Balon

Z Multimediaexpo.cz

Horkovzdušný balón (Turecko)

Balon (správně také balón, odborně aerostat) je zařízení lehčí vzduchu, které se na principu Archimédova zákona pohybuje vzduchem. Skládá se z vlastního balónu a koše posádky. Nejčastějším typem balónu používaným v dnešní době je horkovzdušný balon, plněný zahřátým vzduchem, u řiditelných balónů pak vzducholodě plněné netečným plynem heliem.

Obsah

Historie

První balón bratří Montgolfierů
Detail hořáků k vytápění vnitřku balónu
Horkovzdušné balóny
Horkovzdušné balóny

Za absolutní počátek balonového létání je považován 4. červen 1783, kdy se vznesl první prázdný horkovzdušný balon bratrů Montgolfiérů. Následujícího dne 5.června 1783 se vznesl další horkovzdušný balon bratrů Montgolfiérů, který již nesl první živé pasažéry – ovce, kachnu a kohouta. Proto je za počátek balonového létání považován právě 5. červen 1783.

Ještě tentýž rok se vznesl i první plynem plněný balon profesora Charlese. Plynové balony pak byly využívány v civilní a hlavně vojenské sféře. Byly plněny vodíkem nebo svítiplynem a nakonec bezpečným heliem. Koncem 19. století se objevily i první použitelné řiditelné balony – vzducholodě.

Vojenské využití

První návrh na vojenské využití balonu podal už v roce 1783 Francouz Giroud de Villette po svém letu montgolfiérou. První praktické použití je připisováno jinému Francouzi. Guiton de Morveau, poradce Výboru pro státní blaho francouzské první republiky, se pokusil balonem přepravit v roce 1793 depeše z obléhaného města Condré. Netěsný balon však spadl do ležení nepřátel. V témže roce však přesto získal podporu pro své záměry a už o rok později se svým balonem Entreprenant (podnikavý) zasáhl do bojů u Maubeuge. Před tím ale bylo nutné za pomoci chemika A. Lavoisiera a fyzika Coutelle objevit a zvládnout nový způsob syntézy vodíku.

Během pruského obléhání Paříže v roce 1870 byly balony jediným prostředkem pro spojení obránců města a zbytku Francie. Během obléhání odstartovalo 66 balonů, z nichž většina dorazila s poštou a pasažéry mimo pruské obklíčení.

Upoutané balony byly v devatenáctém a první polovině dvacátého století využívány v armádě jako pozorovací prostředek - především pro řízení dělostřelecké palby, od první světové války jako protiletadlová baráž, za druhé světové války pak jako protiponorková stráž.

Výzkum a rekordy

V září 1901 dosáhli němečtí vzduchoplavci Berson a Suerig výšky 10 800 m, což zůstalo rekordem až do roku 1931. Ve 30. letech pak byly výškové rekordy několikrát překonány různými týmy z různých zemí.

Prvním, kdo překonal výškový rekord z roku 1901, byl Švýcar Auguste Piccard. Ve speciálně vyrobeném balónu o objemu 14 130 m³ dosáhl 27. května 1931 výšky 15 780 m. Závody o nejvyšší dosaženou výšku však také měly své oběti - například posádku S.O.A.Ch-I.

Současnost

V polovině 20. století začal být běžně dostupný stlačený propan-butan a umožnil tak renesanci horkovzdušných balonů jako koníčka mnoha nadšenců.

V kultuře

Balóny se objevily o v řadě uměleckých děl. Často vystupují například v románech Julese Vernea (Pět neděl v balóně, Tajuplný ostrov).

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Balon
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Balon