Holoubkov

Z Multimediaexpo.cz


Holoubkov je obec v okrese Rokycany, kraji Plzeňském. Rozkládá se v širokém údolí Holoubkovského potoka ohraničeném vrchy Trhoň (624 m n. m.) a Vydřiduch (513 m n. m.). Geomorfologicky leží Holoubkov na rozhraní Brd a Křivoklátské vrchoviny. Katastr obce má velikost 421 ha. Okolí zastavěné lokality tvoří především lesy, na východě lužní louky a zemědělská pole. Přímo do centra obce zasahuje 14,5 ha velký Holoubkovský rybník, který tvoří místní dominantu. Nedaleko zástavby na severní straně obce probíhá v zářezu dálnice D5, naopak jižní část obce protíná železniční trať č. 170 Praha - Plzeň - Cheb. Holoubkov má dlouhou průmyslovou tradici, v dnešní době převažuje průmysl strojírenský, elektrotechnický a dřevařský.

Obsah

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1379, kdy byl Holoubkov poprvé uveden v Urbáři rožmberských statků. Ve zdejším kraji se dařilo železářství, které využívalo místních zdrojů surovin - železné rudy a dřeva okolních lesů. První vysoká pec je uváděna již na počátku 17. století spolu s několika hamry. Z toho vyplývá, že již v této době se musel nad vsí rozlévat rybník. Za Třicetileté války byl Holoubkov vypálen a znovu osídlen až za 20 let. V 60. letech 19. století kupuje Zbirožské panství německý baron Henry Bettel Strousberg, který má velké plány na industrializaci místního kraje. V Holoubkově rozšiřuje výrobu v železárnách a staví továrnu na železniční vagony. Plány jsou však příliš ambiciózní a tak čeká Strousberga zanedlouho bankrot. Železárny kupuje jeho bývalá pravá ruka Maxmilián Hopfengärtner. Už od poloviny 19. století se výroba začíná přeorientovávat na strojírenství - přesněji na obráběcí stroje. Tento výrobní program si místní závod udržuje do dnešních dnů. V třicátých letech 20. století těžce dolehla na zaměstnance strojírny Velká hospodářská krize. V roce 1886 vzniká místní škola a ve stejném roce i sbor dobrovolných hasičů. Od počátku 20. století se stává Holoubkov vyhlášeným letoviskem obyvatel Plzně i Prahy, hlavně díky okolním lesům, rybníku a dobré dopravní dostupnosti. O tom svědčí i velký počet vil v obci, nejznámější je Markova vila projektovaná Janem Kotěrou. Na konci druhé světové války byla nedaleko obce u Rokycan vytyčena demarkační linie mezi Sověty a americkými jednotkami. Holoubkov byl osvobozen 10.května 1945 vojsky Rudé armády. V 70. a 80. letech mění centrum obce zcela svoji původně malebnou tvář letoviska z důvodu výstavby panelových bytových domů a objektů občanské vybavenosti. Vzniká také nový park, kam je přenesena socha granátníka z areálu továrny. Na přelomu tisíciletí byly opraveny dvě nejvýznamnější památky v obci - Markova a Hopfengärtnerova vila.

Průmysl

V obci bývala až do konce 19. století velká železárna. Postupně výrobní program přecházel na strojírenskou výrobu. Po druhé světové válce byl podnik zestátněn a pod několika názvy (TOS, Kovosvit) se držel osvědčeného výrobního plánu velkých obráběcích strojů - hlavně soustruhů, frézek a vrtaček. Areál podniku byl postupně rozšiřován, takže dnes zabírá zhruba čtvrtinu zastavěné plochy obce. Na konci 90. let se podnik Kovosvit dostává do nesnází a areál je prodán dvěma německým firmám působícím v oboru. Jedna z nich si udržela část původního výrobního programu Kovosvitu. Tradice strojírenské výroby tedy pokračuje. Dále v obci působí podnik vyrábějící slaboproudé rozváděče a kabelové skříně. A to již od 50. let minulého století. V dnešní době patří k lídrům oboru v České republice, kam míří i většina produkce. Posledním odvětvím průmyslu je dřevařský. U nádraží se nachází velký manipulační sklad dřeva, kde jsou kmeny nařezány na požadované délky a expedovány po železnici k zákazníkům. V obci působí také firma vyrábějící dřevěné přepravní palety.

Doprava

Železniční nádraží

Holoubkov se nachází přímo v přepravním koridoru mezi západem a východem republiky, významném i v celoevropském měřítku. Již od počátku historie obce přes ní vedla potahová stezka, později přeměněná na silnici. Rostoucí doprava směrem na Západ v 90. letech 20. století si vyžádala urychlenou dostavbu dálnice D5. Tato liniová stavba probíhá v zářezu 300 metrů za severním okrajem obce. Nejbližší sjezd je EXIT 50 Mýto. Dnešním velkým problémem obce je opět narůstající kamionová doprava na silnici č. 605 vedoucí centrem obce i místních komunikacích. A to jak tranzitní, tak i doprava pro místní průmysl. Ten je plně závislý na silniční dopravě. Železnice protla Holoubkov v roce 1869, kdy byla zprovozněna Česká západní dráha Praha-Plzeň-Brod nad Lesy. V roce 1914 se stane v Holoubkově velká železniční nehoda rychlíku s osobním vlakem, která je jedním z důvodů pro výstavbu druhé koleje. Ta je zprovozněna ve 30. letech. V letech 1986 a 1987 je trať elektrifikována a optimalizována do současného stavu. V Holoubkově je železniční stanice obsazená stálou službou výpravčího, zastavují zde jen osobní vlaky. Ty jezdí v základním dvouhodinovém taktu mezi Berounem a Plzní. Nejbližší rychlíková stanice jsou Rokycany. Místní železniční nákladní doprava je vcelku čilá, tvoří ji však výhradně polenové dřevo a piliny z místního manipulačního skladu dřeva. Ve výhledu se počítá s optimalizací trati, ta je totiž součástí třetího železničního koridoru.

Okolí

Okolí obce tvoří dva přírodní parky - na jihu Přírodní park Trhoň a na severu Přírodní park Radeč. Součástí těchto přírodních parků jsou jednolité lesní komplexy, vhodné pro turistiku i cykloturistiku. Na západ od obce se nacházejí Rokycany (9 km) a Plzeň (25 km), které slouží jako lokální centra.

Pamětihodnosti

Hopfengärtnerova vila
  • Markova vila - postavena 1908, architekt Jan Kotěra, rekonstrukce 2002.
  • Hopfengärtnerova vila (zvaná Zámeček) - postavena 1890, rekonstrukce 2001, v současné době slouží jako dům s pečovatelskou službou pro seniory
  • Plastika rakouského granátníka - socha granátníka z doby Marie Terezie, výrobek místních železáren, materál litina. Je více identických kopií této plastiky - u Slavkova, na zámku v Dobříši a novodobá replika na dvoře slévárny ve Strašicích.
  • Bartošova vila - postavena 1902 pro ředitele železáren
  • Šťastný domov - secesní vila naproti nádraží, postavena 1908

Slavní rodáci

Panorama

Panorama obce
Panorama obce Holoubkov (2007)


Literatura k tématu

  • HORA, Antonín. Historie obce Holoubkov : 1379-1945. Holoubkov : Obecní úřad Holoubkov, 1994. 115 s.
  • ZIEGLEROVÁ, Věra. Holoubkov na pohlednicích. Holoubkov : Obecní úřad Holoubkov, 1999. 58 s.
  • ZIEGLEROVÁ, Věra. Holoubkov 1900-2000. Holoubkov : Obecní úřad Holoubkov, 2000. 51 s.
  • BÁLINTOVÁ, Kateřina. Markova vila:Jan Kotěra. Praha, 2003. 110 s.

Galerie

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Holoubkov
  Města a obce okresu Rokycany  

Bezděkov • Břasy • Březina • Bujesily • Bušovice • Cekov • Čilá • Dobřív • Drahoňův Újezd • Ejpovice • Hlohovice • Holoubkov • Hrádek • Hradiště • Hůrky • Cheznovice • Chlum • Chomle • Kakejcov • Kamenec • Kamenný Újezd • Kařez • Kařízek • Klabava • Kladruby • Kornatice • Lhota pod Radčem • Lhotka u Radnic • Liblín • Líšná • Litohlavy • Medový Újezd • Mešno • Mirošov • Mlečice • Mýto • Němčovice • Nevid • Osek • Ostrovec-Lhotka • Plískov • Podmokly • Příkosice • Přívětice • Radnice • Raková • Rokycany • Sebečice • Sirá • Skomelno • Skořice • Smědčice • Strašice • Svojkovice • Štítov • Těně • Terešov • Těškov • Trokavec • Týček • Újezd u Svatého Kříže • Vejvanov • Veselá • Vísky • Volduchy • Všenice • Zbiroh • Zvíkovec