Antonov An-70

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 20. 6. 2017, 14:04

Základní charakteristika
Antonov An-70

Antonov An-70 během pojíždění
Určení	dopravní letoun
Výrobce	Antonov
Konstruktér
První let	16. prosince 1994
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno
Varianty
Uživatel	Ukrajina

Antonov An-70 je ukrajinský čtyřmotorový turbovrtulový dopravní letoun pro vojenské i civilní účely.

Vývoj

Počátky vývoje letounu spadají do poloviny sedmdesátých let 20. století, kdy v tehdejším Sovětském svazu byly dány specifikace na středně velký dopravní letoun. Roku 1984 byly tyto požadavky změněny, letoun měl mít kratší délku vzletu a přistání a větší přepravní prostor. Po rozpadu SSSR vypadala situace tak, že se hovořilo o ukončení projektu, ovšem později se nástupnické státy Rusko, Ukrajina a Uzbekistán domluvily, a tak 16. prosince 1994 mohl vzlétnout první prototyp. Ten byl po srážce s jiným letounem v roce 1995 zničen a tak zkoušky byly obnoveny až roku 1997. Na projektu již se účastnily pouze Rusko a Ukrajina, později z tohoto projektu Rusko odstoupilo a začalo používat k přepravě nákladů letoun Il-76MF. O letoun An-70 projevilo zájem již několik zemí, ovšem z obchodů zatím sešlo. Antonov se také zapojil do soutěže na jednotný transportní letoun západní Evropy, ovšem v této oblasti hrají svoji úlohu i politické zájmy. Německo, které zvažovalo nákup 75 Antonovů An-70, se nakonec rozhodlo pro dražší Airbus A400M. O An-70 měla zájem i Armáda České republiky, která měla převzít tři kusy tohoto letounu, jenž je schopen pojmout např. dvě Tatry 815VVN s pohonem 6×6, deset Land Roverů nebo 2 vrtulníky Mi-17. Tato koupě, která měla být provedena v rámci deblokace ruského zahraničního dluhu, se však neuskutečnila.

Motory Progress D-27 s protiběžnými dmychadlovými vrtulemi Aerosila SV-27

Kokpit letounu Antonov An-70

Verze letounu

An-70 – základní verze
An-70-100 – verze s dvoučlennou osádkou
An-77 – exportní verze
An-70T – obchodní verze

Hlavní technické údaje

Osádka: 5
Kapacita přepravovaných vojáků: 170
Rozpětí: 44,06 m
Délka: 40,73 m
Výška: 16,38 m
Nosná plocha: 204 m²
Hmotnost prázdného stroje: 73 tun
Maximální vzletová hmotnost: 135 tun
Pohonná jednotka: 4× turbovrtulový motor Progress D-27
- Výkonu pohonné jednotky: 10 295 kW

Výkony

Cestovní rychlost: 750 km/h
Dostup: 12 000 m
Dolet: 1 350 – 7 800 km v závislosti na hmotnosti nákladu

Externí odkazy

Antonov An-70 - obsáhlý popis

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Antonov An-70

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Antonov An-70

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
   |typ = dopravní letoun
   |výrobce = Antonov
-  |image = Image:An-50 takeoff.jpg
+  |image = [[Soubor:Antonov An-70 in 2010 (2).jpg|250px]]
-  |text = Antonov An-70 při vzletu
+  |text = Antonov An-70 během pojíždění
   |konstruktér =
   |první let = [[16. prosinec|16. prosince]] [[1994 v letectví|1994]]
@@ Řádka 20: / Řádka 20: @@
 ==Vývoj==
-Počátky vývoje letounu spadají do poloviny sedmdesátých let 20. století, kdy v tehdejším [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] byly dány specifikace na středně velký dopravní letoun. Roku [[1984]] byly tyto požadavky změněny, letoun měl mít kratší délku vzletu a přistání a větší přepravní prostor. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]]  vypadala situace tak, že se hovořilo o ukončení projektu, ovšem později se nástupnické státy [[Rusko]], [[Ukrajina]] a [[Uzbekistán]] domluvily, a tak [[16. prosinec|16. prosince]] [[1994 v letectví|1994]] mohl vzlétnout první prototyp. Ten byl po srážce s jiným letounem v roce [[1995]] zničen a tak zkoušky byly obnoveny až roku [[1997]]. Na projektu již se účastnily pouze Rusko a Ukrajina, později z tohoto projektu [[Rusko]] odstoupilo a začalo používat k přepravě nákladů letoun [[Iljušin Il-76|Il-76MF]]. O letoun '''An-70''' projevilo zájem již několik zemí, ovšem z obchodů zatím sešlo. Antonov se také zapojil do soutěže na jednotný transportní letoun západní [[Evropa|Evropy]], ovšem v této oblasti hrají svoji úlohu i politické zájmy. [[Německo]], které zvažovalo nákup 75 Antonovů '''An-70''', se nakonec rozhodlo pro dražší [[Airbus A400M]]. O An-70 měla zájem i [[Armáda České republiky]], která měla převzít tři kusy tohoto letounu, jenž je schopen pojmout např. dvě [[Tatra 815|Tatry 815VVN]] s pohonem 6×6,  deset Land Roverů nebo 2 vrtulníky [[Mil Mi-8|Mi-17]]. Tato koupě, která měla být provedena v rámci deblokace ruského zahraničního dluhu, se však neuskutečnila.
+Počátky vývoje letounu spadají do poloviny sedmdesátých let 20. století, kdy v tehdejším [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] byly dány specifikace na středně velký dopravní letoun. Roku [[1984]] byly tyto požadavky změněny, letoun měl mít kratší délku vzletu a přistání a větší přepravní prostor. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]]  vypadala situace tak, že se hovořilo o ukončení projektu, ovšem později se nástupnické státy [[Rusko]], [[Ukrajina]] a [[Uzbekistán]] domluvily, a tak [[16. prosinec|16. prosince]] [[1994 v letectví|1994]] mohl vzlétnout první prototyp. Ten byl po srážce s jiným letounem v roce [[1995]] zničen a tak zkoušky byly obnoveny až roku [[1997]]. Na projektu již se účastnily pouze Rusko a Ukrajina, později z tohoto projektu [[Rusko]] odstoupilo a začalo používat k přepravě nákladů letoun [[Iljušin Il-76|Il-76MF]]. O&nbsp;letoun '''An-70''' projevilo zájem již několik zemí, ovšem z obchodů zatím sešlo. Antonov se také zapojil do soutěže na jednotný transportní letoun západní [[Evropa|Evropy]], ovšem v této oblasti hrají svoji úlohu i politické zájmy. [[Německo]], které zvažovalo nákup 75 Antonovů '''An-70''', se nakonec rozhodlo pro dražší [[Airbus A400M]]. O&nbsp;An-70 měla zájem i [[Armáda České republiky]], která měla převzít tři kusy tohoto letounu, jenž je schopen pojmout např. dvě [[Tatra 815|Tatry 815VVN]] s pohonem 6×6,  deset Land Roverů nebo 2 vrtulníky [[Mil Mi-8|Mi-17]]. Tato koupě, která měla být provedena v rámci deblokace ruského zahraničního dluhu, se však neuskutečnila.
+[[Soubor:Antonov AN-70 at Paris Air Show 2013 5.jpg|thumb|230px|Motory Progress D-27 s protiběžnými dmychadlovými vrtulemi Aerosila SV-27]]
+[[Soubor:Cockpit of Antonov An-70.jpg|thumb|230px|Kokpit letounu Antonov An-70]]
 ==Verze letounu==
-[[Image:An-70-engine.jpg|thumb|Jeden z motorů Progress D-27]]
+*'''An-70''' – základní verze
-*'''An-70''' - základní verze
+*'''An-70-100''' – verze s dvoučlennou osádkou
-*'''An-70-100''' - verze s dvoučlennou osádkou
+*'''An-77''' – exportní verze
-*'''An-77''' -  exportní verze
+*'''An-70T''' – obchodní verze
-*'''An-70T''' - obchodní verze
 == Hlavní technické údaje ==
@@ Řádka 35: / Řádka 36: @@
 * '''Délka:''' 40,73 m
 * '''Výška:''' 16,38 m
-* '''Nosná plocha:''' 204 m²
+* '''Nosná plocha:''' 204 m<sup>2</sup>
-* '''Hmotnost prázdného stroje:''' 73 t
+* '''Hmotnost prázdného stroje:''' 73 tun
-* '''Maximální vzletová hmotnost:''' 135 t
+* '''Maximální vzletová hmotnost:''' 135 tun
 * '''Pohonná jednotka:''' 4× [[turbovrtulový motor]] Progress D-27
 ** '''Výkonu pohonné jednotky:''' 10&nbsp;295 kW
@@ Řádka 44: / Řádka 45: @@
 * '''Cestovní rychlost:''' 750 km/h
 * '''Dostup:''' 12&nbsp;000 m
-* '''Dolet:''' 1350–7800 km v závislosti na hmotnosti nákladu
+* '''Dolet:''' 1 350 – 7 800 km v závislosti na hmotnosti nákladu
 == Externí odkazy ==
@@ Řádka 50: / Řádka 51: @@
-{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Antonov+An-70}}{{Commonscat|Antonov An-70}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Transportní letadla]]
 [[Kategorie:Letadla Antonov]]