Klobuky

Z Multimediaexpo.cz



Obec Klobuky se nachází 10 km severozápadně od Slaného v okrese Kladno, kraj Středočeský. Administrativními součástmi obce Klobuky jsou vsi Čeradice, Kobylníky, Kokovice a Páleček. K 29.březnu 2008 zde bylo započítáno celkem 1030 obyvatel (V Klobukách 580 obyvatel). Do obce je autobusové a vlakové spojení.

Obsah

Historie

Oblast Klobucka byla zřejmě osídlena od starší doby bronzové (přelom 3. a 2. tis před Kr.). Klobuky byly na přelomu 19. a 20. století zdrojem několika archeologických nálezů (z mladší doby kamenné, doba železná, období slovnaské). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy se připomíná v majetku doksanského kláštera. Později stávala v obci tvrz v místech současného domu č.p.1. V době, kdy město Slaný přijímalo pod obojí, se také Klobuky staly kališnickými. Obrátit Klobucké k víře katolické se podařilo až roku 1669. Intenzivní hospodářský a kulturní rozvoj zaznamenala obec v druhé polovině 19.století díky ekonomické dominantě oblasti, cukrovaru, který byl založen jako akciová společnost místních podílníků.

Památky a zajímavosti

  • Kostel sv. Vavřince. Kostel byl vystavěn na místě starší stavby v letech 1729 až 1736.
  • Menhir Kamenný pastýř nebo také Kamenný muž. Kámen z hnědošedého pískovce je vysoký 330 cm a jde o jeden z mála kamenů v Česku, který můžeme s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir. Jedná se o nejvyšší menhir v Čechách. Kdysi byl tento pastýř obklopen stádem oveček (snad kruhem menších megalitů), které však musely ustoupit orbě. V současné době se k němu můžete již dostat po udržované cestě a v bezprostřední blízkosti menhiru se můžete posadit na nizké, drevěné palisadové ohrazení.

Pověsti

Vypráví se, že pokaždé, když vyzvánějí v kostele sv. Vavřince v Klobukách (někdy se mluví o jednom roce), Zkamenělý pastýř postoupí o krok (případně „o špendlíkovou hlavičku“) směrem ke kostelu. Až k němu dojde, má nastat konec světa. Podle jedné z variant pověsti se však při vyzvánění v protějších Kokovicích kámen zase o krok vrací. Zajímavé je, že v době slunovratu byla prováděna měření, podle kterých byly v tento den údajně zaznamenány výkyvy geomagnetického pole. Příznivcům českých megalitů bude jasné, že se i v současnuti se objevují novodobé pověsti o magickém působení menhiru (strhavajícím volant, ovlivňujícím zdraví - např. počet tepů -, vábícím mimozemšťany atd.). Kdo má v zálibu v geometrii, může po vzoru Ericha Dänikena, pátrat pravidelnosti v rozestvevní megalitů v okolí (geometrické vzorce, zlaté řezy apod.). Dle pověsti se pod menhirem také nachází "podzemní jezero", tedy zřejmě zdroj pro nedaleký pramen v obci.

Osobnosti

V Klobukách sídlil rod Malypetrů, jehož proslavily dvě významné osobnosti, jež bývají někdy zaměňovány: Jan Malypetr (strýc) a Jan Malypetr (synovec). První jmenovaný byl jedním ze zakladatelů tělocvičné výchovy v Čechách. Jeho synovec, také Jan Malypetr, byl významným prvorepublikovým politikem, který se začal aktivně o věci veřejné starat jako člen zastupitelstva obce Klobuky. Za čas se stal starostou obce a posléze přijal funkci okresního starosty ve Slaném. Se vznikem Československa se Malypetr stává poslancem revolučního Národního shromáždění, po volbách v roce 1920 svůj poslanecký mandát obhajuje a poslancem Národního shromáždění za agrární stranu byl pak až do roku 1939. Působil jako ministr vnitra v první Švehlově vládě. V parlamentních volbách z r. 1925 je pak Jan Malypetr jmenován do funkce předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění a r. 1932 převzal úřad předsedy vlády, který spravoval do 5.listopadu 1935, kdy je střídá M. Hodža. Po deset let (1899 až 1909) v Klobukách jako farář působil a o výstavbu zdejší fary se zaloužil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Ve zdejším cukrovaru též jako chemik pracoval slovenský básník Ivan Krasko. Z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman. Jeho notoricky známou básní (u Měcíců je Září:



Můj bratr dooral a vypřáh' koně.
A jak se stmívá,
věrnému druhu hlavu do hřívy
položil tiše, pohladil mu šíji
a zaposlouchal se, co mluví kraj.

Zní zvony z dálky tichým svatvečerem;
modlitba vesnic stoupá chladným šerem.
Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest
v jediný chorál slily se a letí
k věčnému nebi.

Svatý Václave,
nedej zahynouti
nám ni budoucím.

S obcí byl také srdcem spojen český básník, spisovatel a prozaik Svatopluk Čech, který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka. V Klobukách totiž nalezel svojí první velkou lásku. Říká se, že na svoji milou čekával po lipou, jež se stala inspirací pro jeho skladbu Ve stínu lípy.

Galerie

Části obce

Literatura

  • PÍČ, J. L. Menhir u Klobuk. IN: Památky archeologické a místopisné 1893, str. 329.
  • WOLDŘICH, J. N. Předhistorické výzkumy v jihovýchodních Čechách z r. 1895. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, str. 159 – 176.

Externí odkazy


Čeradice | Klobuky | Kobylníky | Kokovice | Páleček

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Klobuky
  Města a obce okresu Kladno  

Běleč • Běloky • Beřovice • Bílichov • Blevice • Brandýsek • Braškov • Bratronice • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov • Hobšovice • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín • Hostouň • Hradečno • Hrdlív • Hřebeč • Chržín • Jarpice • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno • Klobuky • Kmetiněves • Knovíz • Koleč • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice • Třebichovice • Třebíz • Třebusice • Tuchlovice • Tuřany • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary • Vinařice • Vraný • Vrbičany • Zájezd • Zákolany • Zichovec • Zlonice • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice