Black-Friday-2019-06-Multimediaexpo.png

2001: Vesmírná odysea

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Oficiální filmový plakát

2001: Vesmírná odysea (v originále 2001: A Space Odyssey) je film, natočený v roce 1968 Stanley Kubrickem inspirovaný povídkou Hlídka (Sentinel) Arthura C. Clarka. Clarke se podílel na scénáři a později původní povídku rozšířil na román. Mezi fanoušky science fiction se obě díla stala jednoznačným kultem. Tady se zaměřujeme především na filmové dílo. Knižní podoba může ještě podrobněji dovysvětlit některé nejasné myšlenkové konstrukce filmu, ale na druhé straně by však obě díla neměla být směšována, protože jejich pojetí a částečně i vyznění je odlišné.

Film je nejen příběhem, ale především velkým vizuálním dílem režiséra. Prvních 30 minut nezazní lidské slovo. Známá je například scéna příletu raketoplánu k rotující kosmické stanici za doprovodu Straussova valčíku.

Technické dekorace filmu byly tvořeny podle soudobých technických projektů se snahou o realistické podání.

Obsah

Děj filmu

Úvod filmu se odehrává v dávné minulosti. Nedaleko tlupy pralidí se objeví podivný obelisk, který předky lidí během opakovaných seancí naučí používat nástroje a zbraně. Tím výrazně zlepší jejich šanci na další přežití, zejména v souboji s konkurující tlupou - její vůdce je právě pomocí zbraně zabit a tlupa zahnána na útěk. Děj filmu se vzápětí geniálním a známým střihem (kost triumfálně vyhozená do vzduchu se mění v kosmickou loď) posune o miliony let později.

Další část se odehrává v roce 2001. Lidstvo objeví na Měsíci záhadný útvar neznámého původu, zvaný monolit. Útvar se vydává prozkoumat doktor Heywood R. Floyd. Záběry z cesty ve filmu představují přelom v technice filmových triků a dodnes působí mimořádně věrohodně. Po přistání (a vysvětlovacím setkání s osazenstvem měsíční základny) se Floyd vydává k z podzemí vykopanému monolitu. Ten náhle (v knize po ozáření slunečními paprsky) vyšle rádiový signál k planetě Jupiteru (v knize k Saturnu).

Po roce se k Jupiteru vydá kosmická loď Discovery s úkolem zjistit údaje o příjemci signálu. Kvůli utajení ale přinejmenším bdělá část posádky (druhá část posádky je v hibernaci) nezná celý obsah mise. (Podle pozdější knihy palubní počítač HAL–9000 je o skutečném cíli mise informován, což vede ke konfliktu v jeho „vědomí“. Tento rozpor ústí ve snahu odstranit zdroj konfliktu, kterým je jeho lidská posádka.) Počítač začíná vykazovat známky poruchovosti (kniha to vysvětluje tak, že začíná úmyslně vytvářet konfliktní situace, ztěžující komunikaci s pozemním řídícím střediskem).

Posádka zvažuje možnost jeho vypnutí. V reakci na to HAL pomocí dopravní „kapsle“ zabije člena posádky Franka Poola, který se pokoušel vyměnit (či vrátit na místo) údajně vadnou řídící jednotku pro komunikaci se Zemí.

David Bowman se vydává za ním, HAL ho však (i s kapslí, ve které je po určitou dobu v bezpečí) odmítá pustit zpátky. Zároveň odpojuje od životních funkcí i hibernované členy posádky (na ukazatelích se objeví nejdřív upozornění „životní funkce ohroženy“ vystřídané upozorněním „životní funkce ukončeny“). Bowman se rozhodne vrátit se do lodi nouzovým východem ve skafandru, zapomněl však přilbu, čehož si HAL je vědom. V ideově i technicky velmi zajímavé scéně se Bowmanovi během několika sekund podaří dostat se z kapsle, proniknout do přechodové komory lodi, uzavřít ji a vpustit do ní přívod kyslíku.

V další velmi emotivní scéně Bowman vytahuje jednotlivé moduly z „mozku“ počítače a stroj postupně „hloupne“ - Halův hlas ztrácí lidské rysy a hloubku formulací a nakonec zcela zmlkne. V tom se spustí monitor, kde dr. Floyd vysvětluje pravý účel cesty. Bowman pokračuje v misi sám.

Pomocí dalšího obelisku proniká mimozemským komunikačním kanálem do jiné dimenze. Psychedelická ilustrace průletu jinými světy je podle některých kritiků vizuálně nejpůsobivější scénou filmu, podle jiných nudnou barevnou show. Další scény filmu (svět do něhož se Bowman dostane) jsou alegorické a jejich výklad je ponechán na divákovi. Jeho osobnost je nakonec transformována do nehmotné podoby „hvězdného dítěte“, které se vrací k planetě Zemi (v knize dokonce zachraňuje Zemi před jadernou apokalypsou). Jeden z možných výkladů je zánik staré formy lidské existence posun lidstva k jiným měřítkům a dimenzím (je analogický k pokroku lidí z dimenze zvířat do dimenze civilizace)

Film patřil ve své době k vrcholům tehdy populárního směru technizované sci-fi, doprovázené náročnými triky s důrazem na technickou stránku věci. Kosmická plavidla i přístroje jsou filigránsky modelované a uvěřitelné, snaha o realistické podání je dovedena do detailů - např. přistání kosmického plavidla na Měsíci je doprovázeno „odfouknutím“ amortizátorů, které zvedne měsíční prach. Díky tomu byl rozpočet filmu překročen téměř dvojnásobně a dosáhl na sedmdesátá léta rekordních 10,5 milionů USD.

YouTube

2001 A Space Odyssey Opening in 1080 HD
2001: A Space Odyssey – Original Trailer #1


2001: A Space Odyssey - Trailer [1968] HD
2001: A Space Odyssey – The Monolith On The Moon


Data k filmu

Film získal Oscara za nejlepší efekty a dalších 10 filmových ocenění !

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
2001: Vesmírná odysea
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
2001: Vesmírná odysea
Filmy režírované Stanley Kubrickem

Day of the Fight (1951)Flying Padre (1951)The Seafarers (1953) • Strach a touha (1953) • Vrahův polibek (1955)Zabíjení (1956) • Stezky slávy (1957) • Spartakus (1960) • Lolita (1962) • Dr. Divnoláska (1964)2001: Vesmírná odysea (1968) • Mechanický pomeranč (1971) • Barry Lyndon (1975) • Osvícení (1980)Olověná vesta (1987) • Eyes Wide Shut (1999)

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace