Pákistán

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Pákistán
Islámská republika Pákistán
اسلامی جمہوریت پاکستان
Islámí džamhúrijat Pákistán
Flag of Pakistan.png  Coat of arms of Pakistan.png
Pákistánská vlajka   
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Pákistánská hymna – Pak sarzamin shad bad
Geografie
Pakistan (orthographic projection).png
Pakistan Physiography.jpg
Hlavní město: Islámábád
Rozloha: 803 940 (34. na světě)
z toho 3,1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Čhokori (K2) (8611 m n.m.)
Časové pásmo: +5
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 158 241 000 (6. na světě)
Hustota zalidnění: 197 (. na světě)
HDI: 0,562 (střední)
Jazyk: urdština, angličtina
Náboženství: islám
Státní útvar
Státní zřízení: islámská republika
Měna: pákistánská rupie (PKR)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: PK
Telefonní předvolba: +92
Národní TLD: .pk

Pákistán (oficiálním názvem Islámská republika Pákistán) je islámská federativní republika ležící v jižní Asii. Na jihovýchodě hraničí s Indií, na severovýchodě s Čínou, na severozápadě s Afghánistánem, na jihozápadě s Íránem, na jihu s Arabským mořem. Pákistán je druhou nejlidnatější muslimskou zemí na světě. Vlastní jaderné zbraně a byla do roku 2007 členskou zemí Commonwealthu a OIC. Největším přístavem je Karáčí.

Obsah

Přírodní podmínky

Pákistán má velice různorodý terén. Nejdůležitější řekou Pákistánu je řeka Indus, která odvodňuje celou zemi. Nejvyšší horou je známá K2 místně zvaná Čhogori. V severní části země se rozprostírají Himaláje. Západ země a především hranice s Afgánistánem je velice hornatý. Rozprostírá se zde pohoří Hindúkuš. Na jihu země se rozprostírají úrodné nížiny Pandžábu, které jsou zavodňovány řekou Indus. Jihozápad je pokryt plošinami Balúčistánu. Pákistán má především vnitrozemské subtropické klima, které se vyznačuje horkými léty a mírnými zimami. Velký teplotní rozdíl je mezi dnem a nocí.

Historie

Středověk a starověk

Počátky rozvinuté civilizace na území Pákistánu lze vypozorovat už ve 3. tisíciletí př. n. l. zejména v oblasti kolem řeky Indus (naleziště Harappa, Mohenjo-daro). Od počátku 16. století n. l. existovala na území Pákistánu – Mughalská říše. V této době se v oblasti silně prosadil islám.

Nezávislost a konflikty s Indií

Pákistán byl později součástí Britské Indie, spojení s převážně hinduistickými indickými oblastmi však vyvolávalo četné konflikty. Po zániku Britské Indie roku 1947 vznikl samostatný Západní a Východní Pákistán a Indie. Východní a západní Pákistán v roce 1956 vytvořili po přijetí ústavy Islámskou republiku Pákistán. V roce 1960 byl za hlavní město Pákistánu zvolen Islámábád. O dva roky později byl po vojenském převratu zaveden výjimečný stav. V roce 1965 vypukl opět ozbrojený konflikt mezi Pákistánem a sousední Indií o území Kašmíru. konflikt trvá s přestávkami už od roku 1948. Pákistán si nárokuje území, protože většina obyvatel jsou muslimové. Indie chce území jako zajištění své severní hranice. Válka skončila bez většího úspěchu jedné či druhé strany a Kašmír byl rozdělen mezi oba státy. Konflikt trvá dodnes a hraniční přestřelky mezi pákistánskými a indickými vojáky jsou i dnes zcela normální. Konflikt vzbuzuje veliký zájem po celém světě, protože Indie i Pákistán jsou vlastníky atomových zbraní.

Odtržení Bangladéše

V roce 1970 byla Východnímu Pákistánu udělena autonomie, následujícího roku byl z Východního Pákistánu vytvořen samostatný stát Bangladéš. V následném konfliktu se Pákistánu nepodařilo svou původní východní část udržet ani v rámci konfederace. Východní Pákistán se mohl spolehnout na pomoc pákistánského rivala Indie. Východní Pákistán vyhlásil nezávislý stát Bangladéš 16. prosince 1971.

Vnitřní politika a rodina Bhutto

Ministerským předsedou a později prezidentem Pákistánu byl zvolen Zulfikár Alí Bhutto. Volební vítězství v roce 1977 jeho Pákistanské lidové strany vyvolalo bouřlivé protesty. Ty vyústily ve vojenský převrat vedený generálem Zijáluem Hakem. Bhutto byl uvězněn, odsouzen a popraven. Po smrti Haka v roce 1988 se konaly volby a opět vyhrála Pákistánská lidová strana, která byla vedená Bhuttovou dcerou Bénázir Bhuttovou. V roce 1990 byla její vláda sesazena ve prospěch vlády usilující o striktní uplatňování islámských tradic. Důvodem bylo také podezření z korupce. V roce 1993 byla Bhuttová opět zvolena. Napomohla finančně nástupu Talibanu v sousedním Afghánistánu, od kterého si slibovala stabilizaci oblasti. V roce 1996 musela opět odstoupit, protože byla znovu obviněna z korupce. Bhuttová odešla do exilu do SAE (do Dubaje) v roce 1998.

Vojenská vláda Parvíze Mušarafa

V roce 1999 provedl generál pákistánské armády Parvíz Mušaraf puč a chopil se moci. Začal se prezentovat jako spojenec USA a bojovník proti terorismu. Sám přežil několik pokusů o atentát. Západem mu bylo vyčítáno, že jako prezident Pákistánu je i vrchní velitel vojsk. Po 11. září 2001 se angažoval jako spojenec USA při svržení afgánského Talibanu. Parvíz Mušaraf se v roce 2007 vzdal velení armády a dokonce povolil Bénázir Bhuttové návrat do vlasti z exilu. Bhuttová se vrátila do Pákistánu 18. října 2007. Hned po příjezdu se stala terčem neúspěšného atentátu. Bhuttová začala kampaň na nadcházející parlamentní volby, ale 27. prosince 2007 byl na ní spáchán úspěšný atentát. Pákistánská vláda obvinila Al-Kaidu, která se snaží v Pákistánu vyvolat chaos. Pákistánská lidová strana je ale přesvědčena, že Bhuttová byla zavražděna na příkaz Mušarafovy vlády.

Národní monument Pákistánu

Dnešní situace

Související informace naleznete v článku: Válka v severozápadním Pákistánu

Země se potýká se sílící mocí islámských radikálů. Velice časté jsou srážky vojska s radikály a protivládní demonstrace. Po těchto událostech vláda velice často vyvolává výjimečný stav, který někdy trvá až nepřirozeně dlouho. Centrální vláda nemá žádnou kontrolu nad územím při hranici s Afghánistánem, kde kvete obchod se zbraněmi a drogami. Toto území je pod kontrolou místních kmenových vůdců, kteří většinou podporují svržený Taliban a teroristickou organizaci Al-Kaidu. Podle některých zdrojů se právě zde skrývá terorista Usáma bin Ládin. Pákistánská armáda začala naplno bojovat s radikály na severozápadě země na začátku roku 2008. Své útoky provádí hlavně v oblasti severní a jižní Vazíristán. Bohužel není dobře vyzbrojena a radikálové se mohou opřít o podporu místních obyvatel, kteří s mini většinou sympatizují.

Dalším už méně známým problémem Pákistánu je snaha jihozápadní provincie Balúčistánu vytvořit nezávislý stát. Boj za nezávislost v této největší a nejméně zalidněné provincii vypukly v 70. letech 20. století pod vedením Akbara Bugtiho a Balúčistánské osvobozenecké armády (BLA). Ozbrojené střety v malé míře trvají dodnes.

Obyvatelstvo

Území, obývaná čtyřmi hlavními pákistánskými etniky - Paňdžábci, Paštuny, Sindhy a Balúči

Pákistán obývají čtyři hlavní etnika; Paňdžábci (44.68 %), Paštunové (15.42 %), Sindhové (14.1 %) a Balúčové (3.57 %). Kromě stálého obyvatelstva žije v zemi asi 2 miliony uprchlíků ze sousedního Afghánistánu. Pákistánci jsou z 98 % muslimové.

Pozastavení členství v Commonwealthu

22. listopadu 2007 bylo Pákistánu pozastaveno členství v Commonwealthu. Prezident Parvíz Mušaraf nesplnil požadavky na ukončení výjimečného stavu a rezignování na funkci velitele armády. Však po demokratických volbách na začátku roku 2008 se Pákistán opět stal členem Commonwealthu.

Administrativní dělení

Administrativní členění Pákistánu

Pákistán se skládá ze čtyř autonomních provincií respektujících historická území, dvou teritorií a také částí Kašmíru.

Provincie

Teritoria

Části Kašmíru

Související články

Literatura

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pákistán
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pákistán
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace