Šperk

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Zlatý prsten
Diamantový prsten

Šperk či klenot je drobný ozdobný předmět, který se nosí na těle nebo na oděvu, obvykle vyrobený z drahých kovů a drahých kamenů. Šperky nosí častěji ženy, některé šperky mohou být také odznakem určitého postavení nebo úřadu. Výrobou šperků se zabývají zlatníci nebo šperkaři.

Obsah

Hlavní druhy šperků

Muž z Keni s tradiční ozdobou

Historie

Nejstarší nálezy provrtaných mušlí, které sloužily jako šperky, jsou asi 100 tisíc let staré.[1] Různé ozdoby, zejména náhrdelníky, spony a záušnice, se objevují už v pohřbech z doby bronzové a byly patrně odznakem vyššího postavení svých nositelů. Náhrdelníky se vyráběly z provrtaných zvířecích zubů, ozdobných mušlí, hliněných a později i skleněných barevných korálků. Brzy se začaly vyrábět zpracováním drahých kovů, nejprve tepáním, později i odléváním a dalšími zlatnickými technikami. Už z 1. tisíciletí př. n. l. pocházejí „zlaté poklady“ s množstvím zlatých šperků a slavnostních zlatých nádob, jaké se našly například v Řecku, ve Španělsku i v dnešním Turecku a Tadžikistánu. Svědčí o nesmírném bohatství tehdejších vladařů a vojevůdců. Některé šperky sloužily i jako amulety, jako ochrana proti uřknutí nebo zlým silám, jiné byly výrazem postavení a autority. Na Blízkém Východě se hojně užívaly pečetní prsteny s glyptikami. Vysokou úroveň dosáhlo šperkařství ve starém Egyptě, kde byly prsteny, přívěsky i větší náprsní pektorály také odznaky moci a úřadu. V pozdním egyptském období se neobyčejně rozšířily drobné stříbrné amulety, které se vyráběly hromadným odléváním do kamenných forem. V klasickém starověku se šperky zdobily ženy i muži a řada tehdejších autorů si na to výslovně stěžuje. Na římských freskách a mozaikách lze vidět bohaté ženy s náhrdelníky a náušnicemi s drahými kameny, muže s drahocennými sponami a prsteny. Rané křesťanství šperkům nepřálo, nicméně se už od raného středověku vyskytují biskupské prsteny jako odznaky úřadu, někdy zlaté, někdy i bronzové. Bohaté nálezy stříbrných a vzácně i zlatých šperků pocházejí z velkomoravské doby, hlavně typické spony a záušnice, ale také náprsní kříže. Velký rozmach šperkařství nastal v bohatých městech pozdního středověku a renesance, jak je vidět i na dobových portrétech zámožných lidí. Velké oblibě se těšily prsteny u mužů i žen a výrazně se zdokonalilo broušení drahých kamenů. V měšťanských rodinách se šperky dědily po řadu generací a tvořily rodinné bohatství. V 19. století dosáhlo řemeslné šperkařství technického vrcholu a zároveň mu začala konkurovat strojová výroba, levná lisovaná a hromadně odlévaná bižuterie z obecných kovů se sklíčky místo drahokamů. Důležitým střediskem výroby bižuterie byly severní Čechy, zejména Jablonec nad Nisou. Ve 20. století se šperkařství stává uměleckým řemeslem, zároveň ale stále víc podléhá proměnám módy a využívá nové technologie přesného lití. Drahé kameny se vyrábějí synteticky a od 30. let 20. století se objevují levnější a dokonalé kultivované perly. V poslední době se oživil zájem o stříbrné šperky i o šperky z ušlechtilých ocelí, případně z karbidu wolframu a dalších nových materiálů.

Galerie

Literatura

Související články

Reference

  1. http://www.wissenschaft.de/wissenschaft/news/266578.html

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Šperk
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace