Buněčná smrt
Z Multimediaexpo.cz
Buněčná smrt je souhrn procesů vedoucích ke konci života buňky. Je rozdíl, zda probíhá u jednobuněčných organismů (v tom případě představuje smrt samotného organismu), nebo u mnohobuněčných, kde v mnohých případech může plnit určitou funkci.[1] Dělí se obvykle na apoptózu a nekrózu.
Dělení buněčné smrti
Zatímco při takzvané nekróze odumírá z důvodu určitého poškození (např. nedostatek živin, škodlivé záření, atp.), při programované buněčné smrti se jedná o děj aktivní a do jisté míry dobrovolný. Termín „programovaná buněčná smrt“ je většinou synonymizován s termínem apoptóza,[1][2][3] ačkoliv některé práce vymezují termín jinak, totiž že apoptóza je jen jeden z typů programované buněčné smrti (dalším je zejména autofágie).[4]
Mezi apoptózou a nekrózou můžeme vypozorovat některé fundamentální rozdíly. Při nekróze obvykle buňka bobtná (zvětšuje svůj objem), zatímco při apoptóze se scvrkává. Následkem nekrózy je vylití cytoplazmy ven z buňky do okolí, zatímco při apoptóze se vytváří tzv. apoptotická tělíska, jež jsou někdy pozřena okolními fagocytujícími buňkami.[1]
Na druhou stranu pravděpodobně není hranice mezi apoptózou a nekrózou tak ostrá, existuje mezi nimi poměrně plynulý přechod. Některé typy buněčné smrti tak jsou nazývány jako „programovaná nekróza“.[1]
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.