Holidays : May 1, 2026, and May 8, 2026 (Public Holidays in the Czech Republic)
Vacaciones : 1 de mayo de 2026 y 8 de mayo de 2026 (Días festivos de la República Checa)
Reflex
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | : ''Další významy jsou uvedeny na stránce'': [[Reflex (rozcestník)]]. | |
| - | [[Soubor:Greifreflex.JPG|thumb|[[Úchopový reflex]]]] | + | [[Soubor:Greifreflex.JPG|thumb|240px|[[Úchopový reflex]]]] |
'''Reflex''' je základním funkčním prvkem [[nervová soustava|nervové soustavy]]. Je to neměnná odpověď [[organismus|organismu]] na dráždění [[receptor|receptorů]] zprostředkovaná reflexním obloukem. | '''Reflex''' je základním funkčním prvkem [[nervová soustava|nervové soustavy]]. Je to neměnná odpověď [[organismus|organismu]] na dráždění [[receptor|receptorů]] zprostředkovaná reflexním obloukem. | ||
== Reflexní oblouk == | == Reflexní oblouk == | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
Podmíněné reflexy jsou typem [[učení]]. Na rozdíl od nepodmíněných se vytvářejí podmíněné reflexy pouze jako dočasné, opakovanými situacemi se mohou posilovat nebo naopak vyhasínají, pokud chybí podněty, které je vyvolaly. Podmíněný reflex vznikne např. pokud při krmení psa zazvoníme, po zhruba dvaceti opakováních stačí pouze zazvonit a pes začne slinit, jako kdyby dostával potravu. | Podmíněné reflexy jsou typem [[učení]]. Na rozdíl od nepodmíněných se vytvářejí podmíněné reflexy pouze jako dočasné, opakovanými situacemi se mohou posilovat nebo naopak vyhasínají, pokud chybí podněty, které je vyvolaly. Podmíněný reflex vznikne např. pokud při krmení psa zazvoníme, po zhruba dvaceti opakováních stačí pouze zazvonit a pes začne slinit, jako kdyby dostával potravu. | ||
Podmíněné reflexy vznikají takzvaným [[podmiňování]]m, které může být dvojího druhu. Klasické podmiňování označuje situaci, kdy je typická reakce (např. slinění psa) na typický podnět (jídlo) nahrazena stejnou reakcí, ale na jiný podnět (zvuk zvonku, vysílaný zpočátku při podávání jídla). Po čase nemusí být primární podnět přítomný a reakce je přítomna stále. Druhým typem je operantní podmiňování, u kterého jsou důležité pojmy trest a odměna. Pokud po určitém chování (dítě poprosí) přijde odměna (například bonbón), dítě bude prosit častěji. Naopak trest vede k vyhasínání reakce. Studiem klasického podmiňování (někdy též Pavlovovo) se zabýval ruský lékař [[Ivan Petrovič Pavlov]], operantní podmiňování se váže se jmény [[John Watson]], [[Burrhus Frederic Skinner]] a [[E. L. Thorndike]]. | Podmíněné reflexy vznikají takzvaným [[podmiňování]]m, které může být dvojího druhu. Klasické podmiňování označuje situaci, kdy je typická reakce (např. slinění psa) na typický podnět (jídlo) nahrazena stejnou reakcí, ale na jiný podnět (zvuk zvonku, vysílaný zpočátku při podávání jídla). Po čase nemusí být primární podnět přítomný a reakce je přítomna stále. Druhým typem je operantní podmiňování, u kterého jsou důležité pojmy trest a odměna. Pokud po určitém chování (dítě poprosí) přijde odměna (například bonbón), dítě bude prosit častěji. Naopak trest vede k vyhasínání reakce. Studiem klasického podmiňování (někdy též Pavlovovo) se zabýval ruský lékař [[Ivan Petrovič Pavlov]], operantní podmiňování se váže se jmény [[John Watson]], [[Burrhus Frederic Skinner]] a [[E. L. Thorndike]]. | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
== Reference == | == Reference == | ||
* L. Janský, I. Novotný (1981): Fyziologie živočichů a člověka, Avicenum | * L. Janský, I. Novotný (1981): Fyziologie živočichů a člověka, Avicenum | ||
* D. Franck (1996): Etologie, Karolinum | * D. Franck (1996): Etologie, Karolinum | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | * [http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html texty MU Brno, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů] | ||
| + | |||
{{commonscat|Reflexes}}{{Článek z Wikipedie}} | {{commonscat|Reflexes}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Nervová soustava]] | [[Kategorie:Nervová soustava]] | ||
Aktuální verze z 6. 4. 2026, 10:50
- Další významy jsou uvedeny na stránce: Reflex (rozcestník).
Reflex je základním funkčním prvkem nervové soustavy. Je to neměnná odpověď organismu na dráždění receptorů zprostředkovaná reflexním obloukem.
Obsah |
Reflexní oblouk
Reflexní oblouk se skládá z čidla (receptoru), dostředivé (aferentní) dráhy, ústředí (centra), odstředivé (eferentní) dráhy, výkonného orgánu (efektoru).
Monosynaptický reflex
Nejjednodušší druh reflexu se skládá jen ze dvou nervových buněk (neuronů). Aferentní (senzorický, dostředivý) neuron vede vzruch přes jedinou synapsi na eferentní (motorický, odstředivý) neuron.
- př.: Protahovací reflex, který prostřednictvím svalových vřetének ovlivňuje délku kosterních svalů. Reflexní oblouk probíhá míchou, drážděný i výkonný orgán jsou stejné (svalové vřeténko), jedná se tedy o míšní reflex.
Monosynaptický reflex se vyznačuje extrémně konstantní hodnotou prahu dráždivosti.
Polysynaptický reflex
Do reflexního oblouku je zapojen alespoň ještě jeden další neuron (interneuron). Prahová hodnota vzruchu není konstantní, nicméně nepodléhá velkým výkyvům. Podle podmínek vzniku a vlastností spojení lze reflexy dále rozdělit na nepodmíněné a na podmíněné (získané).
Nepodmíněné reflexy
Nepodmíněné reflexy jsou jednoduché, zcela automatické reakce. Jsou vrozené s trvalým spojením smyslového a výkonného orgánu, za odpovídajících podmínek se dostavují vždy a stereotypně. Jejich existenci je předem dána geneticky určeným průběhem nervových vláken. Patří mezi ně např. ’’’ochranné reflexy’’’ (kýchací, kašlací, mrkací, odtahující reflex končetin - pokud sáhneme na rozpálená kamna, ucukneme) nebo ’’’patelární reflex’’’ (po úderu kladívkem do podkolenní jamky se automaticky vymrští noha).
Podmíněné reflexy
Podmíněné reflexy jsou typem učení. Na rozdíl od nepodmíněných se vytvářejí podmíněné reflexy pouze jako dočasné, opakovanými situacemi se mohou posilovat nebo naopak vyhasínají, pokud chybí podněty, které je vyvolaly. Podmíněný reflex vznikne např. pokud při krmení psa zazvoníme, po zhruba dvaceti opakováních stačí pouze zazvonit a pes začne slinit, jako kdyby dostával potravu. Podmíněné reflexy vznikají takzvaným podmiňováním, které může být dvojího druhu. Klasické podmiňování označuje situaci, kdy je typická reakce (např. slinění psa) na typický podnět (jídlo) nahrazena stejnou reakcí, ale na jiný podnět (zvuk zvonku, vysílaný zpočátku při podávání jídla). Po čase nemusí být primární podnět přítomný a reakce je přítomna stále. Druhým typem je operantní podmiňování, u kterého jsou důležité pojmy trest a odměna. Pokud po určitém chování (dítě poprosí) přijde odměna (například bonbón), dítě bude prosit častěji. Naopak trest vede k vyhasínání reakce. Studiem klasického podmiňování (někdy též Pavlovovo) se zabýval ruský lékař Ivan Petrovič Pavlov, operantní podmiňování se váže se jmény John Watson, Burrhus Frederic Skinner a E. L. Thorndike.
Reference
- L. Janský, I. Novotný (1981): Fyziologie živočichů a člověka, Avicenum
- D. Franck (1996): Etologie, Karolinum
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |