František Dostál

Z Multimediaexpo.cz

František Dostál (2009)

František Dostál (* 21. července 1938, Praha) je český fotograf žijící v Praze. Ačkoliv patří mezi uznávané české fotografy, pravdou je, že focení po celý svůj život bral jako „pouhý“ koníček. Námětem jeho fotografií jsou především lidé pražských ulic.

Obsah

Životopis

Narodil se v Praze. Studoval na průmyslové škole strojnické, kde se také poprvé seznámil s fotografií. Fotografovat začal o něco později, nikdy se však nestal fotografem z povolání. Téměř do svého důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů.

Prvotní inspirací mu byla jeho rodná pražská čtvrť Vršovice. Zachycoval lidi v různých momentkách, zdánlivě obyčejných situacích. Jeho fotografie však nikdy obyčejné nebyly. Doslova propadl kouzlu pražských ulic. František Dostál je dobrým pozorovatelem svého okolí, dokonce i maličkosti a zdánlivě všední věci zachycoval způsobem, kterým se fotografie staly tak „nevšední“. Zmáčknutím spouště uměl vnést do fotografie určitou nadsázku a humor. Uměl zachytit okamžik, tak jako by uměl předvídat a věděl, že tento okamžik nastane. Jeho první snímek byl otištěn v roce 1964 v týdeníku Květy a následovaly tisíce dalších.

Dílo

Publikace

Dostál uspořádal více než 30 výstav a je autorem či spoluautorem následujících publikací:

  • Trvalé bydliště Praha (1986, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
  • Lidé pravdě podobní (1988, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
  • Život je pes (1988)
  • Jak padá podzim (1990)
  • Čaj s příchutí jehličí (1992)
  • Letní lidé (1996)
  • Praha zezadu
  • Psy Dodal Dostál (2000)
  • Život je prevít, ale krásnej (2001)

Několik citátů z jeho publikace Život je prevít, ale krásnej…:

Fotografie nemají šidit, i když si chodíme po světě a ukrutně nevidíme. Vymýšlíme si rádobypoetické definice, šifrujeme řeč fotografie do symbolů, a přitom fotografie je tou nejpravdivější lží a její půvab spočívá v rukopisu. I na fotografii se lepí přespříliš parazitů.

Když už si člověk nechal říkat fotograf, přestože mu tahle činnost byla po celý život pouhopouhou zábavou a prostředkem k poznávání vrstevníků, měl by sestavit ze svých obrázků knížku mluvící jeho řečí. Připomíná mi to řeči nad číší dobrého vína – o vinaři se mluví až poté, když se víno ochutná. Na vinaře lze i zapomenout, avšak příjemný pocit z vína zůstává.


Výběr výstav fotografií

rok výstavy místo
1974 Městské muzeum Frýdlant v Čechách
1976 Kulturní dům Praha 4
1977 Ostrava; Canon Gallery Amsterdam; Liège Gallery Belgie
1978 Berlín
1979 Světová výstava v Montrealu
1980 DunkerqueFrancie, Composite 80
1980 Mautner Schloss Burghausen; galerie Koszalin – Polsko
1981 Gallery leper – Belgie
1982 Městské kulturní středisko Příbor
1984 Sala de Exposiciones de la Sociedad Fotográfica de Zaragoza, Španělsko
1985 Kino Úsvit – Žilina; Canon Gallery Amsterdam
1986 Galerie NOVA – Košice; Galerie Fotochemy – Praha
1986–1987 Galerie Kaunus – Litva
2008 Galerie Greisen – Praha

Externí odkazy