Borovany
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 33: | Řádka 33: | ||
[[File:Borovany zámek 2.jpg|thumb|240px|Zámek (2008)]] | [[File:Borovany zámek 2.jpg|thumb|240px|Zámek (2008)]] | ||
[[Soubor:CB Borovany.png|thumb|240px|Katastrální členění Borovan]] | [[Soubor:CB Borovany.png|thumb|240px|Katastrální členění Borovan]] | ||
| - | '''Borovany''' jsou [[město]] ležící 17 km jihovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]], asi 8 km severně od města [[Trhové Sviny]]. | + | '''Borovany''' jsou [[město]] ležící 17 km jihovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]], asi 8 km severně od města [[Trhové Sviny]]. Jejich [[katastrální území]] zaujímá rozlohu 4 233 ha. |
| + | * Ke dni 1. 1. 2025 zde žilo '''4 184''' obyvatel. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | První zmínky o Borovanech pochází již z roku 1186. Koncem 13. století vlastnil Borovany rod Vítkovců. Roku 1327 získal obec Vilém z Landštejna, jehož syn Vítek ji roku 1359 prodal | + | První zmínky o Borovanech pochází již z roku 1186. Koncem 13. století vlastnil Borovany rod Vítkovců. Roku 1327 získal obec Vilém z Landštejna, jehož syn Vítek ji roku 1359 prodal Rožmberkům, čímž se stala součástí novohradského panství. |
| - | + | Ke konci 14. století se v Borovanech vystřídalo několik majitelů, až ve 30. letech 15. století se Borovany dostávají do majetku Petra z Lindy. Pocházel z [[Nizozemsko|Holandska]] a v [[Čechy|Čechách]] sídlil v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. Část borovanského panství si koupil ve snaze dostat se mezi místní drobnou [[Šlechta|šlechtu]]. Po smrti jediného syna daroval Petr z Lindy svůj majetek [[Borovany (zámek)|borovanskému klášteru]]. Tento klášter [[Augustiniáni kanovníci|řádu augustiniánů kanovníků]] založili Petr z Lindy s manželkou Annou dne 16. října roku 1455 na místě farního kostela ze 14. století pro jednoho převora a šest kanovníků, kteří přišli [[Augustiniánský klášter v Třeboni|z Třeboně]]. Později se jejich počet rozrostl.<ref name="rohrig">{{Citace monografie | |
| - | + | | editoři = Floridus Röhrig | |
| + | | titul = Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn | ||
| + | | vydavatel = Verlag Mayer & Comp. | ||
| + | | místo = Klosterneuburg-Wien | ||
| + | | rok = 1994 | ||
| + | | počet stran = | ||
| + | | isbn = 3-901025-34-0 | ||
| + | | jazyk = německy | ||
| + | | strany = 49–61 | ||
| + | | poznámka = Dále jen Röhrig (1994) | ||
| + | }}</ref> Jejich kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie. | ||
| - | + | Po smrti zakladatelů ve čtyřicátých letech 15. století převzal augustiniánský klášter pod svoji ochranu Jan z Rožmberka. V první polovině 16. století klášter začal upadat do dluhů a do sporů se sílící komunitou luteránů. Roku 1557 byl zasažen morovou epidemií, při které zemřel poslední probošt Šimon a v následujícím roce i administrátor Jeroným. Budoucnost řeholníků tak měl zcela ve své moci Vilém z Rožmberka, který dosadil do funkce „svého“ [[probošt]]a Matěje Kozku z Rynárce a vyjádřil se, že žádné dluhy za klášter již nezaplatí. Nový probošt přestal přijímat nové řeholníky, roku 1564 svou funkci složil a klášter byl zrušen. Roku 1578 byly Borovany, kterých se ujali Rožmberkové, povýšeny na město. | |
| + | Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili jejich panství včetně Borovan Švamberkové. Avšak ti o svůj majetek přišli za účest na stavovském povstání a Borovanské panství připadlo [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaři]] a později zdejšímu klášteru, který byl roku 1630 obnoven. Řád augustiniánů ještě po zavedení církevních reforem Josefa II. věřil v pokračování činnosti, a proto 21. května 1784 zvolil nového probošta, Arnošta Steina. Ten se šesti kanovníky a sedmi laiky musel klášter 14. listopadu roku 1785 opustit.<ref>Röhrig (1994), s. 56.</ref> Zrušený klášter koupili [[Schwarzenbergové]], jeho prelaturu přestavěli na zámek, který byl jejich letním sídlem. | ||
| + | |||
| + | Roku 1850 se Borovany staly samostatnou obcí a roku [[1973]] obdržely status města. | ||
| + | |||
| + | Poutavý a zajímavý vhled do historie Borovan nabízí kniha Četnické humoresky z Borovan od autora Václava Šrola, vrchnícho strážmistra, který sepsal své vzpomínky o službě v Borovanech. Dvě z jeho povídek se staly součástí scénáře známých televizních [[Četnické humoresky|Četnických humoresek]].<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| + | | vydavatel = Databazeknih.cz | ||
| + | | titul = Četnické humoresky z Borovan - Václav Šrol | ||
| + | | url = https://www.databazeknih.cz/knihy/cetnicke-humoresky-z-borovan-394216 | ||
| + | | datum přístupu = 2020-10-13 }}</ref> | ||
== Členění města == | == Členění města == | ||
Město se skládá ze sedmi částí, které jsou shodné s katastrálními územími | Město se skládá ze sedmi částí, které jsou shodné s katastrálními územími | ||
| Řádka 53: | Řádka 73: | ||
* [[Vrcov]] | * [[Vrcov]] | ||
| + | == Doprava == | ||
| + | Městem prochází dvě silnice druhé třídy. Jsou to od Českých Budějovic na Trhové Sviny silnice II/157 a od Třeboně na Římov silnice II/155. V jižní části města se nachází železniční nádraží Borovany na [[Železniční trať České Budějovice – Gmünd|trati č. 199]], založené již v roce 1869, spojující České Budějovice s rakouským městem Gmünd. Trať byla v roce 2009 elektrifikována. | ||
| + | == Kultura a sport == | ||
| + | Tradiční akcí města je Borůvkobraní. Slavnosti borůvek probíhají tradičně v areálu kláštera. Na nádvoří je obvykle možné zhlédnout řemeslné jarmarky, ukázky výroby rukodělných výrobků a další kulturní program. Součástí bývá také vystoupení písničkářů, kejklířů a folklórních souborů. Především jde ale o svátek borůvek. Na místě se lze dozvědět informace o pěstování borůvek, džemování a podobně. První ročník borůvkobraní proběhl v roce 2006. | ||
| + | |||
| + | === Spolky === | ||
| + | ==== Loutkářský soubor Jiskra ==== | ||
| + | Loutkářský soubor Jiskra byl založen v roce 1955 místní organizací [[Československá požární ochrana|Československé požární ochrany]] (ČSPO), proto zprvu nesl název Hasičský loutkářský soubor. Název Jiskra používá od roku 1976. První pohádka byla uvedena 25. prosince 1955 na zámku v Malovaném sále. Později se hrála představení v přízemí, až soubor nastálo usídlil v nové budově vystavěné pro tyto účely mezi lety 1968 až 1970 s u místní hasičárny, kde funguje dodnes.<ref>{{Citace periodika | ||
| + | | příjmení = Soldánová | ||
| + | | jméno = Helena | ||
| + | | titul = Loutkáři slaví 65 let činnosti | ||
| + | | periodikum = Borovanský zpravodaj | ||
| + | | datum vydání = listopad | ||
| + | | ročník = 2020 | ||
| + | | strany = 11 | ||
| + | }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| + | | titul = Borovany: Jiskra, loutkové divadlo ČSPO / SDH Borovany (od 1955) | ||
| + | | periodikum = www.amaterskedivadlo.cz | ||
| + | | url = https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=7777 | datum přístupu = 2020-11-10 }}</ref> | ||
| + | |||
| + | ==== Sportovně střelecký klub Borovany ==== | ||
| + | Střelnice klubu vznikla v roce 1998 s možností střelby na kulové a brokové části a od roku 2014 vlastní posudek od certifikovaného balistika. Sportoviště disponuje kulovou střelnicí s délkou 50 metrů a 20 stavy pro střelce. Na brokové střelnici se nachází malá a velká věž s asfaltovými holuby.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| + | | titul = SSK Borovany - Borovany | ||
| + | | periodikum = ZBRANĚ.cz | ||
| + | | url = https://www.zbrane.cz/strelnice/borovany | ||
| + | | jazyk = cs | ||
| + | | datum přístupu = 2021-03-20 | ||
| + | | url archivu = https://web.archive.org/web/20210419225425/https://www.zbrane.cz/strelnice/borovany | ||
| + | | datum archivace = 2021-04-19 | ||
| + | }}</ref> | ||
== Galerie == | == Galerie == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
| Řádka 65: | Řádka 115: | ||
== Souřadnice == | == Souřadnice == | ||
{{geo cz|48|53|57|14|38|32}} | {{geo cz|48|53|57|14|38|32}} | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * [ | + | * [https://www.borovany-cb.cz/ Oficiální stránky města] |
| - | * [ | + | * [https://vdp.cuzk.gov.cz/vdp/ruian/obce/544281 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – Borovany] |
| - | * [ | + | * [https://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borovany/borovany.htm Borovany na webu Selské baroko] |
{{Commonscat|Borovany (České Budějovice District)}}{{Město Borovany}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}} | {{Commonscat|Borovany (České Budějovice District)}}{{Město Borovany}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
| - | [[Kategorie:Borovany]] | + | [[Kategorie:Borovany| ]] |
[[Kategorie:Okres České Budějovice]] | [[Kategorie:Okres České Budějovice]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese České Budějovice]] | [[Kategorie:Obce v okrese České Budějovice]] | ||
Aktuální verze z 10. 9. 2026, 09:07
Borovany jsou město ležící 17 km jihovýchodně od Českých Budějovic, asi 8 km severně od města Trhové Sviny. Jejich katastrální území zaujímá rozlohu 4 233 ha.
- Ke dni 1. 1. 2025 zde žilo 4 184 obyvatel.
Obsah |
Historie
První zmínky o Borovanech pochází již z roku 1186. Koncem 13. století vlastnil Borovany rod Vítkovců. Roku 1327 získal obec Vilém z Landštejna, jehož syn Vítek ji roku 1359 prodal Rožmberkům, čímž se stala součástí novohradského panství.
Ke konci 14. století se v Borovanech vystřídalo několik majitelů, až ve 30. letech 15. století se Borovany dostávají do majetku Petra z Lindy. Pocházel z Holandska a v Čechách sídlil v Českých Budějovicích. Část borovanského panství si koupil ve snaze dostat se mezi místní drobnou šlechtu. Po smrti jediného syna daroval Petr z Lindy svůj majetek borovanskému klášteru. Tento klášter řádu augustiniánů kanovníků založili Petr z Lindy s manželkou Annou dne 16. října roku 1455 na místě farního kostela ze 14. století pro jednoho převora a šest kanovníků, kteří přišli z Třeboně. Později se jejich počet rozrostl.[1] Jejich kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie.
Po smrti zakladatelů ve čtyřicátých letech 15. století převzal augustiniánský klášter pod svoji ochranu Jan z Rožmberka. V první polovině 16. století klášter začal upadat do dluhů a do sporů se sílící komunitou luteránů. Roku 1557 byl zasažen morovou epidemií, při které zemřel poslední probošt Šimon a v následujícím roce i administrátor Jeroným. Budoucnost řeholníků tak měl zcela ve své moci Vilém z Rožmberka, který dosadil do funkce „svého“ probošta Matěje Kozku z Rynárce a vyjádřil se, že žádné dluhy za klášter již nezaplatí. Nový probošt přestal přijímat nové řeholníky, roku 1564 svou funkci složil a klášter byl zrušen. Roku 1578 byly Borovany, kterých se ujali Rožmberkové, povýšeny na město.
Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili jejich panství včetně Borovan Švamberkové. Avšak ti o svůj majetek přišli za účest na stavovském povstání a Borovanské panství připadlo císaři a později zdejšímu klášteru, který byl roku 1630 obnoven. Řád augustiniánů ještě po zavedení církevních reforem Josefa II. věřil v pokračování činnosti, a proto 21. května 1784 zvolil nového probošta, Arnošta Steina. Ten se šesti kanovníky a sedmi laiky musel klášter 14. listopadu roku 1785 opustit.[2] Zrušený klášter koupili Schwarzenbergové, jeho prelaturu přestavěli na zámek, který byl jejich letním sídlem.
Roku 1850 se Borovany staly samostatnou obcí a roku 1973 obdržely status města.
Poutavý a zajímavý vhled do historie Borovan nabízí kniha Četnické humoresky z Borovan od autora Václava Šrola, vrchnícho strážmistra, který sepsal své vzpomínky o službě v Borovanech. Dvě z jeho povídek se staly součástí scénáře známých televizních Četnických humoresek.[3]
Členění města
Město se skládá ze sedmi částí, které jsou shodné s katastrálními územími
Doprava
Městem prochází dvě silnice druhé třídy. Jsou to od Českých Budějovic na Trhové Sviny silnice II/157 a od Třeboně na Římov silnice II/155. V jižní části města se nachází železniční nádraží Borovany na trati č. 199, založené již v roce 1869, spojující České Budějovice s rakouským městem Gmünd. Trať byla v roce 2009 elektrifikována.
Kultura a sport
Tradiční akcí města je Borůvkobraní. Slavnosti borůvek probíhají tradičně v areálu kláštera. Na nádvoří je obvykle možné zhlédnout řemeslné jarmarky, ukázky výroby rukodělných výrobků a další kulturní program. Součástí bývá také vystoupení písničkářů, kejklířů a folklórních souborů. Především jde ale o svátek borůvek. Na místě se lze dozvědět informace o pěstování borůvek, džemování a podobně. První ročník borůvkobraní proběhl v roce 2006.
Spolky
Loutkářský soubor Jiskra
Loutkářský soubor Jiskra byl založen v roce 1955 místní organizací Československé požární ochrany (ČSPO), proto zprvu nesl název Hasičský loutkářský soubor. Název Jiskra používá od roku 1976. První pohádka byla uvedena 25. prosince 1955 na zámku v Malovaném sále. Později se hrála představení v přízemí, až soubor nastálo usídlil v nové budově vystavěné pro tyto účely mezi lety 1968 až 1970 s u místní hasičárny, kde funguje dodnes.[4][5]
Sportovně střelecký klub Borovany
Střelnice klubu vznikla v roce 1998 s možností střelby na kulové a brokové části a od roku 2014 vlastní posudek od certifikovaného balistika. Sportoviště disponuje kulovou střelnicí s délkou 50 metrů a 20 stavy pro střelce. Na brokové střelnici se nachází malá a velká věž s asfaltovými holuby.[6]
Galerie
 Kostel Navštívení Panny Marie |
 Socha Jana Žižky z Trocnova v parku na náměstí |
 Památný strom se sochou světce u říčky Stropnice |
 Zámek 1 |
Literatura
- Borovany. Vlastivědný sborník k 800. výročí prvé zprávy o obci, Borovany 1986.
- Černý Jiří: K ikonografii Škapulířové kaple v Borovanech, Jihočeské muzeum, Výběr, 2004, č. 2, s. 89-102.
Souřadnice
Reference
- ↑ Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Příprava vydání Floridus Röhrig. Klosterneuburg-Wien : Verlag Mayer & Comp., 1994. Dále jen Röhrig (1994). ISBN 3-901025-34-0. S. 49–61. (německy)
- ↑ Röhrig (1994), s. 56.
- ↑ Četnické humoresky z Borovan - Václav Šrol. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
- ↑ SOLDÁNOVÁ, Helena. Loutkáři slaví 65 let činnosti. Borovanský zpravodaj, listopad, roč. 2020, s. 11.
- ↑ Borovany: Jiskra, loutkové divadlo ČSPO / SDH Borovany (od 1955). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ SSK Borovany - Borovany. ZBRANĚ.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. ( )
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – Borovany
- Borovany na webu Selské baroko
|
| Město Borovany |
|---|
|
Borovany • Dvorec • Hluboká u Borovan • Radostice • Trocnov • Třebeč • Vrcov |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |