Etnografie

Z Multimediaexpo.cz

Etnografie (z řeckého ethnos, kmen, národ, a grafein, popisovat), česky národopis, je společenská věda zkoumající a popisující modely chování, sociální organizaci, zvyky, hudbu a umění v jednotlivých lidských kulturách a společnostech. Termín etnologie se někdy chápe jako synonymum, jindy jako označení pro srovnávací vědu. Oba pojmy se dodnes užívají v německé jazykové oblasti, u nás pozvolna převládá označení kulturní a sociální antropologie. Etnografie vznikla z romantického zájmu o "přirozená", zejména venkovská společenství v Evropě, o malé národy, o lidové umění a literaturu, o folklor. Většinou se etnografové orientují na tradiční společnosti s dochovaným životním stylem z doby před nástupem industriální epochy. V zemích s koloniálním panstvím to byly především domorodé kmeny v zámořských koloniích, v Čechách byly a jsou hlavní oblastí zájmu lidové zvyky, kroje, hudba, pověsti a pohádky. Od poloviny 20. století se však i etnografové zabývají studiem a popisem subkultur různých dílčích společenství v soudobé společnosti, například dělníků, imigrantů nebo školních žáků.

Související články

Literatura

  • V. Hubinger (vyd.), Studie z obecné etnografie 1. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR, 1990 - 198, viii s. ISBN 80-85010-12-7
  • O. Kašpar, Pořátky české cizokrajné etnografie: antologie textů 1791-1831. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983
  • J. Krupková, Tradice a etnografie: k úloze tradice ve vývoji kultury. Praha: Karolinum, 1991
  • J. Michálek, Dejiny etnografie a folkloristiky: postavy, diela, inštitúcie. Bratislava: Univerzita Komenského, 1994 - 126 s. ISBN 80-223-0788-2
  • A. Robek, Nástin dějin české a slovenské etnografie. Praha: Státní nakladatelství, 1964
  • A. Robek a kol., Etnografie národního obrození 1.-3. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, 1975-78