magistrál. [[lyžování|Lyžovat]] se dá i pár desítek kilometrů od [[Řím]]a. == Vodstvo == [[Soubor:Trasimeno.jpg|thumb|240px|Trasimenské jezero]] ;Řeky * V Apeninách pramení tisíce toků. Mnohé z nich, zejména na jihu mají charakter periodický, v létě a na podzim vysychají. Z trvalých [[řeka|řek]] stékají na západ např. [[Arno]], [[Ombrone]], slavná [[Tibera]], [[Volturno]] nebo [[Savuto]]. Do vod Jadranu tečou [[Tornaro]], [[Panaro]], [[Pád (řeka)|Pád]], dále na jih pak [[Reno (řeka)|Reno]], [[Metáuro]], [[Pescara (řeka)|Pescara]], [[Sangro]], [[Bradano]] či [[Neto]]. ; Jezera * Na rozdíl od alpské a podalpské oblasti není apeninská Itálie příliš bohatá na přirozená [[jezero|jezera]]. Největší jsou zde [[Lago Trasimeno]], [[Lago di Bolsana]] a [[Lago di Bracciano]]. První z nich vzniklo tektonicky, obě zbývající mají původ sopečný. Ještě vzácněji jsou zastoupena jezera [[kras]]ová nebo ledovcová, která vyplňují některé [[kar]]y v nejvyšších apeninských skupinách. Síť umělých [[přehradní nádrž|vodních nádrží]] je bohatší. ; Sníh a Ledovec * Určitou [[glaciologie|glaciologickou]] kuriozitu ''Gran Sasso d´Italia'' představuje menší [[firn]]ový ledovec ''Ghiaciaio del Calderone''. Je druhým nejjižnějším svého druhu v Evropě. Od vrcholového kříže hory [[Corno Grande]] připomíná trochu větší [[sněžník (geologie)|sněžník]], dole se však pochyby ztrácejí. Středoapeninská hranice trvalého sněhu probíhá v nadmořské výšce asi 2 900 [[metr]]ů, lze ji proto s jistotou překročit pouze v okolí nejvyššího [[horský štít|štítu]]. == Příroda == [[Soubor:Viola canina 2.jpg|thumb|240px|Violka psí]] ; Flora * Ze skvostů centrálních velehorských vápenců připomeňme alespoň [[Hlaváček (rostlina)|zlatokvětý hlaváček]], nenápadný [[penízek]] u sněhových výležisek, polštáře vytvářející plstnatý [[rožec]]. Další typickou rostlinou je zde [[mák|žlutý mák]].Až pod nejvyšší apeninskou horou rostou vzácné fialové a žluté [[violka|violky]]. ; Fauna * Také původní apeninská fauna je poměrně pestrá. V pásmu horských lesů dosud přežívají zbytky [[vlk|vlčích]] smeček nebo samotářští [[medvěd]]i (''Abruzzy''), trochu hojnější jsou [[Kočka divoká|divoké kočky]] (poddruh ''Felis silvestris molisana''), [[Divoké prase|divočáci]], [[jelen]]i, [[Daněk|daňkové]] a [[srnec|srnci]]. Drobnější [[Savci|savce]] zastupují např. [[kuna]], [[vydra]] a [[jezevec]]. V teplých porostech nižších poloh lze po setmění zastihnout dokonce [[dikobraz]]a. U sněhových polí a pod horskými vrcholy se vyskytují dnes již malá stáda původních [[kamzík]]ů. Z [[dravci|dravých ptáků]] jsou zde zastoupeni [[sup]]i, [[sokol (ptáci)|sokoli]] a stále vzácnější [[orel|orli]]. Další ptáci jako [[kavče|kavčata]], pěnkaváci a [[zedníček skalní|zedníčkové skalní]]. === Ochrana přírody === [[Květena|Floru]] a [[Fauna|faunu]] se zde snaží zachovat zdárně se rozrůstající síť apeninských chráněných území. Jde především o [[národní park]]y (Abruzzo, Calabria, Sibillini a Gran Sasso e Monti della Laga), regionální [[přírodní park]]y (Alpi Apuane, Pollino, Montii Simbruini) a řadu maloplošných rezervací. == Obyvatelstvo a osídlení == [[Soubor:Pitigliano 001.jpg|thumb|240px|město '''Pitigliano''', Centrální Apenin]] Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura|kultur]] a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň Ligury, Kelty nebo Etrusky. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly [[Románský sloh|románský]], [[gotický sloh|gotický]], [[Renesance|renesanční]] i [[Baroko|barokní]]. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi.<br />Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční|km²]]. <br />Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[turismus|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna|ubytovny]], [[lanová dráha|lanovky]] a [[lyžařský vlek|lyžařské vleky]]. == Turismus == [[Soubor:Pietra di bismantova castelnovo monti.jpg|thumb|240px|Pietra di Bismantova]] Do známých a atraktivních partií hor vede vcelku hustá síť uspokojivě značených turistických cest. O jejich údržbu pečuje převážně [[Italský alpinistický klub]] CAI. Apeniny jsou poněkud ve stínu slavných a vysokých [[Alpy|Alp]], ale jejich neopakovatelné atmosféře přichází na chuť stále více návštěvníků. Dosud mezi nimi převládají Italové, ovšem i v odlehlejších místech lze potkat také Angličany, Japonce, Němce a jiné [[turistika|turisty]]. Jedni ocení možnost hvězdicových [[výlet]]ů, další dají přednost dlouhým hřebenovým túrám a přechodům. Na své si přijdou i [[horolezectví|horolezci]] všeho druhu. Vyhledávány jsou především příkré severní srázy granssaského masivu nebo stolová hora [[Pietra di Bismantova]] nedaleko města [[Reggio nell'Emilia]]. Právě zde, v Apeninách, je horská a středozemní krajina a staletý vliv kultury v souladu, který sem láká milovníky památek i divoké [[příroda|přírody]]. == Literatura == * ''publikace'' Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9 * ''publikace'' Itálie (Bartoněk a kol., Olympia, Praha, 1990) {{Flickr|Apennine+Mountains}}{{Commonscat|Apennine Mountains}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pohoří v Itálii]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Flickr (ukázat zdroj) Šablona:Infobox reliéf (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Apeniny“.
