Komunistická strana Čech a Moravy

{{Infobox politická strana
| název_strany         = Komunistická strana Čech&nbsp;a&nbsp;Moravy
| zkratka=KSČM
| kód_barvy            = #CD0000
| logo_strany          = 
| předseda             = [[Vojtěch Filip]]
| založení             = [[31. březen|31. března]] [[1990]]
| nejvíce_poslanců     = 41 ([[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002|PSP ČR 2002]])
| poslanců             = 26 ([[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|PSP ČR 2006]])
| ideologie            = [[komunismus]]<br />[[marxismus]]<br />[[neokomunismus]] <small>(částečně, frakce strany)</small><br />[[stalinismus]] <small>(pouze frakce; KSČM se od stalinismu oficiálně distancuje)</small>
| volební_výsledek     = 14,18 % ([[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|EP 2009]])
| evropská_strana      = [[Strana evropské levice]] <small>(pozorovatel)</small>
| skupina_EP           = [[Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice|EUL-NGL]]
| barva                = [[červená]], [[růžová]]
| sídlo                = Politických vězňů 9<br />110 00 Praha 1
| internetové_stránky  = [http://www.kscm.cz www.kscm.cz]
}}[[Soubor:KSČM text logo.png|thumb|240px|Logo strany KSČM]]
'''Komunistická strana Čech a Moravy''' (KSČM) je [[Česká republika|česká]] parlamentní [[komunismus|komunistická]] [[politická strana]]. Působí na celém území [[Česká republika|České republiky]]. KSČM v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] spolutvoří seskupení [[Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice|Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice]]<ref>[http://www.guengl.org/showPage.jsp?ID=327 Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice - členové seskupení]</ref>. KSČM je také pozorovatelem a možným budoucím členem [[Strana evropské levice|Strany evropské levice]]<ref>[http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2005110502 Jaký smysl hledá KSČM v Straně evropské levice]</ref>.

KSČM je od svého vzniku [[31. březen|31. března]] [[1990]] ideovým i právním nástupcem [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] (KSČ), která podle [[zákon o protiprávnosti komunistického režimu|zákona o protiprávnosti komunistického režimu]] z roku [[1993]] byla organizaci zločinnou a zavrženíhodnou<ref>http://cs.wikisource.org/wiki/Z%C3%A1kon_o_protipr%C3%A1vnosti_komunistick%C3%A9ho_re%C5%BEimu_a_o_odporu_proti_n%C4%9Bmu §2, odst. 2: ''Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.''</ref>.

== Symbolika strany ==
[[Logo|Logem]] a volebním znakem KSČM jsou dvě červené třešně se zeleným lístkem. Tato symbolika ma svůj původ v francouzském lidovém povstání proti [[Adolphe Thiers|Thiersově]] měšťácké vládě po prohrané [[Prusko-francouzská válka|francouzsko-pruské válce]]. Povstalci vyhlásili za zpěvu [[Francouzská hymna|Marseillaisy]] [[28. březen|28. března]] 1871 [[Pařížská komuna|Pařížskou komunu]] a vytrvali v odporu proti Thiersově vládě až do [[28. květen|28. května]] 1871. Poslední bojovníci Pařížské komuny zahynuli toho dne v boji na pařížském hřbitově [[Père Lachaise]], na výšině, kde se dnes nachází Zeď komunardů. Je zde i hrob [[Jean-Baptiste Clément|Jeana Baptisty Clémenta]], autora poémy ''Čas třešní'' ([[Francouzština|francouzsky]] ''Le Temps des Cerises''), kterou básník věnoval své lásce Luise, ošetřovatelce raněných na barikádě v ulici Fontaine-Au-Roi<ref name=KSCM/>.

== Historie ==
=== Komunistická strana Československa ===
{{Hlavní článek|Komunistická strana Československa}}
KSČ vznikla [[14. květen|14.]] až [[16. květen|16. května]] [[1921]] v důsledku ideologického konfliktu uvnitř [[Česká strana sociálně demokratická|Československé sociální demokracie]] i odštěpeni se jí větší části<ref>Rupnik, Jacques: Dějiny Komunistické strany Československa (Praha: Academia, 2003; ISBN 80-200-0957-4, kapitola 2, s. 42)</ref> (viz též [[Prosincová generální stávka 1920]]). Jejím prvním hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem byl [[Bohumír Šmeral]]. Programem jejího zakladatele byla koaliční vláda socialistických stran s levicí agrárníků. V době svého vzniku byla v absolutních i relativních číslech jednou z největších komunistických stran na světě. V roce [[1925]] v ní byl vyhlášen proces „bolševizace“, což znamenalo utužení programové závislosti na [[Kominterna|Komunistické internacionále]] (KI).<ref>RUPNIK. Kapitola 3, str. 60</ref> Na V. sjezdu v roce [[1929]] se jejího vedení zmocnili tzv. „karlínští kluci“ v čele s [[Klement Gottwald|Klementem Gottwaldem]].<ref>RUPNIK. Kapitola 3, str. 65</ref> Z KSČ odešla většina zakládajících členů a v následujících volbách ji opustila i většina voličů. 

Ve 2. polovině 30. let provedl Gottwald v politice KSČ řadu změn podle změn zahraniční politiky [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], konkrétně politiky lidové fronty a obrany proti [[Fašismus|fašismu]] určené na VII. kongresu Kominterny v létě roku [[1935]]. V září a říjnu roku [[1938]] patřil k hlavním představitelům opozice proti přijetí [[Mnichovská dohoda|Mnichovského diktátu]]. KSČM za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] stala se významnou silou domácího i zahraničního [[Československý protinacistický odboj|protinacistického odboje]], do něhož se po přepadení Sovětského svazu Německem zapojila. S pomocí Sovětského svazu získali komunisté na konci války rozhodující slovo v exilovém i domácím odboji a prosadili obnovení poválečného Československa s pomocí Sovětského svazu. Během války zahynulo 30 000 československých komunistů.

: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Komunistický režim v Československu]]
Převzetí moci KSČ usnadnilo vítězství ve [[Československé parlamentní volby 1946|volbách 1946]], přesněji v českých zemích, kde získala 40 % hlasů, v celostátním měřítku pak komunisté získali 38 % hlasů<ref>RUPNIK. Kapitola 7, str. 201</ref>. Převzít moc se KSČ podařilo [[25. únor]]a [[1948]] (tzv. [[Únor 1948|Vítězný únor]]). Prezident republiky [[Edvard Beneš]] přijal veškeré komunistické požadavky a Národní shromáždění [[11. březen|11. března]] [[1948]] vyslovilo vládě Klementa Gottwalda důvěru všemi hlasy 230 přítomných poslanců. V rámci "třídního boje" bylo v období "rudého teroru" (1948–1954) popraveno na základě soudních výroků 241 lidí, další stovky byly povražděny nebo zemřely ve vězení, desetitisíce byly vězněny nebo uprchly za hranice. Po smrti Stalina ([[1953]]) došlo k obecně výraznému zmírnění. Reforma KSČ začala až v první polovině 60. let a vyvrcholila za [[Pražské jaro 1968|Pražského jara 1968]]. Obrodný proces byl ukončen invazí vojsk paktu [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]], o níž KSČ vydala [[Wikisource:Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968|Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968]]. V [[1969]] bylo reformistické vedení nahrazeno [[centrismus|centristy]] v čele s [[Gustáv Husák|Gustávem Husákem]], kteří pod vlivem neostalinských [[ideologie|ideologů]], jako byl [[Vasil Biľak]], posílili dogmatickou orientaci v duchu umírněnějšího [[stalinismus|stalinismu]]. Sovětská okupace byla vládníma komunisty prezentována jako bratrská a internacionální pomoc a obrodný proces jako [[kontrarevoluce]]. XIV. sjezd KSČ v roce 1971 již konstatoval odvrácení dosud nejvážnějšího ohrožení mocenských pozic komunistů. Důsledkem bylo odstranění většiny svobod z doby Pražského jara. V průběhu stranických [[čistka|čistek]] pak byla velká část členů vyloučena či vyškrtnuta ze strany.

=== Vzník KSČM ===
Do roku [[1989]] existovala v rámci KSČ jako její dílčí územní organizace pouze [[Komunistická strana Slovenska]], zatímco v českých zemích takový protějšek nebyl, ač bylo jeho vytvoření v souvislosti se [[federalizace Československa|federalizací státu]] v roce [[1968]] zamýšleno. Rozhodnutí mimořádného sjezdu KSČ [[20. prosinec|20. prosince]] [[1989]] tuto situaci napravilo a [[31. březen|31. března]] [[1990]] vznikla na ustavujícím sjezdu KSČM, která byla spolu s KSS v rámci stále existujícího [[Československo|Československa]] zastřešována federální Komunistickou stranou Československa (KSČS). Odlišný politický vývoj v obou částech státu vedl k přejmenování KSS na [[Strana demokratickej ľavice|Stranu demokratickej ľavice]] a jejímu vystoupení z KSČS [[7. duben|7. dubna]] [[1992]]. Předsedou KSČM byl zvolen filmový režisér [[Jiří Svoboda (režisér)|Jiří Svoboda]]. V té době působilo v ČSFR vedle KSČM dalších 16 levicových subjektu (mj. ČSSD, Levá alternativa, Československá strana socialistická, Kluby sociálních demokratů OF). Do voleb v roce [[1992]] nastoupila KSČM jako součást Levého bloku spolu s Demokratickou levicí a společně získali 14.05 % voličských hlasů jako druhé nejsilnější politické seskupení po ODS.

== Současnost ==
[[Soubor:KSCM 1. maj 2006.jpg|thumb|240px|[[Svátek práce|1. máj]] KSČM v roce 2006]]
Na konci roku 2007 měla KSČM zhruba 77 000 členů.<ref name="Šestnáct">{{Citace elektronického periodika
 | autor = ČTK, ban
 | titul = Denně přicházíme o šestnáct komunistů, zjistil ústřední výbor
 | periodikum = iDnes.cz
 | odkaz na periodikum = iDnes.cz
 | datum vydání = 2008-05-07
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2008-07-30
 | url = http://zpravy.idnes.cz/denne-prichazime-o-sestnact-komunistu-zjistil-ustredni-vybor-pby-/domaci.asp?c=A080507_160425_domaci_ban
 | issn = 
}}</ref> Jejich počet klesá ročně o 6–7 %, tedy o zhruba 16 členů denně.<ref name="Šestnáct"/> Členskou základnu si strana přináší z doby před rokem 1989, průměrný věk členů je vyšší než 70 let.<ref name="Šestnáct"/> Ve volbách do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|sněmovny]] v červnu [[2002]] získala KSČM 18,5 % hlasů a byla se 41 poslanci třetí nejsilnější stranou ve sněmovně, jíž zůstává i po oslabení ve volbách 2006. Ve volbách do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] v červnu [[2004]] byla druhá se ziskem 20,3 % a 6 z 24 poslaneckých křesel (za vítěznou [[Občanská demokratická strana|ODS]]).

Podle své sebeprezentace se KSČM nejdůsledněji zastává zájmů sociálně slabých a v duchu tradičních [[Levice|levicových]] principů se snaží o co největší míru přerozdělování. Kritici však upozorňují, že [[životní úroveň]] se od roku [[1989]] výrazně zvýšila<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Jiří Hlavenka
 | titul = Naše země vzkvétá. Nebo nevzkvétá?
 | periodikum = Bloc
 | odkaz na periodikum = 
 | datum vydání = 2009-11-24
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-12-09
 | url = http://www.bloc.cz/bloccz/art_254/nase-zeme-vzkveta-nebo-nevzkveta.aspx
 | issn = 
}}</ref><ref>http://ekonomika.idnes.cz/deset-mytu-a-polopravd-o-zivote-v-socialistickem-ceskoslovensku-pyd-/ekonomika.asp?c=A091108_205138_ekonomika_mmb</ref><ref>http://www.mesec.cz/clanky/doba-pred-listopadem-a-po-nem-z-financniho-pohledu/</ref> a že program KSČM je silně populistický. Z dlouhodobého hlediska však ve prospěch KSČM hovoří fakt, že některé reálné ukazatele životní úrovně překonaly hodnoty zpřed roku 1989 teprve v letech 2001/2002 a některé dlouhodobě stagnují nebo jsou dokonce mírně pod úrovní roku 1989.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =  
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2008
 | url = http://www.mpsv.cz/files/clanky/7421/ukazatele_zivotni_urovne.pdf
 | datum vydání = květen 2009
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 20009-12-10
 | vydavatel = Odbor analýz a statistik MPSV ČR
 | místo = Praha
 | jazyk =
}}</ref> To může být jednou z příčin faktu, se její volební podpora od počátku devadesátých let několikanásobně narostla i přes to, že se strana stále nezbavila stigmatizujícího spojení s totalitním režimem. Hlavní příčinou obliby KSČM je však podle politologů skutečnost, že KSČM zůstala mimo většinu mocenských struktur a vyhnula se jí tak řada afér, jež postihly ostatní strany, a strana tak získává tzv. protestní hlasy. Prvek separace byl ale v letech 2005-6 poněkud oslaben vzájemným sbližováním KSČM a vládní [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] na parlamentní úrovni. Tato spolupráce způsobila rozpory i ve vlastní straně <ref>[http://www.novinky.cz/domaci/78478-grebenicek-ma-vyhrady-vuci-filipovi-a-spol.html]</ref> a podle některých komentátorů přispěla i k volebnímu propadu ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|sněmovních volbách]] v roce [[2006]], když značná část voličů KSČM přešla k ČSSD.

Oficiální mládežnickou organizací KSČM je Komise mládeže ÚV KSČM, již vede poslankyně za KSČM Bc. Kateřina Konečná. Neoficiální mládežnickou organizací byl také [[Komunistický svaz mládeže]], který byl však kvůli rozporu jeho stanov s [[Ústava České republiky|Ústavou ČR]] pravomocně ministerstvem vnitra v roce 2008 rozpuštěn.

=== Volební program ===
Program KSČM ''"vychází z [[Marxismus|marxistické]] teorie otevřené dialogu s mezinárodním [[Komunismus|komunistickým]] a [[Levice|levicovým]] hnutím, novým myšlenkám a poznatkům"''<ref name=KSCM>[http://www.kscm.cz/index.asp?thema=2677&category= Komunistická strana Čech a Moravy]</ref>. 

Dlouhodobým programem strany je „Naděje pro ČR“<ref name=program>[http://www.kscm.cz/index.asp?thema=2679&category= KSČM: Program "Naděje pro ČR"]</ref>. Podle něho "''za základní příčinu stupňujících se problémů světa a společnosti považuje KSČM [[kapitalismus]]''". Ten chce vystřídat "''novou, pokrokovější společensko-ekonomickou formací''" <ref name=program/>.

Podle materiálů strany je programovým cílem KSČM [[socialismus]], kterou definuje sama jako "''demokratickou společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír''"<ref name=KSCM/>. 

V ekonomice prosazuje "''klíčovou úlohu společenského vlastnictví''" <ref>[http://www.kscm.cz/index.asp?thema=2678&category= KSČM: kdo jsme]</ref>.

=== Neokomunismus a eurokomunismus ===
Takzvané „liberální křídlo“ KSČM (názorově bližší k [[Česká strana sociálně demokratická|sociální demokracii]]) reprezentuje [[Miloslav Ransdorf]] či [[Jiří Dolejš]]. Ideologií této frakce je [[neokomunismus]], idea navrácení k původnímu komunismu, doplněného ideami [[eurokomunismus|eurokomunismu]]. Neokomunisté se zasazovali o vstup ČR do [[Evropská unie|Evropské unie]] a následně o přijetí KSČM do [[Strana evropské levice|Strany evropské levice]]. 

Podle Karela Klimšy KSČM v Straně evropské levice hledá: ''"Od zrodu nám jde o to, aby sjednocovala, a nikoliv dělila, aby nebyla sevřená a uzavřená do hranic EU, ale aby byla stranou evropské levice od Atlantiku po Ural bez jakýchkoliv selektivních přístupů a omezení. Že tomu tak není, dokládá prý i to, že na sjezdu chyběly'' (1. sjezd SEL v Aténách v roce 2005) ''některé silné, vlivné a akceschopné strany. Například Komunistická strana Portugalska, Řecka, [[Pokroková strana pracujícího lidu|Kypru]], [[Komunistická strana Ruské federace|Ruské federace]], [[Komunistická strana Ukrajiny|Ukrajiny]], a dalších zemí bývalých sovětských republik, ale také komunistické strany z Balkánu a Skandinávie. Naší snahou je, aby všechny tyto strany a proudy našly společnou řeč. Naplnění hlavního sloganu sjezdu Strany evropské levice, který zní 'Můžeme Evropu změnit', vyžaduje společný aktivní postup všech levicových, [[Antikapitalismus|protikapitalistických]] a sociálních subjektů [...]. KSČM vnímá SEL jako jeden z možných a nadějných projektů posilování akční jednoty, jako užitečné fórum setkávání, výměny názorů, koordinace vzájemné spolupráce, solidarity a jednotného postupu proti ofenzivě [[Neoliberalismus|neoliberalismu]] a globálního [[kapitál]]u, který sjednocen je"''<ref>[http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2005110502 Jaký smysl hledá KSČM v Straně evropské levice]</ref>.

=== Neostalinismus ===
Takzvaní „tradicionalisté“ jej podporují. Extremistické křídlo KSČM, dříve pod ochranou předsedy [[Miroslav Grebeníček|Grebeníčka]], zastávající raný model socialismu z let normalizace. Oficiálně KSČM odsoudila stalinismus (odvolává se na rok [[1956]] a odsouzení stalinismu [[Nikita Chruščov|Nikitou Chruščovem]]), úplně se ho ale nevzdala. Radikálové si udrželi silné pozice například v [[Praha|Praze]], ale i v někdejším vedení strany. KSČM zatím odmítla z řady důvodů být členem [[Strana evropské levice|Strany evropské levice]] <ref>[http://www.blisty.cz/2005/9/2/art24799.html Blisty.cz]</ref> , která stalinismus odmítla.

== Kritika a protesty ==
Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu 198/1993 Sb. deklaroval, že KSČ byla „zločinná a zavrženíhodná organizace“; komunistický režim a ideologii odsuzují i další zákony. KSČM je ovšem brána jako legální strana působící v rámci ústavního řádu; ostatní strany a političtí činitelé ji verbálně odsuzují, zároveň s ní ale často na různých úrovních jednají a spolupracují.

Tento protiklad je zdrojem časté kritiky zejména z pravicových antikomunistických pozic, ale často i zleva. Po listopadové revoluci nebylo proti komunistické straně použito žádné opatření tvrdší než zabavení majetku. Zůstává tak jednou z mnoha evropských stran, které se netransformovaly ve standardní levicovou stranu a zachovaly si komunismus v názvu (kromě KSČM působí v Evropě: Komunistická strana Polska <ref>[http://www.kompol.org/ Komunistická strana Polska]</ref>, komunistická Dělnická strana Maďarska <ref>[http://www.munkaspart-2006.hu/ Dělnická strana Maďarska]</ref>, italská [[Strana komunistické obnovy]] <ref>[http://home.rifondazione.it/xisttest/ Strana komunistické obnovy]</ref>, Nová britská komunistická strana <ref>[http://www.newworker.org/ Nová britská komunistická strana]</ref>, Švedská strana komunistická <ref>[http://www.kommunistiskapartiet.org/ Švedská strana komunistická]</ref> a mnoho dalších<ref>[http://www.angelfire.com/la/cominternet/cineurope.html ComInterNet: Listing of World Communist & Workers Parties. Europe]</ref>) Ponechání komunismu v názvu je jejími kritiky často označováno za [[pars pro toto]] jejího nedostatečného zavržení [[Totalitarismus|totalitní]] praxe KSČ; podobně zásadní symbolický význam však názvu přisuzuje i členská základna.

V posledních letech vznikají projekty (např. akce „Trikem proti komunismu“, která pracuje i s motivem „nenech vládnout rudé svine“ a „zabij komunistu, posílíš mír“, na <ref>[http://www.dekomunizace.cz/ Dekomunizace.cz]),</ref> které se snaží upozornit na nebezpečnost komunistické [[ideologie]] a na krvavou minulost KSČ. Konají se i [[antikomunismus|antikomunistické]] demonstrace, např. na [[1. květen|1. máje]], často proti akcím KSČM ([[Jan Šinágl]]). Iniciativa Zrušme komunisty žádá o „zákaz propagace nacismu, komunismu a fašismu v názvech a programech politických stran“; byla vyhlášena řadou známých osobností v únoru 2005 a na [[internet]]u získala více než 70 000 podpisů.<ref>[http://www.zrusmekomunisty.cz/ Zrušme komunisty]</ref>

Na internetu se také objevil útok na komunistickou stranu pomocí tzv. [[Google bomba|Google bomby]] ''zločinci a vrazi''.

=== Odstoupení tiskového mluvčího ===
Na přelomu let 2008/2009 vyvolala vlnu kritiky skutečnost, že mluvčím KSČM se stal Josef Tomáš přesto, že vedení KSČM vědělo o jeho odsouzení k podmíněnému trestu za hanobení národa, rasy a přesvědčení za [[antisemitismus]]. Tomáš počátkem 90. let 20. století vydával a řídil Týdeník Politika.<ref> 
{{Citace elektronického periodika
 | autor = ČTK 
 | titul = Nový mluvčí KSČM má antisemitskou minulost 
 | periodikum = České noviny
 | datum vydání = 2008-12-31
 | datum přístupu = 2009-01-12
 | url = http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=352298
 | jazyk = 
}}</ref>
Přestože se za něj postavil předseda KSČM [[Vojtěch Filip]], Tomáš rezignoval na svou funkci 9.1.2009 a svůj krok odůvodnil negativní publicitou vůči němu a KSČM v souvislosti s jeho dřívějším odsouzením za hanobení národa a rasy.<ref> 
{{Citace elektronického periodika
 | autor = ČTK 
 | titul = Mluvčí KSČM Tomáš s antisemitskou minulostí skončil
 | periodikum = České noviny
 | datum vydání = 2009-01-09
 | datum přístupu = 2009-01-12
 | url = http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=353906
 | jazyk = 
}}</ref>
<ref name="halonoviny"> 
{{Citace elektronického periodika
 | jméno = Jaroslav
 | příjmení = Kojzar
 | titul = Nejsem antisemita, a ani jsem jím nebyl, řekl Josef Tomáš, tiskový mluvčí ÚV KSČM Haló novinám
 | periodikum = Haló noviny
 | datum vydání = 2009-01-09
 | datum přístupu = 2009-01-12
 | url = http://www.halonoviny.cz/index.php?id=72295
 | jazyk = 
}}</ref>
<ref >[ ]</ref> Sám Tomáš označení za antisemitu odmítl a celou současnou mediální kampaň proti němu označil za součást permanentně vedené kampaně proti KSČM.<ref name="halonoviny" />

=== Úplatkářská aféra ===
V září [[2009]] byli místopředsedové KSČM [[Jiří Dolejš]] a [[Čeněk Milota]] tajně nahráni provokatérem deníku MF DNES, který se vydával za majitele sítě heren Jackpot.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/test-uplatnosti-politiku-milion-za-zakon-fga-/domaci.asp?o=0&klic=16044 Test úplatnosti politiků "milion za zákon"]</ref>, Oba byli ochotni prosazovat změnu zákona o loteriích za úplatek ve výši jednoho milionu korun.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=648597 Jiří Dolejš a Čeněk Milota hovoří na skrytou kameru] - přepis rozhovoru novináře Jiřího Benáka s místopředsedy KSČM Jiřím Dolejšem a Čeňkem Milotou</ref> Navíc navrhli případnému dárci peněz skrytí jeho identity tak, že by finance nebyly vykázány jako dar pro KSČM, ale jako inzerce v deníku ''[[Haló noviny]]''. Následně Milota poslal redaktorovi vydávajícímu se za majitele herny návrh smlouvy na inzerci ve stranickém deníku.<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/kscm-a-top-09-by-vzaly-milion-za-zmenu-zakona_140544.html KSČM a TOP 09 by vzaly milion za změnu zákona]</ref>
Po zveřejnění kauzy Dolejš a Milota 29. září rezignovali na funkce místopředsedů KSČM z důvodu neověření si identity Jiřího Baránka a přílišné důvěřivosti při jednání .<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dolejs-a-milota-odchazeji-z-vedeni-kscm/399948 Dolejš a Milota odcházejí z vedení KSČM]</ref> Dolejš jakoukoli vinu popíral a trval na své nevině. Vydal prohlášení, v kterém uvedl, že podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu osobnosti a nabídl do rozhodnutí soudu pozastavení výkonu funkce místopředsedy KSČM.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/dolejs-nabidl-ze-pozastavi-vykon-funkce-mistopredsedy-kscm/399940 Dolejš nabídl, že pozastaví výkon funkce místopředsedy KSČM]</ref>

== Volební výsledky ==
[[Soubor:KSCM 2006-06-01.jpg|thumb|240px|Mítink KSČM na Václavském náměstí před parlamentními volbami, 1. června 2006]]

=== Parlamentní volby ===
* [[Volby do České národní rady 1992|1992 Česká národní rada]] 14,05 % v koalici [[Levý blok]] (Sněmovna lidu 14,27 %; Sněmovna národů 14,48 %)
* [[volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996|1996]]: 10,33 %
* [[volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|1998]]: 11,03 %
* [[volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002|2002]]: 18,51 %
* [[volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|2006]]: 12,81 %

=== Senátní volby ===
* [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996|1996]]: 2 mandáty - Ladislav Drlý, volební obvod [[Chomutov]] (22,0 a 56,0 % hlasů; na 4 roky) a [[Antonín Petráš]], [[Karviná]] (druhý obvod č. 75 - vlastní město s okolím; 28,2 a 52,3 % hlasů; na 6 let)
* [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1998|1998]]: 2 mandáty - Rostislav Harazin, [[Bruntál]] (26,9 a 60,5 %) a Jaroslav Doubrava, [[Ústí nad Labem]] (27,6 a 52,4 %)
* [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000|2000]]: 0 mandátů; Drlý ve 2. kole těsně poražen kandidátem ODS
* [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2002|2002]]: 1 mandát - Eduard Matykiewicz, Karviná (obvod č. 75; 28,8 a 51,8 %)
* [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004|2004]]: 1 mandát - Vlastimil Balín, [[Most (město)|Most]] (27,1 a 52,4 %); Harazin i Doubrava v obou kolech těsně poraženi kandidáty ODS
* [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2006|2006]]: 0 mandátů 
* 2007: 1 mandát - získaný v doplňovacích volbách po odstoupivším [[chomutov]]ském nestranickém senátorovi. 
* [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2008|2008]]: 1 mandát – [[Marta Bayerová]], volební obvod Znojmo

KSČM tak má aktuálně 3 senátory: RSDr. [[Vlastimil Balín|Vlastimila Balína]], Martu Bayerovou a [[Václav Homolka|Václava Homolku]].

=== Komunální volby ===
* [[Volby do zastupitelstev obcí 1994|1994]]: 14,7 %
* [[Volby do zastupitelstev obcí 1998|1998]]: 13,58 %
* [[Volby do zastupitelstev obcí 2002|2002]]: 14,49 %
* [[Volby do zastupitelstev obcí 2006|2006]]: 10,79 %

=== Krajské volby ===
* [[Volby do zastupitelstev krajů 2000|2000]]: 21,16 %
* [[Volby do zastupitelstev krajů 2004|2004]]: 19,68 %
* [[Volby do zastupitelstev krajů 2008|2008]]: 15,03 %

=== Volby do Evropského parlamentu ===
[[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004|Volby do Evropského parlamentu 2004]]: 20,26 % - 6 poslanců z 24 (2. místo po ODS): [[RSDr.]] Ing. [[Věra Flasarová]] , Ing. [[Jaromír Kohlíček]], CSc., MUDr. [[Jiří Maštálka]], PhDr. [[Miloslav Ransdorf]], CSc., Ing. [[Vladimír Remek]] a [[Daniel Strož]].

[[Volby do Evropského parlamentu 2009]]: 14,18 % - 4 poslanci z 22 (3. místo po ODS): PhDr. [[Miloslav Ransdorf]], CSc., Ing. [[Vladimír Remek]], MUDr. [[Jiří Maštálka]] a Ing. [[Jaromír Kohlíček]].

== Seznam předsedů ==
* [[Jiří Machalík]] (31. března 1990 – 13. října 1990)
* [[Jiří Svoboda (režisér)|Jiří Svoboda]] (13. října 1990 – 25. června 1993)
* [[Miroslav Grebeníček]] (26. června 1993 – 1. října 2005)
* [[Vojtěch Filip]] (od 1. října 2005)

== Literatura ==
* [[Adam Drda|Drda, Adam]], Petr Dudek: ''Kdo ve stínu čeká na moc. Čeští komunisté po listopadu 1989'' Paseka 2006, ISBN 80-7185-802-1. [http://www.paseka.cz/80-7185-802-1.html Stránka na webu nakladatele s recenzemi], [http://www.blisty.cz/2006/4/28/art28190.html kritika] Štěpána Kotrby ([[Britské listy]])
* [[Petr Fiala (politolog)|Fiala, Petr]] - [[Jan Holzer|Holzer, Jan]] - [[Miroslav Mareš|Mareš, Miroslav]] - [[Pavel Pšeja|Pšeja, Pavel]]. ''Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalších komunistických organizací v české politice''. 1. vyd. Brno : [[Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity|MPÚ MU]], 1999. 315 s. monografie. ISBN 80-210-2249-3.

== Reference ==
<references />

== Související články ==
* [[Komunistická strana Československa]]
* [[Komunistická strana Československa (1995)]]
* [[Komunistická strana Československa - Československá strana práce]]
* [[Komunistická strana Slovenska]]

== Externí odkazy ==
* [https://www.kscm.cz/cs Oficiální stránky strany]

{{České politické strany}}{{Commonscat|Komunistická strana Čech a Moravy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:KSČM| ]]
[[Kategorie:Politické strany v České republice]]
[[Kategorie:Komunistické strany]]