Osobní nástroje

Úpa

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání



Úpa je česká řeka pramenící v Krkonoších 2 km západně od Sněžky, na Bílé louce severně od Studniční hory. Jméno řeky pochází z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“.

Obsah

Základní údaje

  • Plocha povodí 513,1 km²
  • Délka toku 78,7 km
  • Průměrný průtok u ústí 6,99 m³/s

Popis

Sněžka, Úpa a Pec pod Sněžkou

Úpa je se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem nejvýše pramenící českou řekou, mezi trvalými vodními toky jí odnímá prvenství pouze Pramenný potok[1]. Nedaleko od svého prameniště spadá do Úpské jámy o téměř 400 m. V této části protéká Horním a Dolním úpským vodopádem, a míří k jihu Obřím dolem a Bukovým údolím do známého zimního střediska Pece pod Sněžkou. V Peci se obrací k východu až jihovýchodu ke středisku Velká Úpa. Za Velkou Úpou se obrací k jihovýchodu a přibírá zleva řeku Malou Úpu, pod Hrádkem se dostává do Temného Dolu a následně do Horního Maršova, kde přibírá Lysečinský potok (573,8 m n. m.) a otáčí se k jihu směrem k Dolnímu Maršovu a městu Svoboda nad Úpou.

Pod Svobodou opouští Úpa geomorfologický celek Krkonoše a dostává se do Krkonošského podhůří, konkrétně do Mladobucké vrchoviny. V Mladých Bukách opouští Úpa definitivně ochranné pásmo Krkonošského národního parku a otáčí se k jihovýchodu k největšímu městu na jejím toku – Trutnovu. Vstupuje tak do Trutnovské pahorkatiny. V Trutnově se na čtyři kilometry obrací k severovýchodu a u Elektrárny Poříčí, kde přibírá zleva Ličnou, opět mění směr jihovýchodu. Protéká Bohuslavicemi, pod kterými velkým obloukem obtéká ostroh, dosahuje 39. kilometru a dostává se tak do své druhé poloviny. Protéká Suchovršicemi a ve městě Úpici přibírá zleva říčku Rtyňku, zde údolí Úpy opouští silnice I/14, která ji doprovází z Mladých Buků. V Havlovicích přibírá Úpa zprava Maršovku, míjí místo bývalého Regnerova mlýna, kde se narodil Josef Regner (1794–1852), postava pátera Havlovického v Jiráskově (1851–1930) románu U nás. Do těchto míst zasadil svou postavu havlovického vodníka z Devatera pohádek Karel Čapek (1890–1938).

Úpa u Jaroměře v zimě

Od Havlovic, kde vstupuje do Kocléřovského hřbetu po Českou Skalici, je údolí Úpy nazýváno Babiččiným údolím podle Babičky – známého díla Boženy Němcové (1820–1862). Božena Němcová zde jako Barunka Panklová strávila své dětství. Na levém břehu Úpy mezi Havlovicemi a Ratibořicemi leží tři ruiny středověkých hradů – Vízmburku, Červené hory a Rýzmburku. Pod Boušínem se Úpa klikatí a pod Slatinským mlýnem je Babiččino údolí chráněno jako Národní přírodní památka Babiččino údolí. V této části se nacházejí známá místa jako je Staré bělidlo, Viktorčin splav, zámek Ratibořice. V dolní části u Vilémova mostu přibírá Úpa vody Olešnice, kousek proti proudu odvádí vody z řeky kanál zásobující vodní nádrž Rozkoš.

Od Ratibořic teče Úpa k jihozápadu, opouští Krkonošské podhůří a Krkonošsko-jesenickou soustavu a vtéká do celku Orlická tabule, která je součástí České tabule, u Velkého Třebešova přibírá zprava Valovický potok, protéká pod Doubravicemi a Zvolí.Ze Zvole teče pod zvolskou strání,kde naposledy zrychlí svůj tok peřejemi a U Jaroměře končí Úpa svou pouť a ústí ve 250 m n. m. zleva do Labe, její vody jsou odváděny do Severního moře.

Lokality a přítoky

Viktorčin splav v Babiččině údolí mezi Ratibořicemi a Žernovem

Z významnějších lokalit leží na toku Úpy Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Trutnov, Úpice, Babiččino údolíČeská Skalice Jaroměř.

Důležitější přítoky (levý/pravý) jsou Modrý potok (P), Zelený potok (P), Malá Úpa (L), Lysečinský potok (L), Babský potok (L), Ličná (L), Rtyňka (L), Maršovka (P), Olešnice (L) a Válovický potok (P).

Čistá horní Úpa

V roce 2007 byl představen projekt „Čistá horní Úpa“, který by měl ovlivnit čistotu vody v Úpě. Projekt zahrnuje opravy stávající a zbudování nové kanalizační sítě, kterou by měla doprovázet modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod v Bohuslavicích nad Úpou. Na novou kanalizační síť budou napojeny obce Horní Maršov, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky a Trutnov.[2]

Odkazy

Literatura

  • FETTERS, Aleš. Hydronymie povodí řeky Úpy. In: Krkonoše-Podkrkonoší. Redakce Jiří Švec, Vladimír Wolf. Svazek 8. Trutnov : Muzeum Podkrkonoší Trutnov, 1989. 338 s. S. 241–268.  

Související články

Reference

  1. PILOUS, Vlastimil. Pramenný důl – údolí, které mělo vypadat jinak aneb zapomenutý důl. Krkonoše, září 1997, roč. XXX, čís. 9, s. 16–18.  
  2. http://www.cistahorniupa.cz/ – stránky projektu „Čistá horní Úpa“

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Úpa