Excentricita dráhy

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:51

Příklady trajektorií s různou excentricitou:
(červená) elipsa s excentricitou 0,7
(zelená) parabola s excentricitou 1
(modrá) hyperbola s excentricitou 1,3

Excentricita dráhy neboli výstřednost je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Vyjadřuje kruhovost, resp. nekruhovost dráhy, např. planety nebo komety.

Charakteristika

Pro kružnici je \(e=0\), pro elipsu \(0<e<1\), pro parabolu \(e=1\) a pro hyperbolu \(e>1\).

Vzorec pro výpočet excentricity eliptické dráhy je

\(e = \frac{\varepsilon}{a}=\frac{\sqrt{a^2-b^2}}{a}\)

kde \(\varepsilon\) je lineární excentricita (vzdálenost ohniska od středu kuželosečky), \(a\) velká poloosa a \(b\) malá poloosa. V kosmonautice resp. v astrionice je obvyklejší vztahovat excentricitu ke vzdálenostem apsid od těžiště soustavy

\(e = \frac{ R_A - R_P }{ 2 a } = \frac{ R_A - R_P }{ R_A + R_P } \),

kde \( R_A \) a \( R_P \) jsou vzdálenosti apoapsidy resp. periapsidy od těžiště a a je opět velká poloosa dráhy.

Další důležité vztahy mezi excentricitou a dalšími parametry dráhy jsou

\(R_P = a (1 - e)\)

a

\(R_A = a (1 + e).\)

Související články

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 4: / Řádka 4: @@
 == Charakteristika ==
-Pro [[kružnice|kružnici]] je <math>e=0</math>, pro [[elipsa|elipsu]] <math>0<e<1</math>, pro [[Parabola (matematika)|parabolu]] <math>e=1</math> a pro [[hyperbola|hyperbolu]] <math>e>1</math>.
+Pro [[kružnice|kružnici]] je <big>\(e=0\)</big>, pro [[elipsa|elipsu]] <big>\(0<e<1\)</big>, pro [[Parabola (matematika)|parabolu]] <big>\(e=1\)</big> a pro [[hyperbola|hyperbolu]] <big>\(e>1\)</big>.
 Vzorec pro výpočet excentricity eliptické dráhy je
-:<math>e = \frac{\varepsilon}{a}=\frac{\sqrt{a^2-b^2}}{a}</math>
+:<big>\(e = \frac{\varepsilon}{a}=\frac{\sqrt{a^2-b^2}}{a}\)</big>
-kde <math>\varepsilon</math> je lineární excentricita (vzdálenost [[ohnisko|ohniska]] od [[střed kuželosečky|středu kuželosečky]]), <math>a</math> [[Velká poloosa dráhy|velká poloosa]] a <math>b</math> [[malá poloosa]]. V&nbsp;[[kosmonautika|kosmonautice]] resp. v [[astrionika|astrionice]] je obvyklejší vztahovat excentricitu ke vzdálenostem [[apsida (astronomie)|apsid]] od těžiště soustavy
+kde <big>\(\varepsilon\)</big> je lineární excentricita (vzdálenost [[ohnisko|ohniska]] od [[střed kuželosečky|středu kuželosečky]]), <big>\(a\)</big> [[Velká poloosa dráhy|velká poloosa]] a <big>\(b\)</big> [[malá poloosa]]. V&nbsp;[[kosmonautika|kosmonautice]] resp. v [[astrionika|astrionice]] je obvyklejší vztahovat excentricitu ke vzdálenostem [[apsida (astronomie)|apsid]] od těžiště soustavy
-:<math>e = \frac{ R_A - R_P }{ 2 a } = \frac{ R_A - R_P }{ R_A + R_P } </math>,
+:<big>\(e = \frac{ R_A - R_P }{ 2 a } = \frac{ R_A - R_P }{ R_A + R_P } \)</big>,
-kde <math> R_A </math> a <math> R_P </math> jsou vzdálenosti apoapsidy resp. periapsidy od těžiště a ''a'' je opět velká poloosa dráhy.
+kde <big>\( R_A \)</big> a <big>\( R_P \)</big> jsou vzdálenosti apoapsidy resp. periapsidy od těžiště a ''a'' je opět velká poloosa dráhy.
 Další důležité vztahy mezi excentricitou a dalšími parametry dráhy jsou
-:<math>R_P = a (1 - e)</math>
+:<big>\(R_P = a (1 - e)\)</big>
 a
-:<math>R_A = a (1 + e).</math>
+:<big>\(R_A = a (1 + e).\)</big>
 == Související články ==