Druhá bitva u Taipale

Z Multimediaexpo.cz

Druhá bitva u Taipale (20. ledna 1940 - 13. března 1940).

Popis místa a další informace najdete v článku První bitva u Taipale. Rudá armáda obnovila akce koncem ledna, její cíle byly v podstatě shodné s cíli první bitvy. Jednotky byly znovu doplněny a posíleny. Nyní stanuly proti pozicím 10. divize 4 divize. Tentokráte předcházela bitvě velmi pečlivá příprava. Ruští ženisté vykopali během přípravy složitý systém zákopů, který měl umožnit jejim mužům proniknout do těsné blízkosti Finů jen s minimálními ztrátami. Dělostřelectvo bylo posíleno a nepřetržitě zasypávalo finské pozice přívalem granátů.

20. ledna zahájily ruské jednotky masivní útok prakticky na celém frontové úseku (výjimkou bylo samotné ústí řeky). Podařilo se jim na několika místech postoupit asi 50-100 metrů, v noci ale byly finským protiútokem vrženy zpět. 21. a 22. ledna pokračovala celá akce, ovšem už s podstatně menší razancí. Účelem bylo spíše Finy utahat, než vážný pokus o průlom.

25. ledna se Rudá armáda pokusila obchvátit Taipale ze severu, přes zamrzlou hladinu Lagody. Následující 4 dny se odehrály ve znamení prudkých bojů o malý ostrov při ústí řeky Taipale. Ten v tomto období 5x změnil majitele (obsazen Rusy, dobyt zpět Finy, znovu dobyt Rusy, znovu dobyt Finy a nakonec definitivně obsazen Rusy, kteří museli na jeho obsazení a zajištění nasadit tanky). 28. ledna učinily ruské jednotky pokus o výpad z ostrova podél pobřeží, ale byly zmasakrovány baterií Jariseva a další pokusy vzdaly.

29. ledna další masívní útok na většině fronty, jeho těžiště je proti bažinám Terenttila, jejichž jižní části Finové začali říkat Surmansuo - Bažiny smrti. Útok pokračuje i další den. Bez relevantního výsledku.

Následuje více než týden rušivých bojů. 8. února zahájí Rudá armáda další ofenzívu. Počet děl je zdvojnásoben a dělostřelecké bombardování je nyní nepřetržité, neustává ani v noci. Zároveň se do bitvy zapojuje ruské letectvo, které po celý den prakticky bez přestání bombarduje baterie Jariseva a Kaarnajoki. Opět zuřivý úder po celé šíři fronty okolo Taipale. Opět je jaho hlavní těžiště v oblasti Bažin smrti. Finové jej odrazí jen s největším vypětím. Těžké ztráty na obou stranách. Další dny se situace nemění. Sověti čas od času dobijí některou z pozic, ale vždy jsou nočními protiútoky smeteni zpět. Ztráty 10. divize začínají enormně narůstat. 15.-17. února přichází další sklidnění.

18. února - generální útok. Všechny hlavní finské pozice v oblasti Terenttila a většina v oblasti Kiversmaki padly. Byla ztracena většina kulometů. Padla drtivá většina obránců včetně všech místních velitelů. Do protiútoku byly nasazeny veškeré rezervy, včetně kuchařů, spojovacích důstojníků a zdravotníků, zpět se však podařilo získat jen část ztracených pozic. 19. února pokračují zuřivé boje. K masívním úderům po Taipalské frontě se přidávají útoky po zamrzlých jezerech Suvanto a Lagoda, jsou však zastaveny pobřežními bateriemi. Baterie Jariseva však přitom spotřebovala veškerou munici a další již není možné dodat. Finové proto demontují děla a odvezou je pryč, namísto nich jsou vyrobeny instalovány ze dřeva jako falešný cíl pro ruské bombardéry. 20. února přichází další velký úder a ruské jednotky postoupí o 1,5 km do hloubi finských pozic, padly všechny hlavní pozice, avšak Finové již mají připravenou rezervní linii v hloubi lesů a bažin. Útok na ni skončí zmasakrováním nepřipravených Sovětů. Další útoky jsou proto nuceni zastavit - ztratili už příliš mnoho mužů a nyní se omezují jen na menší a dílčí útoky - plus nepřetržité bombardovaní. A čekají na posily.

21. února přichází strašlivá rána pro obranu jezera Suvanto. Pevnost v Patoniemi byla nešťastně zasažena 250 mm granátem, který pronikl dovnitř, přivedl k výbuchu velkou část munice a vyřadil 3 děla (dvě z nich se však posléze podařilo opravit). 26.-29. února pokračuje nepřetržité bombardování a lokální útoky. V noci na 1. března padl na finské straně olympionik Martti Marttelin. Další velká ofenzíva Rudé armády v této oblasti se nepředpokládá, neboť Mannerheimova linie již byla prolomena u Summy a těžiště všech akcí se přesunulo tam.

1.-7. březen nepřetržité bombardování a lokální boje. Finové zkracují své obranné linie v hloubi lesů a bažin. 8. března zaujali Finové definitivně pozice na nové linii. Všechny staré pozice, krom těch u ústí Taipale byly opuštěny, stejně jako myšlenky na jejich znovudobytí. Ruské jednotky si toho nevšimnou a zahajují prudký útok na opuštěné pozice. Je úspěšný a mrtvých mají jen málo (několik jejich mužů zabili odstřelovači a pár se jich postřílelo navzájem).

10.-13. března nová ofenzíva proti pozicím Finů, ale bez úspěchu. Jediný nadějný pokus o průlom 10. března zlikvidovalo rudoarmějcům jejich vlastní dělostřelectvo.

13. března v 11:00 vstoupilo v platnost příměří.

Druhá bitva o Taipale skončila. 10. divize ztratila v obou bitvách 150 důstojníků a 4500 vojáků (mrtví a těžce ranění). Ztráty Rudé armády se odhadují na 20 000-30 000 mužů. Celkově lze ohodnotit druhou bitvu u Taipale taktéž jako finský úspěch, neboť 10. divize dokázala udržet své pozice, aniž by musela žádat ostatní úseky o významnější posily.


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Druh%C3%A1_bitva_u_Taipale“