Ismail Kadare

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 6. 8. 2023, 11:00

Ismail Kadare

Ismail Dukudu Kadare (* 28. ledna 1936, Gjirokastër) je albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, v současnosti žije střídavě v Albánii a Francii.

Vzdělání

Absolvoval střední školu v městě Gjirokastër a v roce 1958 vystudoval albánštiny na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu A. M. Gorkého v Moskvě.

Poezie

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce. Kadareovo básnické dílo vyniká hlubokými myšlenkami a originální kompozicí.

Próza

Kadere je řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí. Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů a jejich údajně zpátečnické tradice. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977). Nejlepší Kadareova díla byla přeložena do mnoha světových jazyků a přijata čtenářským publikem. Vyzdvihována je autorovo umění zacházet s historickou látkou, které dává nadčasovost.

Spor o albánskou identitu

Kniha Evropská identita Albánců - důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou. Zatímco Kadare charakterizuje albánskou identitu jako západní, Qosja tvrdí, že je albánská identita na pomezí mezi východem a západem, islámem a křesťanstvím.

Ocenění

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.^[1]

Související články

• Seznam albánských spisovatelů

Reference

1. ↑ Arnošt Lustig byl nominován na mezinárodní Bookerovu cenu

Externí odkazy

• Ismail Kadare: Pozvání do spisovatelovy pracovny, A2, 27/2006
• Databazeknih.cz – Ismail Kadare