Black-Friday-2019-06-Multimediaexpo.png

Apeniny

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Corno Grande – nejvyšší hora Apeninského poloostrova a celého systému Apenin
Monte Cimone – nejvyšší hora severních Apenin
Základní mapa Apenin

Apeniny jsou horským pásmem táhnoucím se zhruba 1 200 km napříč Itálií (ve směru severozápad – jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země. Nejvyšším vrcholem je Corno Grande s výškou 2 912 m n. m. Hory jsou většinou zelené a zalesněné, ačkoli jednu stranu nejvyššího vrcholu Gran Sasso, částečně pokrývá nejjižnější ledovec v Evropě (Ghiacciaio del Calderone). Východní strana hor směřující k Jaderskému moři je strmá, zatímco západní svahy tvoří rovinu. Podle pohoří je také pojmenován celý Apeninský poloostrov.

Obsah

Poloha

Apeninský řetězec začíná severozápadním sedlem Colli di Cadibona (435 m) nedaleko přímořského městečka Savona. Právě u Janovského zálivu navazuje na poslední západoalpské výběžky. Na opačném konci, vzdáleném přes 1 200 km, vymezuje Apeniny Messinská šíje. Za volné pokračování Apenin bývají považována veškerá sicilská pohoří včetně nejvyšší činné evropské sopky Etny. Na západě se dotýkají apeninské výběžky Ligurského, jižněji Tyrhénského moře, na východě Jadran a moře Jónské. Šířka vlastního horského hřebene činí 40 - 60 km, v okolí Neapole dokonce 100 km.

Členění

Apeniny mají tvar k severovýchodu namířeného luku. Jejich masiv není zdaleka tak sourodý a souvislý jak se zdá. Rozděluje se na několik samostatných jednotek, tzv. Apeninů. Ty dělíme na desítky skupin, stovky horských hřbetů a samostatných hor. Od severozápadu jsou hlavními jednotkami :

Zatímco v severních oblastech mívají apeninské hřebeny víceméně paralelní orientaci, na jihu se tento rys vytrácí. Někteří autoři vydělují zhruba uprostřed pohoří dvě vnější protilehlá pásma, nazývaná subapeniny (východní a západní).

Geologie

Apeniny se formovaly zejména v třetihorách. Není bez zajímavosti, že značná část Apeninského poloostrova bývala kdysi součástí Afriky. Centrum Středozemí je po tektonické stránce dodnes velmi aktivní, patrně nejvíc v Evropě. Je zde bohatá vulkanická činost a vydatná zemětřesení. Jejími nejznámějšími projevy jsou Flegrejská pole a Solfatara u Neapole nebo jediný dosud činný vulkán kontinentu Vesuv (1 281 m). Apuánské Alpy jsou vápencové a nalézá se zde Antro del Corchia, jedna z nejhlubších propasťovitých jeskyní světa.

Podnebí

Klima Apenin je velice rozmanité. Ovlivňuje ho poloha v centru Středozemí a účinné odclonění od evropského severu masivem Alp. Důležitá je také poledníková orientace a značná délka pohoří. Obecně zde platí, že od severu na jih srážek ubývá a teploty vzrůstají. Roční úhrny srážek na západě významně převyšují úhrny z jaderské strany. Letní noci bývají u vrcholů studené, běžné jsou zde prudké a vydatné odpolední bouřky. Na návětrných svazích středních Apenin dosahují roční úhrny srážek 2 000 mm, východ vykazuje několikanásobně menší hodnoty. V severních částech hor padá nejvích srážek na jaře a na podzim, na jihu prší nebo sněží převážně v zimě. Ve vrcholových polohách sníh leží až devět měsíců, některá firnová pole a sněžníky neroztávají několik let. Sněhové nadílky využívají a provozovazelé lyžařských center a magistrál. Lyžovat se dá i pár desítek kilometrů od Říma.

Vodstvo

Trasimenské jezero
Řeky
Jezera
Sníh a Ledovec

Příroda

Violka psí
Flora
Fauna

Ochrana přírody

Floru a faunu se zde snaží zachovat zdárně se rozrůstající síť apeninských chráněných území. Jde především o národní parky (Abruzzo, Calabria, Sibillini a Gran Sasso e Monti della Laga), regionální přírodní parky (Alpi Apuane, Pollino, Montii Simbruini) a řadu maloplošných rezervací.

Obyvatelstvo a osídlení

město Pitigliano, Centrální Apenin

Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho letopočtu, nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, kultur a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň Ligury, Kelty nebo Etrusky. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly románský, gotický, renesanční i barokní. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi.
Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na km².
Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské zemědělství a tradiční řemesla. Současnost je stále zřetelněji ve znamení rekreace a turismu. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové hotely, ubytovny, lanovky a lyžařské vleky.

Turismus

Pietra di Bismantova

Do známých a atraktivních partií hor vede vcelku hustá síť uspokojivě značených turistických cest. O jejich údržbu pečuje převážně Italský alpinistický klub CAI. Apeniny jsou poněkud ve stínu slavných a vysokých Alp, ale jejich neopakovatelné atmosféře přichází na chuť stále více návštěvníků. Dosud mezi nimi převládají Italové, ovšem i v odlehlejších místech lze potkat také Angličany, Japonce, Němce a jiné turisty. Jedni ocení možnost hvězdicových výletů, další dají přednost dlouhým hřebenovým túrám a přechodům. Na své si přijdou i horolezci všeho druhu. Vyhledávány jsou především příkré severní srázy granssaského masivu nebo stolová hora Pietra di Bismantova nedaleko města Reggio nell'Emilia. Právě zde, v Apeninách, je horská a středozemní krajina a staletý vliv kultury v souladu, který sem láká milovníky památek i divoké přírody.

Literatura


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Apeniny
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Apeniny
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace