V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Údolí královen

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Masivní vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{Wikipedia-cs|Údolí královen|700}}
+
[[Soubor:Valley of the Queens by Zureks.jpg|200px|thumb|Pohled na Údolí královen]]
 +
[[Soubor:Maler der Grabkammer der Nefertari 004.jpg|200px|thumb|Reliéf z hrobky královny Nefertari]]
 +
'''Údolí královen''' je archeologická lokalita nacházející se v [[Thébská nekropole|thébské nekropoli]] nedaleko [[egypt]]ského města [[Luxor]]. V dobách [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]] zde byly pohřbívány manželky [[faraon]]ů. [[Starověcí Egypťané]] nazývali zdejší pohřebiště „Tasetneferu“, což v překladu znamená „Místo králových dětí“. Tento název získalo údolí proto, že se zde v dobách 18. , 19. a 20. dynastie pohřbívali i princové a princezny. Současný název Údolí královen dal zdejšímu pohřebišti francouzský archeolog [[Jean-François Champollion]]. Místní lidé ho nazývají Bíbán el-Melíkat.<ref name="Siliotti70">{{citace monografie | jméno = Alberto| příjmení =Siliotti | titul = Údolí králů: Thébská pohřebiště a chrámy| překladatelé = Naďa Benešová | vydavatel = Rebo Productions| rok =1998 | počet stran = 168|strany = 70|kapitola = Údolí královen| isbn = 80-7234-156-1}} [dále jen „Siliotti“]</ref>
 +
Pohřebiště bylo využíváno od začátku 18. dynastie, kdy sloužilo pro prince a princezny z královské krve a osobnosti z královského dvora. Od dob faraona Ramesse&nbsp;I. zde byly pohřbívány královny, jimž byl udělen titul „Královská manželka“. Na začátku 20. dynastie obnovil faraon Ramesse&nbsp;III. tradici a nechal zde postavit hrobky pro některé své syny. Výběr lokality souvisel s jejím charakterem, starověcí Egypťané ji považovali za posvátnou. Struktura této oblasti připomínala náboženské a pohřební pojetí ať už kvůli nedaleko nacházejícímu se Thébskému štítu, tvarem připomínající [[Pyramida|pyramidy]] ze [[Stará říše|Staré říše]], či vodopádu a jeskyním. Jeskyně symbolizovala lůno bohyně Hathor, ze které tryskala voda, což oznamovalo blížící se znovuoživení zemřelých, kteří byli na tomto místě pohřbeni.<ref name="Siliotti70" />
 +
 +
V Údolí královen se nacházejí dva typy hrobek - jedny se skládají pouze z pohřební šachty a druhé jsou velké se složitou strukturou. Jejich předlohou byly královské hrobky z nedalekého [[Údolí králů]]. První královnou, která zde nalezla místo posledního odpočinku, byla [[Satre]], manželka Ramesse I. a matka Sethiho&nbsp;I. Pohřby se zde prováděly do konce 20.&nbsp;dynastie. Po skončení vlády Ramessovců se hrobky staly terčem vykradačů hrobek. Během 21.&nbsp;dynastie a [[Třetí přechodná doba|Třetí přechodné doby]] se některé hrobky začaly znovu využívat a staly se pohřebním místem pro lidi, kteří nebyli z královské krve. V dobách [[Aegyptus|římské nadvlády]] se Údolí královen stalo normálním hřbitovem a tuto funkci plnilo až do čtvrtého století našeho letopočtu, kdy se zde usadili [[Koptové]]. Ti zde založili klášter a zničili velké množství zdejších hrobek. Další hrobky byly zničeny přívalovými dešti na konci období [[Nová říše|Nové říše]].<ref name="Siliotti70" />
 +
 +
První systematické vykopávky zde prováděl v letech 1903 až 1906 Ital [[Ernesto Schiaparelli]], který rovněž zastával funkci ředitele [[Egyptské muzeum v Turíně|Egyptského muzea v Turíně]]. Tento archeolog pomohl nalézt nejdůležitější hrobky této lokality. Mezi nimi byly například hrobky synů Ramesse III. - Chamuaseta, Amonherchopešefa a Setherchopešefa. Největším objevem byla však [[QV66|hrobka]] královny [[Nefertari]], [[Velká královská manželka|Velké královské manželky]] Ramesse II. Tato hrobka je mnohými považována za nejkrásnější hrobku v celé thébské nekropoli.<ref>Siliotti, S. 70-71</ref>
 +
 +
== Související články ==
 +
* [[Údolí králů]]
 +
* [[Thébská nekropole]]
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
 +
 +
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Archeologické lokality v Egyptě]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Egyptě]]
[[Kategorie:Luxor]]
[[Kategorie:Luxor]]

Aktuální verze z 4. 9. 2014, 15:50

Pohled na Údolí královen
Reliéf z hrobky královny Nefertari

Údolí královen je archeologická lokalita nacházející se v thébské nekropoli nedaleko egyptského města Luxor. V dobách starověkého Egypta zde byly pohřbívány manželky faraonů. Starověcí Egypťané nazývali zdejší pohřebiště „Tasetneferu“, což v překladu znamená „Místo králových dětí“. Tento název získalo údolí proto, že se zde v dobách 18. , 19. a 20. dynastie pohřbívali i princové a princezny. Současný název Údolí královen dal zdejšímu pohřebišti francouzský archeolog Jean-François Champollion. Místní lidé ho nazývají Bíbán el-Melíkat.[1]

Pohřebiště bylo využíváno od začátku 18. dynastie, kdy sloužilo pro prince a princezny z královské krve a osobnosti z královského dvora. Od dob faraona Ramesse I. zde byly pohřbívány královny, jimž byl udělen titul „Královská manželka“. Na začátku 20. dynastie obnovil faraon Ramesse III. tradici a nechal zde postavit hrobky pro některé své syny. Výběr lokality souvisel s jejím charakterem, starověcí Egypťané ji považovali za posvátnou. Struktura této oblasti připomínala náboženské a pohřební pojetí ať už kvůli nedaleko nacházejícímu se Thébskému štítu, tvarem připomínající pyramidy ze Staré říše, či vodopádu a jeskyním. Jeskyně symbolizovala lůno bohyně Hathor, ze které tryskala voda, což oznamovalo blížící se znovuoživení zemřelých, kteří byli na tomto místě pohřbeni.[1]

V Údolí královen se nacházejí dva typy hrobek - jedny se skládají pouze z pohřební šachty a druhé jsou velké se složitou strukturou. Jejich předlohou byly královské hrobky z nedalekého Údolí králů. První královnou, která zde nalezla místo posledního odpočinku, byla Satre, manželka Ramesse I. a matka Sethiho I. Pohřby se zde prováděly do konce 20. dynastie. Po skončení vlády Ramessovců se hrobky staly terčem vykradačů hrobek. Během 21. dynastie a Třetí přechodné doby se některé hrobky začaly znovu využívat a staly se pohřebním místem pro lidi, kteří nebyli z královské krve. V dobách římské nadvlády se Údolí královen stalo normálním hřbitovem a tuto funkci plnilo až do čtvrtého století našeho letopočtu, kdy se zde usadili Koptové. Ti zde založili klášter a zničili velké množství zdejších hrobek. Další hrobky byly zničeny přívalovými dešti na konci období Nové říše.[1]

První systematické vykopávky zde prováděl v letech 1903 až 1906 Ital Ernesto Schiaparelli, který rovněž zastával funkci ředitele Egyptského muzea v Turíně. Tento archeolog pomohl nalézt nejdůležitější hrobky této lokality. Mezi nimi byly například hrobky synů Ramesse III. - Chamuaseta, Amonherchopešefa a Setherchopešefa. Největším objevem byla však hrobka královny Nefertari, Velké královské manželky Ramesse II. Tato hrobka je mnohými považována za nejkrásnější hrobku v celé thébské nekropoli.[2]

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 SILIOTTI, Alberto. Údolí králů: Thébská pohřebiště a chrámy. Překlad Naďa Benešová. [s.l.] : Rebo Productions, 1998. 168 s. ISBN 80-7234-156-1. Kapitola Údolí královen, s. 70.   [dále jen „Siliotti“]
  2. ↑ Siliotti, S. 70-71


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C3%9Adol%C3%AD_kr%C3%A1loven“