V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Šablona:Článek dne HL/2024/07

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Stránka Šablona:Článek dne HL/2023/29 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2024/07: 2024)
(+ Aktualizace)
 
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Max von Sydow Cannes 2013.jpg|right|190px|Max von Sydow at the Cannes Film Festival 2013]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[Max von Sydow]]''' (* [[10. duben|10. dubna]] [[1929]], † [[8. březen|8. března]] [[2020]]), byl výborný [[Švédsko|švédský]] herec, známý zejména pro spolupráci s&nbsp;filmařem [[Ingmar Bergman|Ingmarem&nbsp;Bergmanem]].  
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Byl nominován na [[Oscar]]a, získal cenu [[Cena Emmy|Emmy]] a [[Zlatý glóbus]], také vyhrál Pasinetti Award nebo Honorary [[Cannes]] Award.
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Von Sydow se narodil do bohaté rodiny. Jeho otec, Carl Wilhelm von Sydow, byl [[etnolog]] a profesor Irské, Skandinávské a  příbuzných kultur na [[univerzita Lund|univerzitě v Lundu]]. Jeho matka, baronka&nbsp;Greta&nbsp;(Rappeová), byla učitelkou. Von&nbsp;Sydow vyrostl jako luterán a&nbsp;později se stal [[Agnosticismus|Agnostikem]]. Jeho dětství je zahaleno tajemstvím, kromě toho, že byl zjevně plachý a tichý jedináček.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Navštěvoval [[Katedralskolan]] v Lundu a od devíti let se učil německy a anglicky.Ve škole založil s několika kamarády amatérskou divadelní společnost, kde začal svou hereckou kariéru. Absolvoval základní vojenskou službu předtím než šel studovat na [[Královské dramatické divadlo]] ("Dramaten") ve Stockholmu, kde studoval v letech 1948 až 1951 s herci jako [[Lars Ekborg]], [[Margaretha Krook]] a [[Ingrid Thulin]]. Během toho co pobýval v Dramaten, měl svůj první filmový debut ve filmu [[Alf Sjöberg]]a ''Jen&nbsp;matka'' (''Bara&nbsp;en&nbsp;mor'', 1949), a ''[[Slečna Julie]]'' (''Fröken&nbsp;Julie'', 1951), filmovou verzi slavného švédského dramatika [[August Strindberg|Augusta&nbsp;Strindberga]].
 +
 
 +
V roce 1955 se von Sydow přestěhoval do [[Malmö]], kde potkal svého učitele [[Ingmar Bergman|Ingmara Bergmana]]. Jeho první práce s Bergmanem byla v Městském divadle Malmö . Von Sydow později spolupracoval s Bergmanem na filmech jako ''[[Sedmá pečeť]]'' (''Det sjunde inseglet'', 1957), ''[[Lesní jahody (film)|Lesní jahody]]'' (''Smultronstället'', 1957) a ''[[Pramen panny (film)|Pramen panny]]'' (''Jungfrukällan'', 1960). V ''[[Sedmá pečeť|Sedmé pečeti]]'' hraje von Sydow rytíře, který hraje [[Šachy]] se Smrtí Death, aby získal čas pro své přátele — scéna a film, byly pro režiséra stěžejní.
 +
V těchto filmech se naplno projevilo von Sydowovo herectví, které ukázalo, že má obrovský talent, který pokračoval v 53 leté kariéře. Von&nbsp;Sydow začal dominovat jak na plátně, tak v divadle, stal se z něj idol mezinárodního uměleckého filmu. Kritikové si ho všimli již na počátku a proto také v roce 1954 obdržel cenu Královské kulturní nadace. Von&nbsp;Sydow pracoval hodně v divadle i ve filmu ve [[Skandinávie|Skandinávii]] a odolával zvyšujícímu se zájmu ze Spojených státu, aby šel pracovat do [[Hollywood]]u. Poté co byl viděn v Bergmanově filmu oceněném [[Oscar]]em, padla volba na výběr na hlavní roli ve filmu ''[[Dr. No]]''. Von&nbsp;Sydow konečně poté odešel do Ameriky po jeho souhlasu hrát roli [[Ježíš Kristus|Ježíše]] v epickém filmu [[George Stevens]]e ''[[Největší příběh všech dob]]'' (1965). Protože jeho herectví bylo žádané i jinými americkými produkcemi, tak se Von&nbsp;Sydow rozhodl přestěhovat s celou rodinou do&nbsp;[[Los Angeles]].
 +
 
 +
1. srpna 1951 si von Sydow vzal za manželku herečku [[Kerstin Olin]], se kterou má 2 syny, Clas S. von Sydow a Henrik von Sydow. Jeho děti s ním hráli ve&nbsp;filmu ''[[Hawaii (film)|Hawaii]]'', a hráli jeho syny v různém věku. Von Sydow se rozvedl v roce 1996 a vzal si francouzskou filmařku [[Catherine Brelet]] 30.&nbsp;dubna 1997 v [[Provence]] ve Francii. {{Nowrap|Měl s ní 2 syny, Yvan a Cedric}}. Von Sydow nyní žije se svou ženou v Paříži, kde čte, poslouchá hudbu a zahradničí.
 +
 
 +
Nechal&nbsp;se&nbsp;slyšet, že nemá úmysly jít do důchodů, ale bral už jen malé role. Von Sydow zemřel 8. března 2020, ve věku 90 let.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 10. 4. 2024, 14:30

Max von Sydow at the Cannes Film Festival 2013

Max von Sydow (* 10. dubna 1929, † 8. března 2020), byl výborný švédský herec, známý zejména pro spolupráci s filmařem Ingmarem Bergmanem.

Byl nominován na Oscara, získal cenu Emmy a Zlatý glóbus, také vyhrál Pasinetti Award nebo Honorary Cannes Award.

Von Sydow se narodil do bohaté rodiny. Jeho otec, Carl Wilhelm von Sydow, byl etnolog a profesor Irské, Skandinávské a příbuzných kultur na univerzitě v Lundu. Jeho matka, baronka Greta (Rappeová), byla učitelkou. Von Sydow vyrostl jako luterán a později se stal Agnostikem. Jeho dětství je zahaleno tajemstvím, kromě toho, že byl zjevně plachý a tichý jedináček.

Navštěvoval Katedralskolan v Lundu a od devíti let se učil německy a anglicky.Ve škole založil s několika kamarády amatérskou divadelní společnost, kde začal svou hereckou kariéru. Absolvoval základní vojenskou službu předtím než šel studovat na Královské dramatické divadlo ("Dramaten") ve Stockholmu, kde studoval v letech 1948 až 1951 s herci jako Lars Ekborg, Margaretha Krook a Ingrid Thulin. Během toho co pobýval v Dramaten, měl svůj první filmový debut ve filmu Alf Sjöberga Jen matka (Bara en mor, 1949), a Slečna Julie (Fröken Julie, 1951), filmovou verzi slavného švédského dramatika Augusta Strindberga.

V roce 1955 se von Sydow přestěhoval do Malmö, kde potkal svého učitele Ingmara Bergmana. Jeho první práce s Bergmanem byla v Městském divadle Malmö . Von Sydow později spolupracoval s Bergmanem na filmech jako Sedmá pečeť (Det sjunde inseglet, 1957), Lesní jahody (Smultronstället, 1957) a Pramen panny (Jungfrukällan, 1960). V Sedmé pečeti hraje von Sydow rytíře, který hraje Šachy se Smrtí Death, aby získal čas pro své přátele — scéna a film, byly pro režiséra stěžejní. V těchto filmech se naplno projevilo von Sydowovo herectví, které ukázalo, že má obrovský talent, který pokračoval v 53 leté kariéře. Von Sydow začal dominovat jak na plátně, tak v divadle, stal se z něj idol mezinárodního uměleckého filmu. Kritikové si ho všimli již na počátku a proto také v roce 1954 obdržel cenu Královské kulturní nadace. Von Sydow pracoval hodně v divadle i ve filmu ve Skandinávii a odolával zvyšujícímu se zájmu ze Spojených státu, aby šel pracovat do Hollywoodu. Poté co byl viděn v Bergmanově filmu oceněném Oscarem, padla volba na výběr na hlavní roli ve filmu Dr. No. Von Sydow konečně poté odešel do Ameriky po jeho souhlasu hrát roli Ježíše v epickém filmu George Stevense Největší příběh všech dob (1965). Protože jeho herectví bylo žádané i jinými americkými produkcemi, tak se Von Sydow rozhodl přestěhovat s celou rodinou do Los Angeles.

1. srpna 1951 si von Sydow vzal za manželku herečku Kerstin Olin, se kterou má 2 syny, Clas S. von Sydow a Henrik von Sydow. Jeho děti s ním hráli ve filmu Hawaii, a hráli jeho syny v různém věku. Von Sydow se rozvedl v roce 1996 a vzal si francouzskou filmařku Catherine Brelet 30. dubna 1997 v Provence ve Francii. Měl s ní 2 syny, Yvan a Cedric. Von Sydow nyní žije se svou ženou v Paříži, kde čte, poslouchá hudbu a zahradničí.

Nechal se slyšet, že nemá úmysly jít do důchodů, ale bral už jen malé role. Von Sydow zemřel 8. března 2020, ve věku 90 let.