a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Stanislav Broj
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Broj stanislav30s.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Broj stanislav30s.jpg|thumb|220px|Stanislav Broj v třicátých letech]] |
| - | '''Stanislav Broj''' (* [[28. září]] [[1901]], [[Volduchy]], † [[23. květen]] [[1950]], [[Praha]]) byl český [[politik]], člen [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Agrární strany]] a později [[Československá strana lidová|Československé strany lidové]] a jedna z obětí [[komunistická strana Československa|komunistického]] [[teror]]u. | + | '''Stanislav Broj''' (* [[28. září]] [[1901]], [[Volduchy]], † [[23. květen]] [[1950]], [[Praha]]) byl český [[politik]], člen [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Agrární strany]] a později [[Československá strana lidová|Československé strany lidové]] a jedna z obětí [[komunistická strana Československa|komunistického]] [[teror]]u. |
| - | + | == Biografie == | |
| + | V meziválečném období byl členem [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strany]], po roce [[1945]] přešel k lidovcům. V [[Československé parlamentní volby 1946|parlamentních volbách v roce 1946]] se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu formálně zasedal do [[Volby do Národního shromáždění 1948|voleb do Národního shromáždění roku 1948]].<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| + | | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | ||
| + | | titul = jmenný rejstřík | ||
| + | | url = http://www.psp.cz/eknih/1946uns/REJSTRIK/JMENNY/bc.htm | ||
| + | | jazyk = česky | ||
| + | | datum přístupu = 2012-01-09}}</ref> | ||
| - | Byl popraven v [[Pankrác (věznice)| | + | Jako poslanec Národního shromáždění patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické [[zemědělská reforma|zemědělské reformě]]. V roce 1946 působil jako zemědělský referent na [[Okresní národní výbor|Okresním národním výboru]] v [[Rokycany|Rokycanech]]. Stal se rovněž okresním předsedou lidové strany. V březnu 1946 podal trestní oznámení na vyšetřovatele Vladimíra Novotného ze [[Zbiroh]]u, který byl podporován komunisty a měl překračovat své pravomoce. Kauza se řešila i v parlamentu. Během [[únor 1948|únorového převratu v roce 1948]] patřil Broj ke skupině politiků lidové strany, kteří nesouhlasili s ústupky komunistům. Po únorovém převratu byl už v červnu 1948 zatčen a ve dvou [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] odsouzen nejprve k pěti letům těžkého žaláře a posléze v roce 1950 k trestu smrti (za údajnou přípravu vzpoury a útěku). Byl popraven v [[Pankrác (věznice)|pankrácké věznici]].<ref>{{Citace monografie |
| + | | titul = kol. aut.: Rokycany | ||
| + | | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | ||
| + | | místo = Praha | ||
| + | | rok = 2011 | ||
| + | | isbn = 978-80-7422-100-2 | ||
| + | | strany = 208, 214, 215 | ||
| + | | jazyk = česky | ||
| + | }}</ref> | ||
| - | Jeho poslední slova před popravou byla: ''„Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“'' (odmlka) ''„Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo!“'' | + | Jeho poslední slova před popravou byla: ''„Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“'' (odmlka) ''„Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo !“'' |
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.pametnaroda.cz/data/witness/263/recording/160-transcript.html Jan Broj na Paměti národa] | * [http://www.pametnaroda.cz/data/witness/263/recording/160-transcript.html Jan Broj na Paměti národa] | ||
| - | [[Kategorie:Členové KDU-ČSL | + | |
| - | [[Kategorie:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu | + | {{Článek z Wikipedie}} |
| - | [[Kategorie:Oběti komunistického teroru v Československu | + | {{DEFAULTSORT:Broj, Stanislav}} |
| - | [[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu | + | [[Kategorie:Členové KDU-ČSL]] |
| + | [[Kategorie:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]] | ||
| + | [[Kategorie:Oběti komunistického teroru v Československu]] | ||
| + | [[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]] | ||
| + | [[Kategorie:Muži]] | ||
Aktuální verze z 2. 3. 2018, 14:59
Stanislav Broj (* 28. září 1901, Volduchy, † 23. květen 1950, Praha) byl český politik, člen Agrární strany a později Československé strany lidové a jedna z obětí komunistického teroru.
Biografie
V meziválečném období byl členem agrární strany, po roce 1945 přešel k lidovcům. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu formálně zasedal do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[1]
Jako poslanec Národního shromáždění patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické zemědělské reformě. V roce 1946 působil jako zemědělský referent na Okresním národním výboru v Rokycanech. Stal se rovněž okresním předsedou lidové strany. V březnu 1946 podal trestní oznámení na vyšetřovatele Vladimíra Novotného ze Zbirohu, který byl podporován komunisty a měl překračovat své pravomoce. Kauza se řešila i v parlamentu. Během únorového převratu v roce 1948 patřil Broj ke skupině politiků lidové strany, kteří nesouhlasili s ústupky komunistům. Po únorovém převratu byl už v červnu 1948 zatčen a ve dvou vykonstruovaných procesech odsouzen nejprve k pěti letům těžkého žaláře a posléze v roce 1950 k trestu smrti (za údajnou přípravu vzpoury a útěku). Byl popraven v pankrácké věznici.[2]
Jeho poslední slova před popravou byla: „Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“ (odmlka) „Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo !“
Reference
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ kol. aut.: Rokycany. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-100-2. S. 208, 214, 215. (česky)
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |