Nula

Celé číslo	0; nula
Rozklad
Dělitelé	{{{dělitelé}}}
Římskými číslicemi	nedefinováno
Dvojkově	0
Trojkově	{{{ternárně}}}
Čtyřkově	{{{kvaternárně}}}
Pětkově	{{{kvinárně}}}
Šestkově	{{{senárně}}}
Sedmičkově	{{{septenárně}}}
Osmičkově	0
Dvanáctkově	{{{duodecimálně}}}
Šestnáctkově	0

Z Multimediaexpo.cz

Nula (z latiny nullus – žádný) je číslo 0, jedna z nejzákladnějších matematických konstant. Má tu vlastnost, že pro každé číslo \(a\) platí

\(a + 0 = a\)
\(a \cdot 0 = 0\)

Číslo 0 na číselné ose odděluje záporná čísla od kladných. Nula je také číslice, která se používá v pozičních číselných soustavách, kde pozice číslice je důležitá pro určení její váhy.
Na následující pozici má číslice vyšší váhu a číslice 0 se používá k posunu číslice na následující pozici. Např. v desítkové soustavě má číslice 1 v zápise 100 váhu sto.

V teorii množin je nula velikost (kardinalita) prázdné množiny.

Obsah

1 Číslo nula
- 1.1 Sčítání
- 1.2 Násobení
2 Umocňování
- 2.1 Dělení nulou
3 Související články
4 Literatura

Číslo nula

Číslo nula má některé zvláštní vlastnosti, které je potřeba při provádění početních operací brát v úvahu.

Sčítání

Nula je z matematického hlediska při sčítání neutrální prvek. To znamená, že platí

\(a + 0 = 0 + a = a\)

Násobení

Při provádění násobení platí

\(a \cdot 0 = 0 \cdot a = 0\)

Říká se, že nula je absorbční prvek násobení.

Umocňování

Při umocňování platí

\(a^0 = 1\).

I ve speciálním případě se někdy definuje

\(0^0 = 1\), ve vyšší matematice však tento výraz není definován.

viz též nula na nultou.

Dělení nulou

Výsledek dělení libovolného čísla nulou nelze jednoznačně zjistit. Proto je výsledek takové operace v matematice nedefinován. Pro přirozená čísla můžeme operaci dělení nahradit opakovaným odečítáním. Pak můžeme hledat odpověď na otázku např. „Kolikrát musíme odečíst 4 od 12, abychom dostali výsledek 0?“ (kolik je 12 děleno 4?):

12 − 4 = 8

8 − 4 = 4

4 − 4 = 0

Počet odečítání jsou 3.

a tedy 12 : 4 = 3.

Pokud chceme vypočítat 12 : 0, pak otázka zní: „Kolikrát musíme odečíst 0 od 12, aby výsledek byl 0?“ Žádný počet operací však nevede k požadovanému výsledku.

Související články

Literatura

SEIFE, Charles. Nula: životopis jedné nebezpečné myšlenky. Praha : Dokořán, 2005. 263 s. ISBN 80-7363-048-6.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nula

Přirozená čísla 0–99
0 • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 • 13 • 14 • 15 • 16 • 17 • 18 • 19 • 20 • 21 • 22 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40 • 41 • 42 • 43 • 44 • 45 • 46 • 47 • 48 • 49 • 50 • 51 • 52 • 53 • 54 • 55 • 56 • 57 • 58 • 59 • 60 • 61 • 62 • 63 • 64 • 65 • 66 • 67 • 68 • 69 • 70 • 71 • 72 • 73 • 74 • 75 • 76 • 77 • 78 • 79 • 80 • 81 • 82 • 83 • 84 • 85 • 86 • 87 • 88 • 89 • 90 • 91 • 92 • 93 • 94 • 95 • 96 • 97 • 98 • 99
0–99 • 100–199 • 200–299 • 300–399 • 400–499 • 500–599 • 600–699 • 700–799 • 800–899 • 900–999

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii