Avro Lancaster
Z Multimediaexpo.cz
| Avro Lancaster | ||
| ||
| Lancaster během výročí bitvy o Británii | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | Těžký bombardér | |
| Výrobce | Avro | |
| Konstruktér | Roy Chadwick | |
| První let | 9. ledna 1941 | |
| Zařazen | 1942 | |
| Vyřazen | 1963 (Kanada) | |
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 7377 kusů | |
| Varianty | Avro Lancastrian | |
| Uživatel | Royal Air Force | |
Avro 683 Lancaster byl čtyřmotorový bombardér používaný během druhé světové války britským Královským letectvem. Byl jedním nejvýznamnějších typů, které během války sloužily v RAF, a tvořil páteř britského Bomber Command v druhé polovině války (dá se říci, že v této pozici nahradil typ Vickers Wellington). Poprvé byl bojově nasazen roku 1942, až jako poslední z trojice britských těžkých čtyřmotorových bombardérů sloužících v Bomber Command (vedle typů Short Stirling a Handley Page Halifax). Během války byl nasazen takřka výhradně jako těžký bombardér, v rámci Bomber Command (za války nebyl nikdy bojově použit mimo Britské ostrovy, zůstal pouze ve výzbroji Bomber Command, jednoho z Home Commands, tedy tzv. „Domácích velitelství“).
Konstrukce Lancasteru vycházela z dvoumotorového bombardéru Avro 679 Manchester I, který byl handicapován nevyzrálými a nedostatečně výkonnými motory Vulture, ale protože stroj jinak měl dobré vlastnosti bylo rozhodnuto letoun přepracovat pro jiné pohonné jednotky. U stroje bylo použito zvětšené křídlo (na původní centroplán byly připojeny zvětšené vnější části) a stroj dostal čtyři motory Rolls-Royce Merlin (první prototyp poháněly motory Merlin X). Nový typ, který nesl tovární označení Type 683, zprvu nesl jméno Manchester III, to bylo později změněno na Lancaster Mk.I.
Letouny stavěly i firmy Vickers a Armstrong Whitworth a na konci války je vyráběla i firma Austin v Birminghamu. 300 letounů veze Mk II bylo vyrobeno s dvouhvězdicovými vzduchem chlazenými motory Bristol Hercules VI (později vyrobené stroje dostaly motory Hercules XVI). V Kanadě se vyráběla verze Mk X s motory Merlin 28 (pozdější dostaly motory Merlin 38 nebo Merlin 224), které v licenci vyráběla automobilka Packard.
Lancastery v letech 1942-1945 provedly přes 156 000 operačních letů a svrhly okolo 608 000 anglických tun (angl. tuna je 2240 liber, tedy cca 1016 kg) pum. 3249 Lancasterů bylo ztraceno v boji. Alespoň 34 nebo 35 strojům se podařilo dokončit 100 a více operačních letů! (Což je velice ojedinělý výkon — kupř. pouze tři Halifaxy dosáhly „stovky“.) Jeden stroj dosáhl dokonce počtu 140 operačních letů a přežil válku, ale roku 1947 byl sešrotován (ze „stovkových“ Lancasterů se ovšem jeden zachoval až do dnešních dnů — je exponátem britského RAF Museum v Hendonu, na okraji Londýna).
Mezi nejslavnější akce Lancasteru patří Operace Chastise, kdy byly prolomeny dvě přehrady v Porúří, nebo potopení bitevní lodi Tirpitz. Na sklonku války se počítalo s jejich bojovým nasazením v Pacifiku (v rámci tzv. Tiger Force), ale k tomu již pro rychlý konec války v Pacifiku nedošlo.
Dnes existují dva letuschopné Lancastery
Obsah |
Verze
- Mk I
- Mk I Special
- Mk II
- Mk III
- Mk III Mod. 464
- Mk IV
- Mk V
- Mk VI
- Mk VII
- Mk X
Hlavní technické údaje
Data podle: Němeček [1]
Lancaster B Mk.I
- Osádka: 7 mužů
- Rozpětí: 31,11 m
- Délka: 25,25 m
- Nosná plocha: 120,50 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 14 500 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 31 900 kg
- Maximální rychlost: 455 km/h
- Dostup: 7 500 m
- Čas výstupu do výšky 6 100 m: 41,6 minuty
- Dolet: 2 650 – 4 200 km
Výzbroj
- 8 (resp. 10) kulometů Browning ráže 7,7 mm, ve třech (resp. čtyřech) motoricky ovládaných střeleckých věžích
- maximálně 6 400 kg pum
Pohonné jednotky
- čtyři kapalinou chlazené vidlicové dvanáctiválce Rolls-Royce Merlin XX
- každý o výkonu 1280/1460 hp (954,4/1088,7 kW)
YouTube
| Interior Tour Of Avro Lancaster MK.VII NX611 |
| AVRO Lancaster, BBMF, Nice Departure at Eindhoven |
Prameny
- Václav Němeček: Vojenská letadla (3), Naše vojsko, Praha, 1992 (vydání 3., upravené a doplněné), ISBN 80-206-0117-1
- SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla Velké Británie 1939-45. Plzeň : Fraus, 1995. 68 s. ISBN 80-85784-37-8.
- NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha : Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x.
- GENF, S. A.. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji : Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 36, 56, 170 a 241.
- GUNSTON, Bill. Bojová letadla II. světové války. Praha : Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3.
- TUBBS, D.. Bombardér Lancaster. Praha : Naše vojsko, 1994. 89 s. ISBN 80-206-0188-0.
- GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufláže Vojenská letadla. Praha : Svojtka&Co., 2001. 208 s. ISBN 80-7237-438-9.
Reference
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla (3). 3. vyd. Praha : Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0117-1. S. 312-313.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |