V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Googol
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivní vylepšení) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
Lze ho také zapsat jako | Lze ho také zapsat jako | ||
| - | :< | + | :<big>\(\scriptscriptstyle 10\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\)</big> |
:neboli jako 1 následovanou sto [[nula]]mi. | :neboli jako 1 následovanou sto [[nula]]mi. | ||
Tento výraz byl poprvé použit v roce 1938 devítiletým Miltonem Sirrotou, synovcem amerického matematika [[Edward Kasner|Edwarda Kasnera]]. Číslo je nesmírně velké - natolik, že představuje odhad počtu elementráních částic ve známém vesmíru.<ref>{{Citace monografie | Tento výraz byl poprvé použit v roce 1938 devítiletým Miltonem Sirrotou, synovcem amerického matematika [[Edward Kasner|Edwarda Kasnera]]. Číslo je nesmírně velké - natolik, že představuje odhad počtu elementráních částic ve známém vesmíru.<ref>{{Citace monografie | ||
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:51
Googol je číslo 10100.
Lze ho také zapsat jako
- \(\scriptscriptstyle 10\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\,000\)
- neboli jako 1 následovanou sto nulami.
Tento výraz byl poprvé použit v roce 1938 devítiletým Miltonem Sirrotou, synovcem amerického matematika Edwarda Kasnera. Číslo je nesmírně velké - natolik, že představuje odhad počtu elementráních částic ve známém vesmíru.[1]
Název firmy Google je pravopisně chybný tvar slova „Googol,“[2] který vytvořili zakladatelé společnosti Larry Page a Sergey Brin, jak je uvedeno v knize The Google Story od Davida A. Viseho.
Související články
Reference
- ↑ MAREŠ, Milan. Příběhy matematiky. Příbram : Pistorius, 2008. ISBN 978-80-87053-16-4. S. 146.
- ↑ Brin, S. and Page, L. (1998). The anatomy of a large-scale hypertextual Web search engine. Computer Networks and ISDN Systems, 30(1-7):107–117
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |