Rádžasthán

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 1. 4. 2026, 12:38

Rádžasthán na mapě Indie

Rádžasthán (hindsky राजस्थान, Rājasthāna, anglicky Rajasthan) je rozlohou největší indický stát.

Na západě sousedí s pákistánskými provinciemi Sindh a Paňdžáb, dále pak s indickými státy Paňdžáb, Harijána, Uttarpradéš, Madhjapradéš a Gudžarát.

Hlavním městem je Džajpur, který tvoří spolu s Udajpurem, Džódhpurem a Džaisalmérem čtveřici nejvýznamnějších měst státu. Džajpuru se přezdívá „růžové město“ a jeho znakem je kůň, symbol síly. Udajpur je malebné město na jihozápadě Rádžasthánu, též přezdívané „jezerní město“. Jeho znakem je slon, symbol štěstí. Džódhpur je „modré město“. Poslední ze čtveřice je „zlaté město“ Džaisalmér, ležící na západě. Symbolem tohoto pouštního města je velbloud, symbol lásky. Další místa, která určitě stojí za zmínku, jsou Alvar, Adžmér s nedalekým Puškarem, Bikanér, Čittaurgarh a hora Abú. Významnou část obyvatelstva Rádžasthánu tvoří někdejší šlechta rádžpúti a také kmeny jako Mína a Bhíl. Vedle hindštiny a angličtiny se v Rádžasthánu mluví několika místními jazyky souhrnně nazývanými rádžasthánština. Menšinově se zde mluví i gudžarátsky, paňdžábsky a sindhsky. V Rádžasthánu je několik přírodních rezervací: Desert NP poblíž Džaisalméru, Keoladeo NP u Bharatpuru, Ranthambhór NP poblíž města Savaí Madhopur, Darrah NP poblíž města Kóta, rezervace Sariska poblíž Alvaru a rezervace Mount Abu.

Správní členění

Rádžasthán se dělí na 33 okresů (hindsky जिला džilá, pl. जिले džilé, anglicky district, pl. districts), které jsou seskupeny do 7 oblastí (hindsky sg. i pl. मंडल mandal, anglicky division, pl. divisions):

AJ Adžmér (अजमेर / Adžaméra) / Ajmer
AL Alvar (अलवर / Alavara) / Alwar
UD Udajpur (उदयपुर / Udajapura) / Udaipur
KA Karaulí (करौली) / Karauli
KO Kótá (कोटा / Kóṭá) / Kota
CT Čittaurgarh (चित्तौड़गढ़ / Čittauṛagaṛha) / Chittorgarh
CR Čurú (चुरू) / Churu
JP Džajpur (जयपुर / Džajapura) / Jaipur
JL Džálaur (जालौर / Džálaura) / Jalor
JS Džaisalmér (जैसलमेर / Džaisalaméra) / Jaisalmer
JO Džódhpur (जोधपुर / Džódhapura) / Jodhpur
JW Džhálavár (झालवाड़ / Džhálaváṛa) / Jhalawar
JJ Džhundžhunú (झुंझुनू / Džhuñdžhunú) / Jhunjhunu
TO Tónk (टोंक / Tóñka) / Tonk
DU Dúngarpur (डूँगरपुर / Ḍū̃garapura) / Dungarpur
DA Dausa (दौसा / Dausá) / Dausa
DH Dhaulpur (धौलपुर / Dhaulapura) / Dholpur
NA Nágaur (नागौर / Nágaura) / Nagaur
PA Pálí (पाली) / Pali
XX Pratápgarh (प्रतापगढ़ / Pratápagaṛha) / Pratapgarh
BN Bánsvárá (बांसवाड़ा / Báñsaváṛá) / Banswara
BM Bármér (बाड़मेर / Báṛaméra) / Barmer
BR Bárán (बाराँ / Bárā̃) / Baran
BI Bikanér (बीकानेर / Bíkánéra) / Bikaner
BU Búndí (बूँदी / Bū̃dí) / Bundi
BP Bharatpur (भरतपुर / Bharatapura) / Bharatpur
BW Bhílvára (भीलवाड़ा / Bhílaváṛá) / Bhilwara
RA Rádžsamand (राजसमन्द / Rádžasamanda) / Rajsamand
GA Šrígangánagar (श्रीगंगानगर / Śrígañgánagara) / Sri Ganganagar
SM Savaí Madhopur (सवाई माधोपुर / Saváí Mádhópura) / Sawai Madhopur
SR Siróhí (सिरोही) / Sirohi
SK Síkar (सीकर / Síkara) / Sikar
HA Hanumángarh (हनुमानगढ़ / Hanumánagaṛha) / Hanumangarh

Historie

Na severu Rádžasthánu se u vesnice Kálíbanga dochovaly zbytky významného města harappské kultury, které bylo osídleno ve dvou obdobích. První období skončilo kolem 2600 př. n. l. zemětřesením. Město bylo opuštěno kolem roku 2000 př. n. l. kvůli vyschnutí řeky (Ghaggar-Hakra). V následujících obdobích bylo území Rádžasthánu součástí maurjovské a guptovské říše. Území Rádžasthánu se do značné míry překrývá s územím oblasti zvané Rádžpútána (राजपूताना), která zde existovala do roku 1949. Skládala se z malých království, většině z nich vládli příslušníci hinduistické válečnické kasty rádžpútů, království Tonk bylo muslimské a vládl mu naváb. Další oblasti (dříve království) jsou například Mévár (okolí Udajpuru), Márvár (okolí Džódhpuru), Dhúndhár (okolí Džajpuru) a Mevát (severovýchod). Rádžpútské rodiny se dostaly k moci už v 6. století. Po staletí se bránily sultánům z Dillí a vzdorovaly i Mughalům, kterým se ale nakonec podařilo získat pevnou kontrolu nad celou severní Indií včetně Rádžasthánu. Někteří rádžpúti se však stáhli do hor Arávalí a zůstali nepokořeni. Nejznámějším příkladem je Mahárána Pratáp (महाराणा प्रताप), král Méváru (मेवाड़) v letech 1568 – 1597. Hrad Čittaurgarh (चित्तौडगढ़), odkud pocházeli jeho předkové, byl okupován Mughaly a většina rádžpútů se mezitím stala mughalskými vazaly; mnozí z nich sloužili v mughalské armádě. Mughalský vládce Akbar chtěl s Pratápem dosáhnout stejné dohody a vyslal za ním několik poselstev. Pratáp se ale odmítal sklonit, a tak došlo k vojenskému střetnutí v průsmyku Haldí Ghátí (हल्दी घाटी). Mughalská vojska byla v přesile a bitvu vyhrála, byť se značnými ztrátami. Pratápovi se podařilo uprchnout, stáhl se do hor a přešel na partyzánskou válku. 30 let na něj Akbar posílal jednu vojenskou výpravu za druhou, ale nikdy ho nedokázal chytit. V posledních deseti letech života se Pratápovi podařilo postupně dobýt zpět většinu Méváru až na hrady Mandalgarh a Čittaurgarh. Zemřel v 56 letech na následky zranění při lovu. Počátkem 18. století se mughalská říše otřásala vnitřními i vnějšími konflikty, čehož se mnoho vazalů včetně rádžpútů pokusilo využít k obnovení nezávislosti. Rádžpútána se ovšem krátce poté stala terčem nájezdu Maráthů a maráthský generál Šindé dobyl Adžmér. Na počátku 19. století tak rádžpútští králové uzavřeli dohody s Brity. Vzdali se suverenity výměnou za ochranu a autonomii. Adžmér se stal provincií Britské Indie, zatímco autonomní rádžpútská království byla seskupena do správní oblasti Rádžpútána (Rajputana Agency).

Galerie

Džódhpur

Udajpur

Džajsalmér

Večer v poušti Thár

Amber Fort

Ghateshwar Temple

Umaid Bhawan (2014)

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rádžasthán

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rádžasthán

Indie – भारत गणराज्य (Bhárat ganarádžja) – (IND)
Svazové státy Indie
Ándhrapradéš (Hajdarábád) • Arunáčalpradéš (Itánagar) • Ásám (Dispur) • Bihár (Patna) • Čhattísgarh (Rájpur) • Džhárkhand (Ráňčí) • Goa (Panadží) • Gudžarát (Gándhínagar) • Harijána (Čandígarh) • Himáčalpradéš (Šimla) • Karnátaka (Bengalúr) • Kérala (Tiruvanantapuram) • Madhjapradéš (Bhópál) • Maháráštra (Bombaj) • Manípur (Imphál) • Méghálaj (Šilaung) • Mizóram (Áizal) • Nágáland (Kóhíma) • Paňdžáb (Čandígarh) • Rádžasthán (Džajpur) • Sikkim (Gángtók) • Tamilnádu (Čennaí) • Telangána (Hajdarábád) • Tripura (Agartala) • Urísa (Bhuvanéšvar) • Uttarákhand (Déhrádún) • Uttarpradéš (Lakhnaú) • Západní Bengálsko (Kalkata)
Svazová teritoria
Andamany a Nikobary (Port Blair) • Čandígarh (Čandígarh) • Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu (Daman) • Dillí (Dillí) • Džammú a Kašmír (Šrínagar) • Ladak (Léh) • Lakadivy (Kavaratti) • Puduččéri (Puduččéri)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 | úřední název = राजस्थान
 | úřední název česky = Rádžasthán
-| mapa umístění = India Rajasthan locator map.png
+| mapa umístění =
 | rozloha = 342&nbsp;269
 | obyvatel = 56&nbsp;473&nbsp;122
@@ Řádka 20: / Řádka 20: @@
 | čas = +5:30
 | předvolba =
-}}
+}}[[Soubor:Rajasthan in India (claimed and disputed hatched).png|thumb|250px|Rádžasthán na mapě Indie]]
-[[Soubor:Rajhastan.jpg|left|300px|Večer v&nbsp;poušti Thár]]
+'''Rádžasthán''' ([[hindština|hindsky]] राजस्थान,  ''Rājasthāna,'' [[angličtina|anglicky]] ''Rajasthan)'' je rozlohou největší [[Indie|indický]] stát.
-[[Soubor:Désert-du-Thar.jpg|220px|náhled|vpravo|poušť Thár]]
-[[File:UmaidBhawan Exterior 1.jpg|thumb|300px|center]]
+Na západě sousedí s&nbsp;[[pákistán]]skými provinciemi [[Sindh]] a [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]], dále pak s&nbsp;indickými státy [[Paňdžáb (indický stát)|Paňdžáb]], [[Harijána]], [[Uttarpradéš]], [[Madhjapradéš]] a [[Gudžarát]].
-'''Rádžasthán''' ([[hindština|hindsky]] राजस्थान,  ''Rājasthāna,'' [[angličtina|anglicky]] ''Rajasthan)'' je rozlohou největší [[Indie|indický]] stát. Na západě sousedí s&nbsp;[[pákistán]]skými provinciemi [[Sindh]] a [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžáb]], dále pak s&nbsp;indickými státy [[Paňdžáb (indický stát)|Paňdžáb]], [[Harijána]], [[Uttarpradéš]], [[Madhjapradéš]] a [[Gudžarát]]. Hlavním městem je [[Džajpur]], který tvoří spolu s&nbsp;[[Udajpur]]em, [[Džódhpur]]em a [[Džaisalmér]]em čtveřici nejvýznamnějších měst státu. Džajpuru se přezdívá „růžové město“ a jeho znakem je [[kůň]], symbol síly. Udajpur je malebné město na jihozápadě Rádžasthánu, též přezdívané „jezerní město“. Jeho znakem je [[slon]], symbol štěstí. Džódhpur je „modré město“. Poslední ze čtveřice je „zlaté město“ Džaisalmér, ležící na západě. Symbolem tohoto pouštního města je [[velbloud]], symbol lásky. Další místa, která určitě stojí za zmínku, jsou Alvar, [[Adžmér]] s&nbsp;nedalekým [[Puškar]]em, [[Bikanér]], [[Čittaurgarh]] a hora Abú.
+Hlavním městem je [[Džajpur]], který tvoří spolu s&nbsp;[[Udajpur]]em, [[Džódhpur]]em a [[Džaisalmér]]em čtveřici nejvýznamnějších měst státu. Džajpuru se přezdívá „růžové město“ a jeho znakem je [[kůň]], symbol síly. Udajpur je malebné město na jihozápadě Rádžasthánu, též přezdívané „jezerní město“. Jeho znakem je [[slon]], symbol štěstí. Džódhpur je „modré město“. Poslední ze čtveřice je „zlaté město“ Džaisalmér, ležící na západě. Symbolem tohoto pouštního města je [[velbloud]], symbol lásky. Další místa, která určitě stojí za zmínku, jsou Alvar, [[Adžmér]] s&nbsp;nedalekým [[Puškar]]em, [[Bikanér]], [[Čittaurgarh]] a hora Abú.
 Významnou část obyvatelstva Rádžasthánu tvoří někdejší šlechta [[rádžpúti]] a také kmeny jako Mína a Bhíl.
 Vedle [[Hindština|hindštiny]] a [[Angličtina|angličtiny]] se v&nbsp;Rádžasthánu mluví několika místními jazyky souhrnně nazývanými [[rádžasthánština]]. Menšinově se zde mluví i [[gudžarátština|gudžarátsky]], [[paňdžábština|paňdžábsky]] a [[sindhština|sindhsky]].
@@ Řádka 68: / Řádka 69: @@
 Území Rádžasthánu se do značné míry překrývá s&nbsp;územím oblasti zvané [[Rádžpútána]] (राजपूताना), která zde existovala do roku [[1949]]. Skládala se z&nbsp;malých království, většině z&nbsp;nich vládli příslušníci [[hinduismus|hinduistické]] válečnické kasty [[rádžpúti|rádžpútů]], království [[Tonk]] bylo muslimské a vládl mu [[naváb]]. Další oblasti (dříve království) jsou například Mévár (okolí Udajpuru), Márvár (okolí Džódhpuru), Dhúndhár (okolí Džajpuru) a Mevát (severovýchod). Rádžpútské rodiny se dostaly k&nbsp;moci už v&nbsp;6. století. Po staletí se bránily [[Dillíský sultanát|sultánům z Dillí]] a vzdorovaly i [[Mughalská říše|Mughalům]], kterým se ale nakonec podařilo získat pevnou kontrolu nad celou severní Indií včetně Rádžasthánu. Někteří rádžpúti se však stáhli do hor [[Arávalí]] a zůstali nepokořeni. Nejznámějším příkladem je [[Mahárána Pratáp]] (महाराणा प्रताप), král [[Mévár]]u (मेवाड़) v&nbsp;letech 1568 – 1597. Hrad [[Čittaurgarh]] (चित्तौडगढ़), odkud pocházeli jeho předkové, byl okupován Mughaly a většina rádžpútů se mezitím stala mughalskými vazaly; mnozí z&nbsp;nich sloužili v&nbsp;mughalské armádě. Mughalský vládce [[Akbar]] chtěl s&nbsp;Pratápem dosáhnout stejné dohody a vyslal za ním několik poselstev. Pratáp se ale odmítal sklonit, a tak došlo k&nbsp;vojenskému střetnutí v&nbsp;průsmyku [[Haldí Ghátí]] (हल्दी घाटी). Mughalská vojska byla v&nbsp;přesile a bitvu vyhrála, byť se značnými ztrátami. Pratápovi se podařilo uprchnout, stáhl se do hor a přešel na partyzánskou válku. 30 let na něj Akbar posílal jednu vojenskou výpravu za druhou, ale nikdy ho nedokázal chytit. V&nbsp;posledních deseti letech života se Pratápovi podařilo postupně dobýt zpět většinu Méváru až na hrady Mandalgarh a Čittaurgarh. Zemřel v&nbsp;56 letech na následky zranění při lovu.
 Počátkem 18. století se mughalská říše otřásala vnitřními i vnějšími konflikty, čehož se mnoho vazalů včetně rádžpútů pokusilo využít k&nbsp;obnovení nezávislosti. Rádžpútána se ovšem krátce poté stala terčem nájezdu [[Maráthové|Maráthů]] a maráthský generál [[Šindé]] dobyl [[Adžmér]]. Na počátku 19. století tak rádžpútští králové uzavřeli dohody s&nbsp;Brity. Vzdali se suverenity výměnou za ochranu a autonomii. Adžmér se stal provincií [[Britská Indie|Britské Indie]], zatímco autonomní rádžpútská království byla seskupena do správní oblasti Rádžpútána ''(Rajputana Agency)''.
-== Obrázky měst ==
-<center><gallery>
-Image:Jodhpur 5174663-66.jpg |Džódhpur
-Image:Udaipur03.jpg|Udajpur
-Image:Jaisalmer Fort.jpg|Džajsalmér
-</gallery></center>
-{{Indie}}
+== Galerie ==
-{{Článek z Wikipedie}}
+<gallery heights="190" widths="190">
-[[Kategorie:Indické státy a teritoria]]
+File:Jodhpur 5174663-66.jpg |Džódhpur
+File:Udaipur03.jpg|Udajpur
+File:Jaisalmer Fort.jpg|Džajsalmér
+</gallery>
+<gallery heights="190" widths="190">
+Soubor:Rajhastan.jpg|Večer v&nbsp;poušti Thár
+Soubor:Courtyard of Amer Fort, India.jpg|Amber Fort
+Soubor:Baroli temple.jpg|Ghateshwar Temple
+Soubor:Umaid bhavan Palace, Jodhpur (retouched).jpg|Umaid Bhawan (2014)
+</gallery>
+== Externí odkazy ==
+{{Flickr|Rajasthan+India}}{{Commonscat|Rajasthan}}{{Indie}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Rádžasthán| ]]
+[[Kategorie:Indické státy a teritoria]]