Arcibiskup

Z Multimediaexpo.cz

Vzor pro arcibiskupský znak s obecnými insigniemi arcibiskupa včetně pallia.

Arcibiskup (z řeckého αρχι - prvý + biskup) je označení biskupa se zvláštním postavením. V římskokatolické církvi se jako arcibiskup označuje od 6. století sídelní biskup metropolitní diecéze - arcidiecéze, který stojí v čele církevní provincie jakožto metropolita (dříve označení příslušelo pouze některým vybraným biskupům prastarých diecézí). V anglikánské církvi je pojetí podobné, arcibiskupem je biskup stojící v čele provincie. Z hlediska biskupského svěcení jsou hodnosti biskupa a arcibiskupa totožné („povýšení“ z biskupa na arcibiskupa nevyžaduje žádné další svěcení, k tomu dochází jen pokud dotyčný nebyl biskupem a je rovnou učiněn arcibiskupem), rozdíl je v prestiži titulu a v postavení v rámci církevní hierarchie. Ve východních církvích jsou obvykle metropolita a arcibiskup rozdílné a na sobě nezávislé tituly.

Obsah

Arcibiskup v římskokatolické církvi

Arcibiskup římskokatolické církve má oproti biskupovi několik výsad navíc. Pomineme-li samotnou prestiž titulu, arcibiskup má jiný erb: obsahuje řadu třásní navíc (10 na každé straně proti 6 biskupovým), může na něm mít arcibiskupský kříž (dvojitý) a v případě, že jde o metropolitu, také pallium.

Sídelní arcibiskup

Arcibiskup, jehož titul není osobní, ale nosí ho jakožto hlava arcidiecéze (tzv. sídelní arcibiskup), je většinou zároveň metropolitou: hlavou církevní provincie, kterou jeho arcidiecéze tvoří s dalšími, sufragánními dicecézemi. V dřívějších dobách byl měla podřízenost sufragánnů metropolitovi velký praktický význam, nicméně postupně byla metropolitům odebrána většina pravomocí, které byly přesunuty buďto směrem k papeži, nebo na diecézní biskupy samotné. V současné době je tedy pozice metropolity spíše symbolická: je formální hlavou provincie, má právo vystupovat s odznakem své moci (palliem) po celém území své provincie, jeho úkolem je dohlížet na řádný provoz sufragánních diecézí a případně informovat papeže o problémech. Za určitých podmínek může též jmenovat správce neobsazené sufragánní diecéze či provést v ní vizitaci schválenou Svatým stolcem. Jak již bylo naznačeno, z výše zmíněného pravidla existují výjimky - např. arcidiecéze štrasburská, která není součástí žádné církevní provincie, arcidiecéze avignonská, která je sufragánní diecézí arcidiecéze marseilleské, či arcidiecéze trnavská, která je sufragánní diecézí arcidiecéze bratislavské.

Titulární arcibiskup

Mimo tyto metropolity (resp. sídelní arcibiskupy) existují ještě tzv. titulární arcibiskupové - obvykle se jedná o arcibiskupy, kteří dostali titul jakožto výraz osobního uznání (též osobní arcibiskup), podobně lze chápat titulární arcibiskupy (s titulem vztaženým k zaniklé arcidiecézi), který dostávají zejména vysocí úředníci Kurie či vatikánští diplomaté.

Ostatní arcibiskupové

Krom již zmíněného osobního arcibiskupa, sídelního arcibiskupa a titulárního arcibiskupa se lze setkat ještě s emeritním arcibiskupem (arcibiskup, který rezignoval, např. kvůli vysokému věku, na úřad arcidecézního biskupa, nebo byl odvolán do nediecézního úřadu), který má podobné vymezení, jako osobní či titulární arcibiskup. Posledním běžným případem je biskup koadjutor arcibiskupa, který se sice oficiálně nazývá arcibiskup koadjutor, ale má postavení pomocného biskupa, respektive biskupa koadjutora, bez arcibiskupských pravomocí.

Historický vývoj

Ve 4. století příslušel titul arcibiskup pouze alexandrijskému biskupovi, v 5. století biskupovi římskému, antiochijskému, jeruzalemskému a cézarejskému, od chalcedonského koncilu (čtvrtý všeobecný) z roku 451 římskému, antiochijskému, jeruzalémskému a cařihradskému, zároveň se papežové a patriarchové nazývali „archiepiscopi universales“. Od 6. století se začal titul arcibiskup používat pro metropolitní diecéze, později vznikla ještě další použití (osobní a titulární arcibiskup).

Čeští arcibiskupové

V České republice momentálně (stav k 12. dubnu 2010) působí pět katolických arcibiskupů: dva sídelní (arcibiskup pražský Dominik Duka a arcibiskup olomoucký Jan Graubner), jeden emeritní (emeritní arcibiskup pražský Miloslav Vlk), jeden osobní (emeritní biskup královéhradecký Karel Otčenášek) a jeden titulární (současný apoštolský nuncius Diego Causero je titulárním arcibiskupem gradským). Dále zde působí pražský arcibiskup Kryštof, metropolita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Související články