Bob obecný
Z Multimediaexpo.cz
Bob obecný (Faba vulgaris) je významná zemědělská plodina mírného pásma, patřící do čeledi bobovité (Fabaceae).
Obsah |
Synonyma
Starší název pro bob obecný je též bob koňský.
Podle novější taxonomie (Kubát 2002) je někdy rod bob zařazován jako podrod do rodu vikev. Český název bobu obecného je pak vikev bob, latinský název Vicia faba a název celé čeledi vikvovité (Viciaceae).
Vzhled
Bob je statná, až metr vysoká rostlina s mohutným květenstvím. Kořenový systém není příliš vyvinutý. Květy jsou bílé, až 4 cm velké. Květy jsou podobně jako u všech bobovitých rostlin souměrné, skládají se tedy z 5 srostlých korunních lístků různých tvarů, vytvářejících velkou horní část zvanou pavézu, po straně dvě křídla a dopředu vyrůstající člunek (srostlý ze dvou lístků). Plody jsou tvořeny podlouhlými lusky hnědočerného zbarvení. Listy jsou trojčetné (podobné jeteli, ale větší), lístky jsou asi 5 - 8 cm dlouhé a 3 - 5 cm široké.
Původ
Bob pochází ze severní Afriky a jihozápadní Asie. Již kolem roku 6000 př.n.l. byl běžnou součástí stravy ve východním Mediteránu. Ve střední Evropě se objevuje později (patrně až počátkem doby bronzové) a jeho pěstování se patrně nikdy nestalo masovým.
Hospodářský význam
Bob je pěstován především v řepařské a obilnářské výrobní oblasti jako zelené hnojení (velká biomasa, symbiotické bakterie na hlízkách fixují atmosférický dusík) a jako krmivo pro hospodářská zvířata (odtud původní název - bob koňský). Používá se též jako krycí plodina. V poslední době požívá pěstování bobu jako krmiva renesanci, protože podobně jako sója obsahuje velké množství bílkovin - 26 až 28 %, ale na rozdíl od sóji nehrozí jeho kontaminace geneticky modifikovanými odrůdami, což má velký význam především v ekologickém zemědělství. Novější odrůdy navíc mají menší obsah antinutričních látek (taninu a vicinu).
Bob se vysévá brzy na jaře, 420 až 550 tisíc semen do hloubky 8 až 10 cm. Bob se pěstuje v úzkých řádcích (15 až 25 cm). Sklízí se optimálně při vlhkosti semen 15 až 20 %, teoreticky je možné sklízení i při vyšší vlhkosti (např. ve vlhkých rocích), ale je nutné jej dosoušet.
V lidské stravě se v Čechách bob příliš neobjevuje a ani v minulosti nepatřil k častějším pokrmům. V Německu v 15. a 16. století byl ale tradičním pokrmem selských domácností. Některé alternativní léčebné metody jej doporučují vzhledem k vysokému obsahu bílkovin např. k léčbě kloubů. V anglosaských zemích jsou rozšířené odrůdy s velkými semeny, jejichž využití je podobné jako u fazolí.
Bob je v České republice pěstován na 4 500 ha.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |