Vatikán

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Vatikán
Status Civitatis Vaticanae
Stato della Città del Vaticano
Městský stát Vatikán
Flag of the Vatican City.png  Coat of arms of the Vatican City.png
Vatikánská vlajka   Znak Vatikánu
Inno e Marcia Pontificale
Hymna Vatikánu
Geografie
Europe location VAT.png
290px
Hlavní město: Vatikán
Rozloha: 0,44 (193. na světě)
z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bod: bezejmenné místo (75 m n.m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 921 (193. na světě)
Hustota zalidnění: 2093 (7. na světě)
HDI: ()
Jazyk: latina (oficiálně), italština
Náboženství: římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení: teokratická absolutní monarchie
v čele s papežem
Měna: Euro (EUR)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: SCV
Telefonní předvolba: +39
Národní TLD: .va

Vatikán (oficiálně Městský stát Vatikán) je nejmenším nezávislým státem světa (0,44 km2, 921 obyvatel) tvořícím enklávu uprostřed Říma. Je sídlem Svatého stolce, nejvyšší autority katolické církve. Zřízením jde o absolutistickou teokracii, v čele tohoto státu stojí římský biskup neboli papež.

Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Dále k Vatikánu náleží ještě exteritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 zvané patriarchální) sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie Větší a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Obsah

Jméno

Jméno získal Vatikán podle stejnojmenného pahorku, na kterém se nachází. Ten se jmenuje Vaticanus Mons, jméno je odvozeno ze starolat. vates (věštec, věštba) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna. Oblast byla také nazývána Campus Vaticanus (vatikánská pole) a ještě v dobách ranného císařství se nacházela vně hradeb Císařského města.[1]

Historie

Na vlastním vatikánském území vznikl již v roce 326 křesťanský chrám, a to na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který je od roku 1378 stálým sídlem papeže.

Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a řada států mu toto postavení nikdy neodepřela.

Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Itálií Benita Mussoliniho dne 11. února 1929 – tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však dosud doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Armáda a policie

Po tom, co si dřívější papeži najímali švýcarské žoldnéře jako součást své armády, založil papež Julius II. Švýcarskou gardu v roce 1506 jako osobní stráž papeže. Její velení spadá pod Svatou stolici, ne přímo pod Městský stát Vatikán.

Palatinská a Vznešená garda byly rozpuštěny Pavlem VI. v roce 1970. Palatinské garda sloužila jako vatikánská vojenská jednotka, zatímco Vznešená garda byla spíše ceremoniální a nebyla za svoje služby placena.

Corpo della Gendarmeria je policejní jednotka Vatikánu. Jejím úkolem je dohled na veřejný pořádek, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán.

Soudy a kriminalita

Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele 20x vyšší, než je tomu v Itálii[2]), což v drtivé většině způsobují kapsáři, kteří okrádají poutníky. Většina z nich se před soud nikdy nedostane, jednak je nikdo neodhalí, jednak hranice na náměstí sv. Petra jsou blízko a nestřežené, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.

Pro případ, že jsou zločinci přistiženi, má Vatikán svého generálního prokurátora (aktuálně Nicola Picardi) a soudce (Gianluigi Marrone). Většinu jejich práce představují kauzy kapesních krádeží, ale výjimečně se objeví i jiné případy. U těch často může mít problém v tom, že Vatikán nemá komplexní zákony, kauzy jsou pak řešeny často za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení, které vatikánský trestní zákon obsahuje. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen při držení drog, což zákony Vatikánu neřeší. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.[3]

Ekonomika

Mezi příjmy unikátní nekomerční ekonomiky patří příspěvky od katolíků z celého světa, prodej poštovních známek a suvenýrů, vstupné do muzeí a prodej publikací. Průmysl zahrnuje tiskárnu, studio s výrobou mozaik a šití uniforem. Uskutečňují se také finanční operace po celém světě.

Příjem a životní úroveň zaměstnanců je o něco vyšší než v okolním Římě.

Příjem Vatikánu v roce 2003 byl 252 milionů dolarů, výdaje 264 milionů.

Oficiální měnou je díky dohodě s EU od roku 1999 euro. Vatikán razí vlastní mince, jejichž produkce je však přísně limitována, více se jich vyrazí v roce se změnou papeže. Díky své vzácnosti jsou mince vyhledávány sběrateli.

Vatikán má vlastní banku a dokonce i bankomat, pravděpodobně jediný přístroj svého typu s instrukcemi v latině.

Zajímavosti

Infrastruktura

Městu slouží nezávislý moderní telefonní systém, Vatikánská lékárna a pošta. Poštovní systém byl založen v roce 1929 a je občas označován za nejlepší ve světě. Vatikán také disponuje vlastní internetovou doménou 1. řádu a předponou mezinárodní telekomunikační unie, která je občas využívána radioamatéry.

Radio Vatikán vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a na internetu. Jeho vysílače jsou umístěny na italském území. Televizní vysílání připravuje Vatikánské televizní centrum.

Související články

Literatura

Reference

  1. Školní Atlas světovýh dějin,Kartografie n.p. Praha 1978, čís. výr. 203 002. 102/23/835 str.9 mapa g
  2. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=337419
  3. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=417765
  4. Rakousko a obnovitelné zdroje energie
  5. http://www.financninoviny.cz/vyhledavani/index_view.php?id=330727
  6. http://interier.mise.cz/clanky/vatikan-zacne-vyuzivat-slunecnich-kolektoru.html

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vatikán
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vatikán
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace