Rudolfov
Z Multimediaexpo.cz
Rudolfov je město, které leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Má 712 domů a zhruba 2 400 obyvatel; jeho katastrální výměra činí 320 ha. PSČ Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno, po vybudování obchvatu od Českých Budějovic mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní objet ze severní strany. Neleží na žádné železniční trati. Pro svou ideální vyvýšenou polohu a nádherný výhled do kraje je vyhledávaným místem pro bydlení. Najdeme zde starobylou radnici, základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv.Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím, Sbor smíření CČSH CČSH s farou, hasičskou zbrojnici, hornické muzeum, dům s pečovatelskou službou, zdravotnické středisko včetně zubaře, dvě restaurace, poštu, několik obchodů s potravinami a koloniálním zbožím, hřbitov s urnovým hájem, holičství a kadeřnictví, místní knihovnu, dětské hřiště, Královský rybník, řadu drobných živnostníků poskytujících různé služby.
Obsah |
Historie města
Kayser Rudolffstadt (posléze pouze Rudolfov) vznikl roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou jí udělil Rudolf II. V ní bylo vsi udělen status hornického městečka s rozsáhlými privilegiemi. Město s převládajím počtem reformačních věřících bylo centrem hornického života (v okolí se nacházely významné stříbrné doly), který se slibně rozvíjel až do roku 1600, a postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba pomalu začínala upadat pro vyčerpání dolů.
Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s Českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Karel Bonaventura Buquoy na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. A jelikož si Buquoy tou nutností tak jist nebyl, použily České Budějovice jako dodatečný argument nezanedbatelnou sumu ve zlatě. Poté už žádné pochybnosti nezůstaly a Rudolfov byl císařským vojskem vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. Štýrský torzu města privilegia odebral. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil.
Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo ve 19. století.
Z Rudolfova podle pověsti pochází zvon Bumerin z Černé věže v Českých Budějovicích.
Zajímavosti
- renesanční původně luteránský kostel sv. Víta z 2. pol. 16. století, po roce 1620 římskokatolický. V kostele bývala gotická socha Madony, jedna z nejstarších v Čechách, dnes zapůjčená v Alšově jihočeské galerii v Hluboké.
- radnice (původně sídlo král. báňského úřadu) z konce 16. století
- bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna
- naučná stezka Rudolfovo město- po stopách hornické činnosti - zbytky a fragmenty v okolní krajině
- Hornické muzeum
Místní části
Rudolfov se skládá ze dvou místních částí:
- Hlinsko
- Rudolfov neboli Perštát z německého BergStadt (Horní Město neboli Velké Hory) - obecně míněno celé město
Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu.
- Na Americe – lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora.
- U Štítu – lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí
- Blaheťák – lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu
- U Chrta – lokalita u bývalého koloniálu s průmyslovým zbožím
- U kulturáku – lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v 90.tých letech 20.století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice [1]
- Svaťák – obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou Svatého Jana Nepomuckého
- Pučejdlák – prudký kopec pod radnicí
- Pod zámečkem – nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna - již od dob první republiky)
- U Bulhara – lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku
- Farská louka – lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela Sv.Víta
- Šibeník – nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou
Veska
Veska místní část Rudolfova, nejvýše položená lokalita Rudolfova na výjezdu směrem k Lišovu.Dříve samostatná víska s názvem Vesce, Ves nebo Véska, či německy Wes am Berg. [1]
Literatura
- Böhnel Bedřich: Dějiny města Rudolfova, České Budějovice 1956.
- Černý Jiří: Farní kostel sv. Víta v Rudolfově. Stručně z historie. Rudolfovský Patriot. Občasník rudolfovského spolku Patriot, 2000, č. 7 (prosinec), s. 8 – 11.
- Klabouch Vratislav: Rudolfovsko. Praha - Litomyšl 2008.
Souřadnice
Reference
Externí odkazy
- Oficiální stránky královského horního města Rudolfov
- www.jiznicechy.cz
- Mapa
- podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- [2]Rudolfovský patriot
|
| Město Rudolfov |
|---|
|
Hlinsko • Rudolfov |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |