Jizbice (Náchod)

Z Multimediaexpo.cz


Jizbice jsou vesnice v okrese Náchod, dnes součást města Náchod v Královéhradeckém kraji. Leží 3 km jihovýchodně od města Náchod.

Obsah

Historie

Katastrální území Náchoda

Ves Jizbice vznikla pravděpodobně koncem 11. nebo počátkem 12. století, ale první písemná zmínka, listina o koupi náchodského panství s okolními obcemi p. Bočkem z Kunštátu a Poděbrad, je ze 14. ledna 1415. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 550 metrů, v permském útvaru. Jméno obce Jizbice vzniklo z podoby Jistbice, Isbice, jistba=světnice, možná tak, že obcí procházeli cizinci do sousedního státu a zde se ubytovávali. K obci se také váže místní pověst o pasáčkovi, který si zde jako první postavil svůj příbytek. V roce 1848 se Jizbice staly samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem a byly jí 137 let, a to do roku 1985, kdy došlo v rámci integrace ke sloučení s městem Náchod. V letech 1960 – 1969 byla obec sloučena s obcemi Lipí a Dobrošov. Vystupovala jako MNV Dobrošov se sídlem v Jizbici. Ale to nedělalo dobrotu, tak se o 9 let později obce zase osamostatnily. Ale nebylo tomu nadlouho, jelikož komunistický režim donutil obce opět k integraci. Prvním historický doloženým starostou obce byl František Kulhánek z č. p. 51. Tato informace pochází z roku 1873. Posledním úřadujícím starostou byl Josef Čepelka st. z č. p. 64 v roce 1986. V letech 1850 – 1855 a 1868 – 1899 byla obec v kompetenci okresního úřadu v Novém Městě nad Metují, v letech 1855 – 1868, 1899–1986 v kompetenci okresního úřadu Náchod. Výměra katastru Jizbice byla provedena v roce 1840 a do dnešní doby nedošlo k žádné změně. Takže obec má i v současnosti podobu z roku 1840, kdy se provádělo vytyčování katastru. Rozloha je 270 ha. K největším změnám majetkových poměrů došlo v roce 1868. Málokdo ví, že obec vlastnila obecní pečeť, jak uvádí obecní inventář z roku 1867. Ale zatím se bohužel nepodařilo zjistit, jak vypadala. Záznamy o její existenci končí v průběhu 1. světové války. Nedochovala se nám ani žádná listina s jejím otiskem. Největšího rozkvětu obec dosáhla po válce v roce 1866. V letech 1894 – 1895 byla v obci velmi tuhá zima, podobné nebylo pamatováno. Sněhu bylo velké množství a závěje dosahovaly do výšky 5 metrů. Další taková zima byla v roce 1941, tehdy se muselo projíždět sněhovým tunelem. Až do 1. světové války se zdejší obyvatelé převážně živili tkalcovstvím, později řada občanů nastoupila do továren v Náchodě.

1. světová válka

Vliv 1. světové války na občany Jizbice byl poměrně značný, jelikož z obce narukovala většina mužů, tak byly ženy odkázány samy na sebe a na staré muže. Bohužel válka si vybrala svou daň, a to v podobě lidských životů, konkrétně z Jizbice zahynuli Antonín Zelený, František Škoda, Josef Prokop, Václav Mrština a sourozenci Václav a Josef Hrudíkovi. I ti, co se vrátili, neměli však vyhráno, jelikož jejich zdraví bylo často podlomeno, a tak během krátké doby mnozí zemřeli.

Silnice

V roce 1913 se započalo s výstavbou okresní silnice z Náchoda na Nový Hrádek. Stavba se poněkud protáhla, a to tím, že v období první světové války došlo k zastavení stavby a pokračovalo se až po válce. Stavba silnice tak měla menší časovou prodlevu a byla dokončena až v roce 1929. Asfaltový povrch dostala až v 50. letech. Prvotní projekt na stavbu silnice nechal vypracovat na své náklady princ Vilém Schamburg-Lippe. Silnice byla projektována od městského pivovaru v Náchodě vzhůru pod Rozkoš, okolo Jizbice k Dobrošovu a dále po staré silnici k Borové. Obce Jizbice a Lipí měly být připojeny odbočkami. Tento projekt byl pouze nouzovým, jelikož vzhledem k chudobě obcí musel být projekt schválen zemským výborem. Zemský výbor v roce 1906 na Jizbici a do okolních obcí poslal ing. Maizla, který měl za úkol vypracovat projekt nový, a to plán silnice přes obce Lipí, Jizbici atd. k Novému Hrádku. Měl vybrat trasu s co nejmenším stoupáním a měla zahrnovat většinu obcí. Tímto krokem nejvíce získala obec Lipí, jelikož se přípravných prací nezúčastnila. Rozpočet na tuto silnici byl 254 000 Kč, ale vlivem průtahů se silnice značně prodražila.

Škola

Velice zajímavé události a osobnosti jsou spojeny se školou v Jizbici. Již od roku 1792 se jizbické děti chodily vzdělávat na Dobrošov, kam také docházely děti z České Čermné, Lipí a Dobrošova. Ve škole se nacházelo 71 chlapců a 75 děvčat, celkem 146 dětí. Od roku 1815 se Jizbičtí začali vzdělávat ve své vlastní škole. Není mi známo, kde se vzdělávaly děti z okolních obcí. Ale je pravděpodobné, že z Lipí docházely na Jizbici. Výuka probíhala v chalupě č. p. 24, a to až do roku 1821 (1819), kdy se obyvatelé Jizbice a Lipí rozhodli, že si postaví školu, a to na Jizbici. Jedná se o č. p. 36 (hospoda), budova byla asi poloviční a částečně dřevěná. V roce 1861 se do této školy přistěhoval učitel. Měl zde jednu světničku pro sebe. Ale stav školy později nevyhovoval, tak v roce 1872 došlo k přestavbě. Byla už postavena celá z kamene. Dnešní stav budovy se o proti roku 1872 moc nezměnil. Můžete se sami přesvědčit v příloze, kde se nachází stav z roku 1901, který odpovídá stavu z roku 1872, a dnešní stav. Ale budova stále nevyhovovala, tak bylo obecním zastupitelstvem rozhodnuto postavit novou školu. K tomu došlo až v období 1885–1886. Škola byla postavena na místě chalupy Josefa Škody č. p. 14. Prvním učitelem v nové škole byl dosavadní učitel Josef Caska. Mezi další významné zdejší učitele patří Josef Smetana, Hynek Hlásný, V. V. Zylvar a Václav Černý st. Za učitele Josefa Smetany navštívil jizbickou školu prof. T. G. Masaryk, a to v sobotu odpoledne 15. června 1901. On se totiž přátelil s Josefem Smetanou a Václavem Černým st. Školu a obec navštívil ještě jednou v roce 1904 i se svou rodinou. Další zajímavou osobností spojenou s jizbickou školou je univerzitní profesor PhDr. Václav Černý. V roce 1905, 26. března se jizbickému řídícímu učiteli narodil druhorozený syn Václav. Je to jediný významný jizbický rodák. Jak už zde bylo zvykem, každý učitel byl u hasičů, tak i Václav Černý st. byl hasičem. On i jeho syn byli dobrými přáteli místních hasičů a dalších obyvatel. V roce 1976 se jizbická škola definitivně uzavřela pro nedostatek dětí. Posledním vyučujícím zde byla paní učitelka Iva Neťuková. Poté byla budova školy dána do užívání TJ Sokol Jizbice a později byl objekt odkoupen JZD a následně využíván jako součást přidružené výroby, a to až do roku 1990. V roce 1991 byl objekt dán v restituci panu Kulhánkovi.

Kaple

V roce 1898 byla vystavěna z milodarů nová kaple Panny Marie Lurdské. Základní kámen byl položen dne 25. června 1898. Dne 30. června roku 1899 byla kaple slavnostně vysvěcena Vldp. p. Janem Ev. Němečkem. Mezi hlavní donátory patřili císař a král František Josef I. , Obecní zastupitelství Jizbice a Sbor dobrovolných hasičů Jizbice.

Spolky

Prvním spolkem byl v roce 1881 založený Krejcarový spolek pro podporu chudé školní mládeže, další spolky: Sbor dobrovolných hasičů Jizbice, Tělovýchovná jednota Sokol, Orel, Odbor divadelního spolku při hasičích Jizbice, Spolek divadelních ochotníku Jirásek, Místní domovina domkařů a malorolníků v Jizbici a okolí, Družstvo pro rozvod elektrické energie v Jizbici, kampelička, Konzumní společenství. Nejdelší činnost a největší zásluhy o obec mají nesporně Sokol Jizbice a Hasiči Jizbice.

JZD

17. září 1952 bylo v Jizbici založeno jednotné zemědělské družstvo – JZD. V roce 1961, 21. ledna došlo k reorganizaci a JZD dostalo i nový název – JZD pod Jiráskovou chatou. V letech 1973 – 1977 přešlo JZD pod správu Státních statků Česká Skalice. Poté hospodaření převzalo JZD v Mezilesí, a to od 1. ledna 1977 a tak to zůstalo až do roku 1991, kdy se rozdělilo na soukromé subjekty. V Jizbici vzniklo AGRO, s. r. o. Jizbice.

Život v obci

V současné době naši občané žijí spokojený život. V zasedací místnosti bývalého obecního úřadu se každé pondělí schází ženy ke cvičení. Vedoucí cvičitelkou je paní Helena Škodová. Dále se v obci koná každý rok nohejbalový turnaj pod vedením otce a syna Máslových. Hasiči provozují svoji činnost celý rok. Nyní se hlavně soustředí na soutěže. Jizbice nabízejí nádherné romantické procházky, pěkný rozhled do okolí. Více informací na stránkách http://jizbice.aspone.cz nebo v publikaci Dějiny obce Jizbice
Babí  | Běloves  | Bražec  | Dobrošov  | Jizbice  | Lipí  | Malé Poříčí  | Náchod  | Pavlišov  | Staré Město nad Metují

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jizbice_(N%C3%A1chod)“