Giuseppe Garibaldi (letadlová loď)

Z Multimediaexpo.cz

020201-N-6626D-003.jpg
Základní údaje Naval Ensign of Italy.png
Typ: letadlová loď
Třída: Giuseppe Garibaldi
Číslo trupu: 551
Jméno podle:
Objednána: 1975
Zahájení stavby: březen 1981
Spuštěna na vodu: červen 1983
Uvedena do služby: 30. září 1985
Osud: stále ve službě
Poloha vraku:
Cena:
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka: domácí přístav Taranto
Takticko-technická data
Výtlak: 10 100 t (standardní), 13 250 t (plný)
Délka: 180,2 m
Šířka: 33,4 m
Ponor: 6,5 m
Pohon: 4× plynová turbína General Electric/Avio LM2500
80 000 hp
Palivo:
Rychlost: 30 uzlů
Dosah: 7 000 mil při 20 uzlech
Posádka: 550 (+ asi 225 členů leteckého personálu)
Pancíř:
Výzbroj: Otomat-Teseo
2× 8 PLŘS Albatros Aspide
6× 324 mm protiponorkový torpédomet (2×3)
3× 40 mm kanón.
Elektronika:
Letadla: 16× AV-8B Harrier II,
nebo 18× vrtulník Agusta
Ostatní:

Giuseppe Garibaldi (551) je italská letadlová loď, která je už roku 1985 do současnosti vlajkovou lodí italského námořnictva. Je tradičně pojmenována po italském vlastenci Giuseppem Garibaldim a je vpořadí čtvrtou lodí tohoto jména. Uvažovalo se ještě o stavbě druhé lodi této třídy, pojmenované Guiseppe Mazzini, ale nakonec nebyla nikdy objednána. V  roce 2008 by se měla stát novou vlajkovou lodí italského námořnictva nová letadlová loď Cavour (550).

Vývoj

Uspořádání paluby lodi

Diskuse o  potřebě nové letadlové lodě se v Itálii vedla už od 70. let. Nakonec bylo rozhodnuto postavit lehkou letadlovou loď, která by byla kompromisem mezi požadavky armády a  ekonomickou silou země.

Loď byla objednána v roce 1975 a postavena v loděnici Fincantieri ve městě Monfalcone. Kýl byl založen v  březnu 1981, loď byla spuštěna na vodu v červnu 1983 a do služby vstoupila 30. září 1985. Jelikož mírová smlouva, uzavřená Itálií po prohrané druhé světové válce, zakazovala operace letounů s pevnými křídly z palub lodí, operovaly z paluby Guiseppe Garibaldi až do roku 1988 pouze vrtulníky. Zákaz byl zrušen až v roce 1989 a od té doby z lodi operují kolmostartující letouny McDonnell Douglas AV-8B Harrier II, které výrazně zvýšily její bojovou hodnotu.

Konstrukce

Giuseppe Garibaldi
Palubní letoun TAV-8B Harrier na palubě Giuseppe Garibaldi v roce 1992

Giuseppe Garibaldi byla projektována především pro protiponorkové operace. Koncepce lodi je klasická s velitelským ostrovem na pravoboku. Přímá, průběžná letová paluba, která má rozměry 174 m x 30 m, je v ose lodi. Na přídi lodi se navíc nachází skokanský můstek s úhlem 6°, který usnadňuje snadnější start letounů V/STOL. Podpalubní hangár má rozměry 110 m x 15,6 m, výšku 6,3 m a přístup z paluby je do něj pomocí dvou šestiúhelníkových výtahů.

Nese na palubě osm odpalovacích zařízení protilodních střel Otomat-Teseo s doletem 145 km, doplněných dvěma trojhlavňovými 324mm protiponorkovými torpédomety. Protiletadlovou obranu tvoří dvě osminásobná odpalovací zařízení pro protiletadlové řízené střely Albatros Aspide s doletem 19 km. Další výzbroj se skládá ze tří kanónů Breda ráže 40 mm a je vybavena i protitorpédovým systémem AN/SLQ-25 Nixie.

Guiseppe Garibaldi může nést až 16 letounů AV-8B Harrier II, nebo 18 helikoptér Agusta, což jsou licenční vrtulníky firmy Bell, přičemž jsou možné i různé kombinace.

Prameny

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Category:Giuseppe Garibaldi (C551)