Sněžka

Z Multimediaexpo.cz

Sněžka (1602 m n. m.), nejvyšší česká tisícovka, nejvyšší hora Krkonoš
Polská bouda (2017)

Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1602 m n. m. nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska.[1]

Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou sedačková lanovka.[1] Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, jižní část do Obřího dolu, západní do Úpské rašeliny a východní přecházejí v Obří hřbet.[1]

Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m². Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholku rozsáhlý panoramatický pohled do širokého okolí.[1] Vrcholek slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických cest a to jak pěších, cyklistických tak i běžkových.[1]

Obsah

Historie

Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří.[2] Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech Obří důl a Obří hřbet. Přibík Pulkava již v roce 1380 pro celé Krkonoše použil název Sněžné hory.[2]

Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako „sněhem pokrytá“. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka.

První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení.[3] V letech 1563–1566 se pokusil změřit nadmořskou výšku hory slezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně naměřil 2 035 m.

Stavby na vrcholu

Nová Česká poštovna (2017)
Pamětní deska v Kapli sv. Vavřince
Pamětní deska členům horské služby

Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavbu najdeme na polské straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch.[3] Stavba byla provedena v letech 1665–1681, ale první práce na výstavbě začaly již roku 1653. Práce ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s hrabětem Černínem, který si Sněžku nárokoval. Spor o pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v roce 1665.[3] Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v dobách josefovského rušení klášterů (po roce 1810) uzavřena a později fungovala jako hospoda a útulek (do roku 1850). Roku 1854 byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena požárem a obnovena.[3]

Vrchol Sněžky kolem roku 1900; budovy zleva doprava: Pruská bouda, Česká bouda, kaple Sv. Vavřince, meteorologická stanice

V roce 1850 vznikla Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku 1976, kdy byl dán do užívání současný horský hotel. Ten je postaven podle projektu polského architekta Lipińského.[3]V roce 2009 nevydrželo horní kolo (Meteorologická stanice) nápor sněhu a zřítilo se na spodní.[4][5][6][7]

V roce 1900 byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jediná fungující meteorologická stanice ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století.

Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy z roku 1868, na jejím místě byla roku 2006 zahájena výstavba nové české poštovnya tato poštovna již je dostavena a je na prodej. Opodál stála mezi lety 1899 a 2009 budova původní poštovny, jež byla v červnu 2009 rozebrána a převezena do středočeských Prčic, kde byla posléze znovu sestavena. Jednalo se o nejvyšší místo v Čechách, kde bylo možno získat poštovní razítko. Další stavbou je horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka má dva úseky a do provozu byla uvedena v roce 1949.

Lanovky

Podrobnější informace naleznete v článku: Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka.

Lanová dráha na vrchol Sněžky funguje již od roku 1949. Původní lanovka měla podobu dvojsedačky, kde cestující seděli bokem ke svahu. Vyrobena byla švýcarskou firmou Von Roll. Cesta na vrchol trvala 20 minut.

Od 21.12. 2013 je v provozu nová kabinková dráha, která nahradila původní lanovou dráhu sedačkovou. Z Pece pod Sněžkou nyní kabinka pro čtyři osoby vyveze na vrchol až 250 návštěvníků za hodinu.

Celá trasa sestává ze dvou lanovek, které mají mezistanici na Růžové Hoře. Kromě přepravy turistů slouží také k zásobování turistických chat na Růžové hoře a na Sněžce.

Z polské strany vede sedačková lanovka z Karpacze na předvrchol Kopa, odkud je nutné pěšky dojít na Obří sedlo a vystoupat na Sněžku.

Podnebí

  • Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C.[1]
  • Na Sněžce byla naměřena rychlost větru 216 km/h (český rekord).

Velká Galerie (2017)

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Českéhory.cz – Sněžka
  2. ↑ 2,0 2,1 Pavel Holubec: Historické proměny krajiny Krkonoš, 2003, snad nějaká seminární práce, str. 9, kap. Oronymum Krkonoše
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Sněžka a její historie
  4. ↑ Zbortila se meteorologická stanice
  5. ↑ Spadla met. stanice na Sněžce
  6. ↑ Stanice (met.) je dole...
  7. ↑ Observatoř na Sněžce se zřítila kvůli náporu sněhu

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sněžka
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sněžka


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Sn%C4%9B%C5%BEka“