Dovolená : 1. květen 2026 a 8. květen 2026 (Státní svátky České republiky)
Holidays : May 1, 2026, and May 8, 2026 (Public Holidays in the Czech Republic)
Vacaciones : 1 de mayo de 2026 y 8 de mayo de 2026 (Días festivos de la República Checa)

Bulat Okudžava

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ FLICKR)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R1202-0019, Berlin, Palast der Republik, Bulat Okudshawa cropped.jpg|thumb|Bulat Okudžava, Palast der Republik, Německo, 29. listopadu 1976]]
+
[[Soubor:Булат Окуджава 1996.jpg|thumb|240px|Bulat Okudžava]]
-
'''Bulat Šalvovič Okudžava''', rusky {{cizojazyčně|ru|'''Булат Шалвович Окуджава'''}}, ([[9. květen|9. května]] [[1924]], [[Moskva]], [[Sovětský svaz]] [[12. červen|12. června]] [[1997]], [[Paříž]], [[Francie]]) byl [[Poezie|básník]], [[Próza|prozaik]] a [[Šanson|šansoniér]] [[Arménie|arménsko]]-[[Abcházie|abchazsko]]-[[Gruzie|gruzínského]] původu.
+
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R1202-0019, Berlin, Palast der Republik, Bulat Okudshawa cropped.jpg|thumb|240px|Bulat Okudžava, Palast der Republik, Německo, 29. listopadu 1976]]
 +
'''Bulat Šalvovič Okudžava''', rusky {{cizojazyčně|ru|'''Булат Шалвович Окуджава'''}}, (* [[9. květen|9. května]] [[1924]], [[Moskva]], [[Sovětský svaz]], † [[12. červen|12. června]] [[1997]], [[Paříž]], [[Francie]]) byl [[Poezie|básník]], [[Próza|prozaik]] a [[Šanson|šansoniér]] [[Arménie|arménsko]]-[[Abcházie|abchazsko]]-[[Gruzie|gruzínského]] původu.
== Život ==
== Život ==
Přihlásil se ve svých 18 letech do Rudé armády jako dobrovolník. [[Druhá světová válka|Druhou světovou válku]] strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Po válce studoval filosofii v [[Tbilisi]], pak pracoval jako novinář a začal psát, od roku 1955 také veřejně zpívat.<ref name="Dorůžka">{{Citace monografie
Přihlásil se ve svých 18 letech do Rudé armády jako dobrovolník. [[Druhá světová válka|Druhou světovou válku]] strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Po válce studoval filosofii v [[Tbilisi]], pak pracoval jako novinář a začal psát, od roku 1955 také veřejně zpívat.<ref name="Dorůžka">{{Citace monografie
Řádka 16: Řádka 17:
}}</ref>
}}</ref>
== Dílo ==
== Dílo ==
-
[[Soubor:Arbat-BulatOkudzhava-Monument.jpg|thumb|Okudžavova socha v Moskevské čtvrti Arbat]]
+
[[Soubor:Russia stamp B.Okudzhava 1999 2r.jpg|thumb|240px|[[Poštovní známka]] [[Rusko|Ruska]], Bulat Okudžava, [[1999]] (Michel № 760, Scott № 6546)]]
-
[[Soubor:Russia stamp B.Okudzhava 1999 2r.jpg|thumb|[[Poštovní známka]] [[Rusko|Ruska]], Bulat Okudžava, [[1999]] (Michel № 760, Scott № 6546)]]
+
Okudžava nebyl příliš dobrý hudebník, přesto se jeho písně s vlastním doprovodem na sedmistrunnou [[kytara|kytaru]] staly velmi populární. Patřil ke skupině lidí, která se stavěla kriticky k socialistickému režimu, přesto neusilovali o jeho změnu, usilovali pouze o zlepšení podmínek v rámci [[socialismus|socialismu]]. Tito lidé bývají řazeni do tzv. [[čtvrtá generace sovětské poezie|čtvrté generace sovětské poezie]], někdy označované jako generace opoziční (což je nepřesné), západní novináři o nich psali jako o sovětských [[Beat generation|beatnicích]], což je označení značně pokulhávající.
Okudžava nebyl příliš dobrý hudebník, přesto se jeho písně s vlastním doprovodem na sedmistrunnou [[kytara|kytaru]] staly velmi populární. Patřil ke skupině lidí, která se stavěla kriticky k socialistickému režimu, přesto neusilovali o jeho změnu, usilovali pouze o zlepšení podmínek v rámci [[socialismus|socialismu]]. Tito lidé bývají řazeni do tzv. [[čtvrtá generace sovětské poezie|čtvrté generace sovětské poezie]], někdy označované jako generace opoziční (což je nepřesné), západní novináři o nich psali jako o sovětských [[Beat generation|beatnicích]], což je označení značně pokulhávající.
   
   
Řádka 89: Řádka 89:
-
{{Commonscat|Bulat Okudzhava}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Bulat+Okudzhava}}{{Commonscat|Bulat Okudzhava}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Okudžava, Bulat Šalvovič}}
{{DEFAULTSORT:Okudžava, Bulat Šalvovič}}
[[Kategorie:Ruští básníci]]
[[Kategorie:Ruští básníci]]
[[Kategorie:Ruští zpěváci]]
[[Kategorie:Ruští zpěváci]]
[[Kategorie:Zpěváci folkové hudby a písničkáři]]
[[Kategorie:Zpěváci folkové hudby a písničkáři]]
 +
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 28. 3. 2026, 11:48

Bulat Okudžava
Bulat Okudžava, Palast der Republik, Německo, 29. listopadu 1976

Bulat Šalvovič Okudžava, rusky Булат Шалвович Окуджава, (* 9. května 1924, Moskva, Sovětský svaz, † 12. června 1997, Paříž, Francie) byl básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu.

Obsah

Život

Přihlásil se ve svých 18 letech do Rudé armády jako dobrovolník. Druhou světovou válku strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Po válce studoval filosofii v Tbilisi, pak pracoval jako novinář a začal psát, od roku 1955 také veřejně zpívat.[1]

Dílo

Poštovní známka Ruska, Bulat Okudžava, 1999 (Michel № 760, Scott № 6546)

Okudžava nebyl příliš dobrý hudebník, přesto se jeho písně s vlastním doprovodem na sedmistrunnou kytaru staly velmi populární. Patřil ke skupině lidí, která se stavěla kriticky k socialistickému režimu, přesto neusilovali o jeho změnu, usilovali pouze o zlepšení podmínek v rámci socialismu. Tito lidé bývají řazeni do tzv. čtvrté generace sovětské poezie, někdy označované jako generace opoziční (což je nepřesné), západní novináři o nich psali jako o sovětských beatnicích, což je označení značně pokulhávající.

Proslavily ho především jeho lyrické písně, mimo nich však psal také historické romány, novely, básnické sbírky. Jeho texty jsou známy a rozšířeny po celém světě, v Česku přeložené texty zpívá např. Jaromír Nohavica.

Romány

  • Ahoj, študente1961
  • Nebohý Avrosimov1971, česky 1987
  • Šipovova dobrodružství aneb Starodávná fraška1975, česky 1987
  • Putování diletantů1979
  • Dostaveníčko s Bonapartem1985
  • Zrušené divadlo1993

Básnické sbírky

  • Lyrika1956
  • Ostrovy1959
  • Veselý bubeníček1964
  • Arbate, můj Arbate1976

České výbory

  • OKUDŽAVA, Bulat. Kapela naděje. Příprava vydání Ludmila Dušková; překlad Václav Daněk (básně) a Ludmila Dušková (povídky). Praha : Odeon, 1980.  
  • OKUDŽAVA, Bulat. Půlnoční trolejbus. Příprava vydání Petr Kovařík; překlad Petr Kovařík. Praha : Československý spisovatel, 1981. (Klub přátel poezie.)  
  • Koně k nezkrocení - Bulat Okudžava a Vladimír Vysockij. Příprava vydání Václav Daněk; překlad Václav Daněk (Bulat Okudžava) a Milan Dvořák (Vladimír Vysockij). Praha : Svaz Hudebníků, 1983. (Edice Kruhu přátel mladé hudby.)  

Reference

  1. DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha : Mladá Fronta, 1987. Kapitola Bulat Okudžava, s. 240.  

Související články

Externí odkaz


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bulat Okudžava
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bulat Okudžava