Kalendářní měsíc

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V našem gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.

Obsah

Průměry

Měsíce v gregoriánském kalendáři

  1. Leden — 31 dní
  2. Únor — 28 nebo 29 dní, podle přestupného roku
  3. Březen — 31 dní
  4. Duben — 30 dní
  5. Květen — 31 dní
  6. Červen — 30 dní
  7. Červenec — 31 dní
  8. Srpen — 31 dní
  9. Září — 30 dní
  10. Říjen — 31 dní
  11. Listopad — 30 dní
  12. Prosinec — 31 dní

Pro zapamatování počtu dní existuje jednoduchá pomůcka – zatnutím pěstí v obou rukách a jejich přiložení k sobě vzniknou pomyslné vrcholy a prohlubně, kde vrcholy všech kloubů symbolizují měsíc s 31 dny a prostory mezi klouby (prohlubně) symbolizují měsíc s 30 nebo 28/29 dny (u únoru). Měsíce se vyjmenovávají zleva takže:

  1. Leden – 31 dní, protože je to vrchol kloubu levého malíčku
  2. Únor – méně než 31 dní (28/29), protože je to mezera mezi klouby levého malíčku a prsteníku
  3. Březen – 31 dní, protože je to vrchol kloubu levého prsteníku
  4. Duben – 30 dní, protože je to mezera mezi klouby levého prsteníku a prostředníku
  5. Květen – 31 dní, protože je to vrchol kloubu levého prostředníku
  6. Červen – 30 dní, protože je to mezera mezi klouby levého prostředníku a ukazováku
  7. Červenec – 31 dní, protože je to vrchol kloubu levého ukazováku
  8. Srpen – 31 dní, protože je to vrchol kloubu pravého ukazováku
  9. Září – 30 dní, protože je to mezera mezi klouby pravého ukazováku a prostředníku
  10. Říjen – 31 dní, protože je to vrchol kloubu pravého prostředníku
  11. Listopad – 30 dní, protože je to mezera mezi klouby pravého prostředníku a prsteníku
  12. Prosinec – 31 dní, protože je to vrchol kloubu pravého prsteníku

Etymologie českých názvů měsíců

název etymologie
leden od slova led
únor od slova nořit (při tání ledu se na řekách ponořují ledové kry do vody)
březen od slova bříza (měsíc bříz; raší břízy a začátek březosti zvířat)
duben od slova dub (měsíc, kdy raší duby)
květen od slova kvést (rostliny kvetou)
červen 1. červenost (červenání ovoce a jahod v tomto měsíci); 2. červi (v tomto období dělají škody zvláště na štěpích a ovoci); 3. červec (hmyz, ze kterého se vyrábělo barvivo)
červenec viz červen
srpen od slova srp
září ze staročeského označení tohoto měsíce zářuj, což znamená za říje; se slovem zářít nemá nic společného
říjen odvozeno od jelení říje
listopad odvozeno od padání listí
prosinec 1. ze staročeského prosiněti (tzn. problesknout), (slunce probleskuje mezi mraky); 2. ze staročeského siný (tzn. modravý, šedivý); 3. od slova prase (čas zabijaček)

Označování dne v měsíci

Den v měsíci se v češtině označuje řadovou číslovkou, a to buď samostatně („Dnes je patnáctého“) nebo ve spojení s názvem měsíce („Patnáctého srpna“). Je-li ve větě označení dne v pozici podmětu nebo předmětu, používá se někdy i tvar, v němž se název měsíce dostává do základního tvaru, jako by řadová číslovka označovala pořadí měsíce a ne pořadí dne v měsíci („Patnáctý srpen je den mého narození. Proto se těším na každý patnáctý srpen.“) Datum se v češtině zapisuje ve tvaru podle vzoru „15. srpna 2000“ nebo „15. 8. 2000“, přičemž za tečkami se podle typografických pravidel mají psát mezery, ale v praxi se často vynechává. V tabulkových a databázových výstupech se často používají formáty v opačném pořadí (např. 2000-08-15) usnadňují řazení (tzv. třídění) do chronologické posloupnosti. Pořadová čísla dne a měsíce se případně doplňují nulami na dvojciferný formát. V USA je běžný zápis v pořadí měsíc, den měsíce a rok (např. 08-15-2000), ale v angličtině se obecně používají různé způsoby zápisu.

Související články


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace