Žitětín

Z Multimediaexpo.cz


Žitětín je vesnice, dnes místní část obce Jičíněves, v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji.

Obsah

Geografie

Žitětín se nachází v nadmořské výšce 242 metrů, přibližně 2 kilometry jihozápadně od Jičíněvse. Ves se rozprostírá u řeky Mrlina, která se zde stáčí od severu k západu. Katastrem prochází silnice I/32, z ní odbočuej silnice III/28035, která prochází obcí.

Historie

Území bylo osídleno už Kelty, dokládá to nález keramiky v prostoru dnešní železniční tratě, ale i přítomnost nedalekého velkého keltského hradiště v Češově, tzv. Češovské valy, které je vzdáleno přibližně 5 km od Žitětína. První písemná zmínka je k roku 1391, ale zřejmě je obec starší, neboť roku 1392 rytíř Jan Kroj (Krog, Kroy) ze Žitětína byl nájemcem biskupského pole v Běcharech. Roku 1395 odpíral provolání obce Žitětín sousední rytíř Jindra z Bartoušova (Labounský). K roku 1407 je připomínána jeho dcera Dorota a Pytlík ze Žitětína (Pytlyk de Zytyetyn et Dorothe, filie prestacti Kroyonis). Ves měla dvě části Velký a Malý Žitětín, tj. Žitětín a Žitětínek, a to několik staletí. Místem Malého Žitětína byl tok řeky Mrliny. V prostoru hranic katastru Žitětína a Bartoušova u dnešního železničního přejezdu nedaleko sádek se nacházela osada Mostek.

Roku 1511 prodal Jan Bílský z Kařišova, hejtman Poděbradský, Žitětín a Žitětínek Janu mladšímu Straníkovi z Kopidlna. Po jeho smrti v roce 1546 byly statky zapsány sirotkovi Václavovi v Desky zemské, spravovali je jeho dvě tetičky Anežka a Markéta. Když dospěl, prodal tyto statky. Podle jiných pramenů Jan mladší Straník z Kopidlna prodal statky své matce Anně Kaplířce ze Sulevic, od ní byly zapsány roku 1544 Věnku Černínovi z Chudenic, hejtmanu Poděbradskému. Po něm je dědila jeho manželka Kateřina z Hustířan, její otec Jan Rodovský z Hustířan statek prodal v roce 1565 Vilému Trčkovi z Lípy k jeho velišskému panství.

Syn Burjan Trčka z Lípy statky udržel, ale jeho syn Jan Rudolf Trčka z Lípy 22. února 1606 prodal Veliš i Žitětín Jindřichu Matesovi z Thurnu za 150 tisíc kop. Pro jeho účast na stavovském povstání bylo 22. června 1622 panství odňato Karlem z Lichtenštejna, od nějž je 14. ledna 1623 získal Albrecht z Valdštejna za 170 tisíc. Po jeho smrti 15. února 1634 panství koupil 13. července 1636 Jindřich Šlik za 167 216. Jeho syn František Arnošt Šlik prodal v roce 1667 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek Karlu Zumsandovi ze Sandberka. Jeho syn Jan Jindřich Zumsande 31. července 1686 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek zpětně prodal za 40 500 synu Františka Arnošta Šlika, Františku Josefu Šlikovi, který v Jičíněvsi vybudoval v letech 1715–1717 zámek (stavitelem byl Jan Baptista Mathey) a přenesl sem své sídlo. Žitětín a Žitětínek zůstali v držení Šliků až do doby republiky.

Rozkvět v době monarchie a první republiky dokládá soběstačnost obce. V rekordně krátké době 4 měsíců byla v roce 1881 vybudována železnice z Nymburka do Jičína. Byly tu mlýn, dva hostince, škola, hasičský, divadelní a pěvecký spolek, kovárna, kovolitectví, selské grunty (Boura, Adamec (Jeršov), Brzák), železniční stanice s výpravčím a přednostou stanice. Osvětový a dramatický spolek Svornost byl založen roku 1921. Roku 1936 sehrál Okrsek dorostu z Češov, Češova, Žitětína, Liběšice, Liběšic a Laboun, Labouně hru se zpěvy Hanička z Podlesí v Kozojedech.

Do roku 1965 byla obec Žitětín samostatná, 1. února 1965 se stala součástí obce Jičíněves. Činností komunistů, znárodněním, vysídlováním a řízenou stavební uzávěrou Žitětín upadal. Snaha o samostatnost obce roku 1993, ač s jejím vznikem souhlasili všichni obyvatelé obce starší 18 let, bohužel nebyla korunována úspěchem. Ze zájmových organizací dnes v obci působí jen Myslivecká jednota Žitětín, sdružující i členy ze sousedních obcí.

Statistické údaje Katastrálního úřadu (stav ke dni: 29.10.2009)

Pozemky katastru nemovitostí: orná půda: počet parcel 55, výměra 1748032 m2 zahrada: počet parcel 52, výměra 44000 m2 ovocný sad : počet parcel 5, výměra 16319 m2 travní porost: počet parcel 51, výměra: 393758 m2 lesní pozemek: počet parcel 16, výměra: 98326 m2 vodní plocha - nádrž přírodní: počet parcel 3, výměra 4297 m2 vodní plocha - nádrž umělá: počet parcel 1, výměra 1522 m2 vodní plocha - rybník: počet parcel 7, výměra 99512 m2 vodní plocha - tok přirozený: počet parcel 51, výměra: 33274 m2 vodní plocha - tok umělý: počet parcel 1, výměra 129 m2 zastavěná plocha - společný dvůr: počet parcel 1, výměra 129 m2 zastavěná plocha - zbořeniště: počet parcel 1, výměra 682 m2 zastavěná plocha: počet parcel 64, výměra 50877 m2 ostatní plocha - hřbitov: počet parcel 1, výměra 2098 mm2 ostatní plocha - jiná plocha: počet parcel 6, výměra 8745 m2 ostatní plocha - manipulační plocha: počet parcel 2, výměra 1201 m2 ostatní plocha - neplodná půda: počet parcel 9, výměra 20583 m2 ostatní plocha - ostatní komunikace: počet parcel 39, výměra 45158 m2 ostatní plocha - silnice: počet parcel 3, výměra 15956 m2 ostatní plocha - sportovní a rekreační plocha: počet parcel 1, výměra 520 m2 ostatní plocha - zeleň: počet parcel 4, výměra 7077 m2 Celkem: počet parcel 373, výměra 2592195 m2 Pozemky Pozemkového katastru: Celkem: počet parcel 346, výměra 2037700 m2 Ostatní údaje: č.p.- bydlení: počet 32 č.p.- občanská vybavenost: počet 2 č.p.- rodinný dům: počet 1 č.p.- rodinná rekreace: počet 1 č.p.- zemědělská usedlost: počet 12 č.e.- rodinná rekreace: počet 1 bez čp/če - doprava: počet 1 bez čp/če - jiná stavba: počet 4 bez čp/če - občanská vybavenost: počet 1 bez čp/če - technická vybavenost: počet 1 bez čp/če - zemědělská stavba: počet 3 bez čp/če - zemědělská usedlost: počet 1 Celkem: počet 60 Listů vlastnictví: 124 Spoluvlastnictví: 190 Katastrální mapa: S-SK GS, měřítko 1:2880, platnost od roku 1842

Historie názvu obce

Název obce je odvozen z obecného jména žiťata, který má základ v slově žit. Podoba pojmenování podle archivních pramenů: 1391 - Zytyetin, 1400 - Zytetynek, 1416 - Zitietin, Zitietinek, 1418 - Zitietyn, 1542 - Zytietin, 1546 - Zitietin weliky, Zitietinek maly, 1606 - Žitietin, 1654 - Žitětín, Malý Žitětín, 1688 - Groß und Klein Shittetin, 1790 - Schitietin, Žitietin, 1835 - Schitietin, Žitětin, 1848 - Žitětín. Podoba z roku 1848 zůstala dodnes, vyjma doby německé okupace (Schitietin).

Památky

  • Památník padlých za svobodu, který je věnován občanům obce, kteří zahynuli v 1. a 2. světové válce.
  • Socha ochránce obce svatého Floriána z roku 1843 (zapsaná v registru nemovitých kulturních památek od 3. 5. 1958) a socha Svatého Kříže.
  • Dřevěná zvonička z roku 1929.
  • Socha Svatého Václava (zapsaná v registru nemovitých kulturních památek od 3. 5. 1958, která stojí na rozcestí státní silnice, ovšem v katastru obce Bartoušov.
  • Mezi významné stavby patří Patkův mlýn a márnice na místním hřbitově.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Žitětína
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1955 1961 1970 1982 1993 1996 2009
Počet obyvatel 187 230 275 302 287 287 277 234 196 196 155 123 94 46 50 51
Počet domů 32 38 43 44 51 50 53 54 44 46 43

Externí odkazy


Bartoušov | Dolany | Jičíněves | Keteň | Labouň | Žitětín

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDit%C4%9Bt%C3%ADn“